Kompavacká abeceda

Alergeny jsou látky, které mohou vyvolat nepřiměřenou reakci imunitního systému – alergii. Alergeny v potravinách patří mezi nejčastější spouštěče alergických reakcí, a proto jsou v EU povinně označovány. Pro lepší orientaci existují čísla alergenů, které pomáhají identifikovat konkrétní látky v potravinách.

Alergeny v potravinách

Alergeny v potravinách jsou látky, které mohou u citlivých lidí vyvolat alergické reakce různé intenzity. Nacházejí se v běžných potravinách, přičemž některé z nich patří mezi nejčastější spouštěče alergií.

V Evropské unii je povinné označovat alergeny v potravinách, aby si spotřebitelé mohli bezpečně vybírat produkty. Mezi nejčastěji patří lepek, mléko, vejce, ořechy, sója, ryby či korýši. Tyto látky mohou být přítomny nejen v přirozené formě, ale také jako součást potravinářských přísad. V rámci legislativy existuje seznam potravinových alergenů, který obsahuje 14 hlavních alergenů. Každý z nich má přiděleno číslo alergenu, které usnadňuje jejich identifikaci na obalech potravin či v jídelních lístcích restaurací.

Alergické reakce na potraviny

Alergické reakce na potraviny jsou nepřiměřené reakce imunitního systému na určité složky potravy, které organismus mylně považuje za škodlivé. Spouštěčem jsou nejčastěji alergeny v potravinách, které mohou vyvolat různé příznaky – od mírných až po život ohrožující stavy.

Příznaky alergických reakcí na potraviny

Reakce na alergen se může projevit již pár minut po jeho konzumaci nebo až po několika hodinách. Mezi nejčastější příznaky patří:

• Kožní projevy - svědění, vyrážky, otoky
• Dýchací problémy - kýchání, ucpaný nos, astmatické záchvaty
• Trávicí potíže - bolest břicha, průjem, nevolnost
• Anafylaxe - vážná reakce ohrožující život, která vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc.

Seznam alergenů

Evropská unie stanovila 14 hlavních alergenů, které musí být povinně označeny na obalech potravin i v jídelních lístcích restaurací. Tyto alergeny v potravinách mohou vyvolat různé alergické reakce, proto je důležité je znát a vyhýbat se jim v případě přecitlivělosti. Pro lepší orientaci se často používají také čísla pro alergeny.

• Obiloviny obsahující lepek (1)

Patří sem pšenice, žito, ječmen, oves či špalda. Lepek je běžně přítomen v chlebu, pečivu, těstovinách a různých zpracovaných potravinách.

• Korýši (2)

Patří sem krevety, humři, langusty, krabi a raci. Alergie na korýše bývá silná a často způsobuje vážné reakce včetně anafylaxe.

• Vejce (3)

Zejména vaječné bílky obsahují silné alergeny. Mohou se skrývat nejen v pekárenských výrobcích a těstovinách, ale také v majonézách, dresincích a některých sladkostech.

• Ryby (4)

Patří sem losos, tuňák, treska a mnohé další druhy. Rybí bílkoviny mohou být přítomny také v omáčkách, polévkách a doplňcích výživy, jako je rybí olej.

• Arašídy (5)

Patří mezi nejčastější alergeny a mohou způsobit těžké reakce. Často se nacházejí v čokoládách, cereáliích, pečivu či ořechových pomazánkách.

• Sója (6)

Je běžnou součástí vegetariánských produktů, tofu, sójových omáček či rostlinných nápojů. Může se skrývat také v čokoládách, pečivu či zpracovaných potravinách.

• Mléko (7)

Mléčné bílkoviny se nacházejí v sýrech, másle, smetaně, jogurtech, ale i ve zpracovaných potravinách, kde se používá syrovátka či kasein.

• Ořechy (8)

Do této skupiny patří mandle, vlašské ořechy, kešu, pistácie, lískové ořechy, pára ořechy a pekanové ořechy.

• Celer (9)

Používá se v polévkách, omáčkách, kořeních a některých zpracovaných potravinách.

• Hořčice (10)

Hořčičná semena a produkty z nich mohou vyvolat silné alergické reakce. Nacházejí se v hořčici, dresincích, omáčkách a některých dochucovadlech.

• Sezamová semena (11)

Sezam se používá v pečivu, tahini pastu, sezamovém oleji a různých asijských jídlech.

