Co je kortizol?

Co je kortizol a proč ho tělo produkuje?

Hormon kortizol je součástí regulačního systému nazývaného osa hypotalamus – hypofýza – nadledviny. Hypotalamus vyšle signál hypofýze, která uvolní hormon ACTH. Ten následně stimuluje nadledviny, aby vytvořily kortizol.

Tělo ho produkuje proto, aby dokázalo:

• zajistit dostatek energie mezi jídly a během zátěže,

• reagovat na psychický i fyzický stres,

• udržovat krevní tlak a činnost srdečně-cévního systému,

• regulovat zánětlivou a imunitní odpověď,

• přizpůsobit metabolismus nemoci, zranění nebo intenzivnímu pohybu.

Tvorba kortizolu se během dne přirozeně mění. Jeho hladina začíná stoupat v posledních hodinách spánku, nejvyšší bývá ráno a postupně klesá. Nejnižší hodnoty se obvykle naměří pozdě večer nebo kolem půlnoci.

Jaké účinky má kortizol na organismus?

Kortizol ovlivňuje více orgánů a metabolických procesů současně. Mezi jeho hlavní účinky patří:

• Zvyšování dostupnosti energie: Podporuje tvorbu glukózy v játrech, aby měly mozek a svaly během zátěže dostatek paliva.

• Regulace metabolismu: Ovlivňuje využívání sacharidů, tuků a bílkovin.

• Udržování krevního tlaku: Pomáhá cévám přiměřeně reagovat na další hormony.

• Kontrola zánětu: Tlumí nadměrnou zánětlivou a imunitní odpověď.

• Reakce na zátěž: Pomáhá organismu zvládnout nemoc, zranění, intenzivní trénink nebo psychický tlak.

• Denní rytmus: Spolupracuje s biologickými hodinami a podporuje ranní bdělost.

Krátkodobé zvýšení kortizolu je normální a užitečnou reakcí. Nežádoucí může být zejména jeho dlouhodobá nadprodukce nebo narušení přirozeného denního rytmu.

Jak souvisí kortizol se stresem?

Při stresové situaci mozek aktivuje osu hypotalamus – hypofýza – nadledviny a zvýší se tvorba kortizolu. Organismus tak rychle zpřístupní energii a dočasně upřednostní procesy potřebné ke zvládnutí zátěže.

Kortizol může stoupnout při:

• psychickém napětí a nedostatku spánku,

• onemocnění, horečce nebo zranění,

• náročném či dlouhém tréninku,

• nízkém příjmu energie a delším hladovění,

• operačním zákroku nebo jiném fyzickém stresu.

Jednorázově zvýšený kortizol proto nemusí znamenat onemocnění. Po odeznění zátěže by se jeho hladina měla díky zpětné vazbě postupně upravit.

Při dlouhodobém stresu může být narušen denní rytmus kortizolu, například jeho večerní pokles. To může souviset s horším spánkem, únavou nebo metabolickými problémy. Samotné příznaky však nestačí k určení hladiny hormonu – potřebné je laboratorní vyšetření.

Jaké jsou běžné hodnoty kortizolu?

Kortizol se může vyšetřovat z krve, slin nebo 24hodinové moči. Výsledek závisí na čase odběru, použité metodě, věku, lécích a zdravotním stavu.

Orientační hodnoty celkového kortizolu v krvi u dospělého člověka mohou být:

• ráno: přibližně 7 až 25 µg/dl, tedy asi 193 až 690 nmol/l,

• odpoledne: přibližně 2 až 14 µg/dl, tedy asi 55 až 386 nmol/l.

Referenční rozmezí se mezi laboratořemi liší. Vždy je proto potřeba porovnávat výsledek s hodnotami uvedenými na konkrétní laboratorní zprávě.

Jeden náhodný odběr nemusí poskytnout dostatek informací. Při podezření na hormonální poruchu může lékař doporučit opakovaný ranní odběr, večerní slinný kortizol, vyšetření moči nebo stimulační či supresní test.

Vysoký kortizol: Jaké může mít příčiny a projevy?

Vysoký kortizol může být dočasnou reakcí na stres, intenzivní cvičení, nedostatek spánku nebo onemocnění. Výsledek mohou ovlivnit i těhotenství, estrogeny a některé léky.

Dlouhodobě zvýšená hladina může souviset s užíváním kortikosteroidních léků nebo se zvýšenou tvorbou ACTH či kortizolu. Chronický nadbytek kortizolu se označuje jako Cushingův syndrom.

Mezi možné projevy patří:

• přibírání zejména v oblasti břicha a obličeje,

• tenčí končetiny a svalová slabost,

• vyšší krevní tlak a hladina glukózy,

• snadná tvorba modřin a pomalejší hojení,

• široké fialové strie,

• poruchy spánku, nálady nebo menstruačního cyklu,

• snížená hustota kostí.

Tyto příznaky nejsou specifické pouze pro vysoký kortizol. Diagnózu proto nelze stanovit podle vzhledu, pocitu stresu ani jednoho krevního výsledku.

Nízký kortizol: Co může znamenat jeho snížená hladina?

Nízký kortizol může vzniknout při poškození nadledvin, nedostatečné tvorbě ACTH v hypofýze nebo při poruše hypotalamu. Častou příčinou je i náhlé vysazení kortikosteroidních léků po delším užívání.

Možné projevy snížené hladiny zahrnují:

• dlouhodobou únavu a svalovou slabost,

• nechutenství a hubnutí,

• nízký krevní tlak, závratě nebo mdloby,

• nevolnost, bolesti břicha či průjem,

• nízkou hladinu glukózy,

• zvýšenou chuť na slaná jídla.

Při Addisonově chorobě se může objevit i tmavnutí kůže. Výrazná slabost, zvracení, dehydratace, zmatenost nebo prudký pokles krevního tlaku mohou signalizovat akutní adrenální krizi, která vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc.

Zdroje