• Oxid siřičitý a siřičitany (12)

Tyto konzervační látky se přidávají do sušeného ovoce, vína, piva a některých konzervovaných potravin.

• Vlčí bob (lupina) (13)

Používá se v bezlepkových potravinách a vegetariánských produktech. Alergie na ni je podobná alergii na arašídy.

• Měkkýši (14)

Patří sem slávky, ústřice, mušle, sépie, chobotnice a kalamáry.

Alfalfa (Medicago sativa), známá také jako vojtěška setá, je rostlina s vysokou nutriční hodnotou, která se často využívá v potravinových doplňcích. Patří do čeledi bobovitých. Pochází z oblasti Středomoří a Asie, ale dnes se pěstuje po celém světě. Má bohatý obsah vitamínů (zejména vitamínu K, C a skupiny B), minerálů (železo, vápník, hořčík) a rostlinných bílkovin. Často se používá ve formě alfalfa klíčků, sušeného prášku nebo jako součást bio produktů.

Jaké jsou účinky alfalfa?

Alfalfa je známá svými pozitivními účinky na organismus. Tato rostlina, často využívaná ve formě klíčků nebo bio produktů, nabízí řadu zdravotních benefitů:

• Podpora trávení - vysoký obsah vlákniny v alfalfa zlepšuje trávicí proces, podporuje zdraví střevní mikroflóry a pomáhá při pravidelném vyprazdňování.
• Snížení cholesterolu - alfalfa pomáhá snižovat hladinu LDL cholesterolu („špatného“ cholesterolu), čímž přispívá ke zdraví srdce a cév.
• Podpora imunity – obsahuje vitamíny C a E, které posilují imunitní systém a chrání tělo před infekcemi a volnými radikály.
• Zdraví kostí – díky vysokému obsahu vitamínu K a vápníku alfalfa podporuje pevnost a hustotu kostí, čímž snižuje riziko osteoporózy.
• Detoxikace organismu – obsah chlorofylu a antioxidantů pomáhá při očistě těla od toxinů a zlepšuje funkci jater.
• Podpora metabolismu - alfalfa obsahuje enzymy a vitamíny, které přispívají k efektivnímu metabolismu živin.

Nutriční hodnoty v alfalfa

Alfalfa je bohatá na živiny, které přispívají ke zdraví organismu, a to při nízkém kalorickém obsahu. Z tohoto důvodu je ideální složkou vyváženého jídelníčku.

• Kalorie - alfalfa klíčky jsou nízkokalorické, což z nich činí ideální potravinu pro ty, kteří dbají na kontrolu hmotnosti.
• Bílkoviny – obsahují vysoký podíl bílkovin, které jsou klíčové pro regeneraci tkání, růst svalů a správnou funkci těla.
• Vitamíny:
  • Vitamin C – posiluje imunitu a podporuje tvorbu kolagenu.
  • Vitamin K - nezbytný pro srážení krve a zdraví kostí.
  • Vitamíny skupiny B - podporují energii a metabolické procesy.
• Minerály:
  • Železo – pomáhá při tvorbě červených krvinek a transportu kyslíku.
  • Hořčík – podporuje nervový systém a svalovou činnost.
  • Draslík - přispívá k regulaci krevního tlaku a rovnováze tekutin.
  • Vápník – důležitý pro pevnost kostí a zdraví zubů.
• Antioxidanty - obsahují látky, které chrání buňky před poškozením způsobeným volnými radikály.
• Chlorofyl - přispívá k detoxikaci organismu a regeneraci buněk.
• Vláknina – podporuje trávení, pravidelné vyprazdňování a snižuje pocit hladu.

Rizika užívání alfalfa

Ačkoli alfalfa nabízí řadu zdravotních benefitů, je důležité znát i potenciální rizika jejího užívání, zejména konzumuje-li se ve větším množství nebo u osob se zdravotními omezeními. Jaká jsou nejčastější rizika užívání alfalfa:

• Alergické reakce

U některých osob může alfalfa způsobit alergické reakce, které se projevují svěděním, otokem nebo vyrážkami. Citlivé osoby by měly být opatrné při jejím užívání.

• Interakce s léky

Alfalfa obsahuje vysoký podíl vitamínu K, který může ovlivnit účinnost léků na ředění krve, jako je warfarin. Proto je vhodné konzultovat její užívání s lékařem, pokud užíváte takové léky.

• Autoimunitní onemocnění

Některé složky alfalfa, zejména aminokyselina L-kanavanin, mohou zhoršit příznaky autoimunitních onemocnění, jako je lupus. Osoby s těmito diagnózami by měly konzumaci alfalfa omezit nebo se jí vyhnout.

• Riziko kontaminace klíčků

Alfalfa klíčky mohou být náchylné ke kontaminaci bakteriemi, jako jsou E. coli nebo Salmonella, zejména pokud nejsou správně skladovány nebo pěstovány. Je důležité kupovat klíčky z důvěryhodných zdrojů a důkladně je umýt.

• Trávicí problémy

Nadměrná konzumace alfalfa může vést k nadýmání, plynatosti nebo jiným trávicím obtížím v důsledku obsahu vlákniny.

Aloe vera je známá rostlina s výjimečnými vlastnostmi, kterou lidé využívají už tisíce let. Patří mezi sukulenty, které si dokážou udržet vodu i v náročných podmínkách, díky čemuž je mimořádně odolná. Její listy obsahují gel bohatý na vitamíny, minerály a antioxidanty, které přinášejí mnohé zdravotní benefity. Pochází z tropických a subtropických oblastí, zejména z Afriky, Arabského poloostrova, Indie a Středomoří. V těchto oblastech se jí daří v suchých, teplých podmínkách s minimem srážek.

Druhy aloe vera

Aloe vera patří do rodu Aloe, který zahrnuje více než 500 druhů rostlin. Mnohé z nich se liší vzhledem, prostředím růstu a využitím. Mezi nejznámější druhy patří:

Aloe barbadensis miller

Tento druh je znám pod běžným názvem Aloe vera. Jedná se o nejznámější a nejčastěji používanou odrůdu pro její gel (z dužinatých listů), který má léčivé a hydratační účinky. Používá se v kosmetice, potravinových doplňcích i v tradiční medicíně.

Aloe arborescens

Tento druh má výrazný stromečkový růst a často se pěstuje jako okrasná rostlina. Jeho gel má podobné vlastnosti jako Aloe barbadensis, avšak s vyšší koncentrací účinných látek. Používá se zejména k léčení popálenin a drobných ran.

Aloe ferox

Pochází z Jižní Afriky a je známá svými dlouhými ostnatými listy. Extrakty z tohoto druhu se často používají v přírodních laxativech a mají detoxikační účinky.

Aloe maculata

Tento druh je znám svými skvrnitými listy a často se pěstuje jako dekorativní rostlina. Jeho šťáva má mírně léčivé účinky, ale ve srovnání s Aloe vera je méně využívána v medicíně.

Aloe perryi

Nazývá se také Socotrine aloe a pochází z ostrova Sokotra. Je známá pro své silné antiseptické a projímavé vlastnosti, přičemž se tradičně používá v arabském světě.

Aloe marlothii

Tento druh se vyskytuje v jižní Africe a je znám svými mohutnými, širokými listy. Pěstuje se zejména jako okrasná rostlina.

Každý druh Aloe má své specifické vlastnosti a využití, proto je vhodné při výběru zvážit, k jakému účelu rostlinu potřebujete. Pro léčebné a kosmetické účely je ovšem nejběžnější volbou Aloe barbadensis miller.

Jaké jsou účinky aloe vera?

Aloe vera je rostlina, která má řadu zdravotních výhod díky svým výživovým látkám, enzymům a aktivním složkám. Zde jsou hlavní účinky aloe vera:

Podpora trávení a zdraví střev

• Obsahuje enzymy, které pomáhají rozkládat tuky a cukry, čímž podporují trávení.
• Má mírné projímavé účinky, které mohou pomoci při zácpě.
• Podporuje zdravou střevní mikroflóru a zklidňuje podrážděnou sliznici.

Hydratace a výživa pokožky

• Často se používá pro suchou nebo podrážděnou pokožku.
• Obsahuje vitamíny A, C a E, které podporují regeneraci kůže a bojují proti stárnutí.
• Pomáhá při hojení drobných ran, popálenin a odřenin

Posílení imunity

• Obsahuje antioxidanty, které neutralizují volné radikály a snižují oxidační stres.
• Podporuje detoxikaci organismu a zdravou funkci imunitního systému

Protizánětlivé a hojivé účinky

• Působí protizánětlivě, čímž pomáhá při podráždění pokožky, jako jsou ekzémy, akné nebo psoriáza.
• Zmírňuje záněty uvnitř organismu, například v kloubech nebo trávicím traktu

Použití aloe vera

Aloe vera použití je opravdu všestranné. Čerstvý gel z listů lze aplikovat přímo na pokožku ke zklidnění podráždění nebo hydrataci. V potravinářství se používá v podobě šťáv či doplňků stravy pro podporu trávení a detoxikaci. Často jej najdeme také v kosmetických produktech, jako jsou krémy, šampony či pleťové masky. Aloe vera využití přesahuje i zdravotní účely – využívá se ik dekorativním účelům v domácnostech, kde slouží jako nenáročná pokojová rostlina. Poznejte aloe vera rostlinu a její jedinečné možnosti využití k podpoře zdraví a krásy.

Pokud se rozhodnete aloe vera konzumovat nebo používat, vybírejte produkty, které neobsahují aloin (složku s projímavými účinky), pokud nechcete dosáhnout přeháněcího efektu. Vždy je dobré poradit se s odborníkem, zvláště při pravidelném užívání.

Biotin, známý také jako vitamín H nebo B7, je vodou rozpustný vitamín ze skupiny B-komplexu. Je důležitý pro správné fungování řady metabolických procesů v těle, a to zejména těch, které jsou spojeny s výrobou energie, zdravím pokožky a růstem vlasů. Tento vitamín je nezbytný pro zdraví a vitalitu našeho těla, ale často si jej neuvědomujeme v běžné stravě.

Co obsahuje biotin?

Biotin se přirozeně vyskytuje v mnoha potravinách. Tento vitamín je zásadní pro metabolismus sacharidů, tuků a bílkovin, což znamená, že hraje klíčovou roli při zpracování živin. Co obsahuje biotin? Biotin je tak rozšířen, že většina lidí jej do svého těla dostává dostatečně prostřednictvím běžné stravy. Jeho složení je poměrně jednoduché, sestává z následujících částí:

• Heterocyklický kruh – biotin obsahuje imidazolidinový kruh, který je základem jeho struktury. Tento kruh je spojen s dalšími atomy, které mu poskytují biologickou aktivitu.
• Valerová kyselina – jde o řetězec uhlíkových atomů, který je spojen s imidazolidinovým kruhem. Tento řetězec je důležitý pro biologickou aktivitu biotinu a jeho schopnost vázat se na enzymy.
• Kyslík a dusík – tyto atomy jsou součástí chemické struktury biotinu a jsou nezbytné pro jeho funkci v metabolických procesech.

Jaké jsou účinky biotinu?

Biotin účinky jsou široké a velmi pozitivní pro naše zdraví, zejména v oblasti krásy, energie a metabolismu. Tento vitamín hraje klíčovou roli v mnoha biologických procesech. Zde jsou některé z hlavních účinků:

• Podpora zdraví vlasů - často je považován za "vitamín krásy", neboť podporuje růst vlasů a zlepšuje jejich kvalitu. Je obzvláště užitečný při prevenci vypadávání vlasů a při zlepšení jejich hustoty.
• Zdraví pokožky – pomáhá zlepšovat vzhled pokožky a je znám tím, že může zmírnit problémy, jako je suchost pokožky nebo vyrážka. Jeho účinky se často využívají při léčbě akné a dermatitidy.
• Silnější nehty – je také prospěšný pro zdraví nehtů, pomáhá předcházet jejich lámavosti a zlepšuje jejich růst a pevnost.
• Podpora metabolismu - je nezbytný pro správné fungování metabolismu, protože pomáhá při zpracovávání živin, jako jsou sacharidy, bílkoviny a tuky. To znamená, že tento vitamín přispívá k produkci energie, zlepšuje celkový energetický výdej a podporuje optimální funkci nervového systému.
• Regulace hladiny cukru v krvi – může také pomoci při regulaci hladiny glukózy v krvi, což je užitečné pro lidi s cukrovkou nebo pro ty, kteří se chtějí vyhnout riziku rozvoje tohoto onemocnění.
• Podpora nervového systému – hraje důležitou roli při správné funkci nervového systému, protože je zapojen do tvorby neurotransmiterů a zlepšuje přenos nervových impulsů.

Biotin v potravinách

Jak jsme již zmínili, biotin v potravinách je běžně dostupný a nachází se v různých zdrojích. Tyto potraviny jsou vynikajícími zdroji biotinu, které mohou podpořit vaši krásu a zdraví zevnějšku, ale také zevnitř. Co obsahuje biotin?

• Vejce (zejména žloutky, které jsou vynikajícím zdrojem biotinu)
• Játra (hovězí a kuřecí játra jsou jedny z nejbohatších zdrojů biotinu)
• Mléčné výrobky (jako mléko, jogurty a sýry)
• Ořechy a semena (jako mandle, vlašské ořechy, slunečnicová semena)
• Celozrnné obiloviny (například hnědá rýže, oves, quinoa)
• Zelenina (jako sladké brambory, špenát, brokolice)
• Avokádo (obsahuje biotin, který podporuje zdraví pokožky a vlasů).

Začlenění těchto potravin do každodenní stravy vám pomůže zajistit potřebný přísun biotinu, který přispívá k lepšímu zdraví a vitalitě.

Chondroitin sulfát je přirozená látka, která se nachází v chrupavkách v mezibuněčném materiálu. Přispívá k pevnosti, pružnosti a hydrataci chrupavky. Jako jeden z nejdůležitějších glykosaminoglykanů podporuje regeneraci kloubů, zpomaluje degradaci chrupavky a pomáhá zmírnit bolest při artróze. Je často kombinován s glukosaminem pro ještě efektivnější ochranu pohybového aparátu. Zjistěte, jaké má dávkování a jeho žádoucí či nežádoucí účinky.

Jaké účinky má chondroitin sulfát?

Chondroitin sulfát účinky jsou široké, jak jsme si nastínili, tento glykosaminoglykan přispívá k pevnosti, pružnosti a hydrataci chrupavky. Nejčastěji je lékaři doporučen pro léčbu artrózy, díky svým pozitivním účinkům na ochranu a regeneraci kloubů. Nejednou je kombinován s glukosaminem a kolagenem, čímž se jeho účinky ještě zesilují. Jaké další účinky má chondroitin sulfát?

• Podporuje zdraví chrupavky – pomáhá udržovat její pevnost, pružnost a hydrataci.
• Zpomaluje degradaci kloubů – snižuje odbourávání chrupavčité tkáně.
• Pomáhá při regeneraci kloubů po úrazech – což je vhodné pro sportovce nebo lidi s častou fyzickou zátěží.
• Pomáhá při prevenci zranění – udržuje klouby v optimálním stavu.
• Zlepšuje kostní hmotu – pomáhá udržovat hustotu kostí.
• Snižuje zánět a bolest – pomáhá zmírnit bolest při artróze a jiných kloubních onemocněních.
• Podporuje tvorbu synoviální tekutiny – zajišťuje lepší tlumení nárazů a hladší pohyblivost kloubů.
• Antioxidační účinky – jeho antioxidační vlastnosti chrání buňky a tkáně před poškozením způsobeným volnými radikály.
• Podpora zdraví kůže – zlepšuje elasticitu pleti, její regeneraci a celkové zdraví pokožky.
• Zdraví srdce – některé studie naznačují, že chondroitin sulfát může příznivě přispívat ke zdraví cév a krevního tlaku.
• Podporuje detoxikaci – pomáhá eliminovat toxiny, což se projevuje podporou činnosti ledvin a jater při jejich filtraci.

Jaká je doporučená denní dávka?

Doporučená denní dávka chondroitin sulfátu se může lišit v závislosti na individuálních potřeb člověka, jako je věk či zdravotní stav. Obecně se optimální denní dávka pohybuje mezi 800 až 1200 mg denně. Tyto dávky se samozřejmě zvyšují trpíte-li artrózou. Studie naznačují, že je nevhodný pro děti, těhotné a kojící ženy. Je klíčové dodržovat denní dávkování a případné změny konzultovat s lékařem. Pro koho je vhodný?

• Osoby trpící artrózou a jinými kloubními onemocněními – při degenerativních onemocněních jako je artróza, pomáhá zmírnit bolest, zánět a zlepšit pohyblivost kloubů.
• Senioři – s přibývajícím věkem dochází k postupnému opotřebení chrupavky, což vede ke ztuhlosti a bolesti kloubů. Chondroitin sulfát pomáhá staré klouby regenerovat.
• Sportovci a aktivní lidé – pro lidi této kategorie pomáhá udržovat klouby v optimálním stavu a přispívá k prevenci poškození chrupavky při zvýšené zátěži.
• Lidé trpící nadváhou – snižuje riziko poškození kloubů, způsobeného nadměrnou zátěží při obezitě.
• Osoby po úrazech nebo operacích – podporuje regenerovat tkáně a urychluje zotavení kloubů po operacích nebo zraněních.

Může mít chondroitin sulfát nežádoucí účinky?

Chondroitin sulfát je obecně považován za bezpečný doplněk stravy, s množstvím příznivých účinků na naše zdraví. Ale může se stát, že se objeví také nějaké nežádoucí účinky. Ty je třeba konzultovat s lékařem. Jaké nežádoucí účinky má chondroitin sulfát?

• Trávicí potíže – zahrnující nevolnost, nadýmání, zácpu či průjem.
• Zvýšené riziko krvácení – u osob užívajících léky na ředění krve.
• Nepravidelný srdeční rytmus (arytmie)
• Bolesti hlavy – vzácně vyskytující se vedlejší účinek.
• Anafylaxe (život ohrožující alergie) – spojuje se s alergií na mořské plody či drůbež a projevuje se svěděním, vyrážkami nebo otoky.
• Vypadávání vlasů
• Otoky víček a nohou (edémy)
• Kožní vyrážky.

DHA (dokosahexaenová kyselina) je dlouhořetězcová omega-3 polynenasycená mastná kyselina, která je nezbytná pro optimální fungování lidského těla. Tvoří významnou část mozkové a nervové tkáně. Až 97% omega-3 mastných kyselin v mozku a přibližně 93% v sítnici oka tvoří právě DHA.

Tělo si ji sice dokáže vytvořit z kyseliny alfa-linolenové (ALA), ale tento proces je velmi neefektivní. Proto je důležité přijímat DHA přímo ze stravy nebo výživových doplňků.

DHA je známá svou schopností podporovat duševní zdraví, paměť, koncentraci a zrakové funkce, ale také snižovat záněty a chránit srdce. Je klíčová v období vývoje. Během těhotenství, kojení a v dětství, kdy se mozek a nervový systém formují nejintenzivněji.

Zdroje DHA ve stravě

DHA se přirozeně vyskytuje zejména v tučných mořských rybách, jako jsou losos, makrela, sardinky, sleď či tuňák. Kromě ryb se DHA nachází také v mořských řasách, které jsou ideálním zdrojem zejména pro vegetariány a vegany. Právě z řas se vyrábí také veganská DHA ve formě doplňků výživy. Další možností, jak zajistit dostatečný příjem omega 3 DHA, je sáhnout po rybím oleji nebo oleji z mořských řas či kvalitních omega-3 kapslích. Při výběru doplňků se doporučuje zaměřit na produkty s označením DHA + EPA, neboť tyto dvě mastné kyseliny spolu přirozeně působí na podporu zdraví.

Zdravotní přínosy DHA

DHA hraje klíčovou roli v mnoha procesech v lidském těle. Je nezbytná nejen pro vývoj, ale také pro udržování dobrého zdraví po celý život. Mezi nejvýznamnější zdravotní přínosy DHA patří:

• Mozek a kognitivní funkce

DHA tvoří podstatnou část mozkové tkáně a přispívá ke správnému vývoji mozku u plodu, kojenců a dětí. U dospělých pomáhá udržovat paměť, koncentraci a celkovou duševní výkonnost. Nedostatek DHA se spojuje se zhoršením kognitivních funkcí a s vyšším rizikem neurodegenerativních onemocnění.

• Zdraví očí

Vysoká koncentrace DHA se nachází také v sítnici oka. Dostatečný příjem této mastné kyseliny podporuje ostrost zraku a může přispět k prevenci onemocnění očí, jako je věkem podmíněná makulární degenerace (AMD).

• Srdce a cévy

Omega 3 DHA pomáhá snižovat hladinu triglyceridů v krvi, udržovat zdravý krevní tlak, snižovat záněty a podporuje celkové kardiovaskulární zdraví. Pravidelný příjem DHA může snížit riziko srdečních onemocnění.

• Těhotenství a kojení

Během těhotenství hraje DHA zásadní roli při vývoji mozku a zraku dítěte. Její dostatek u matky může ovlivnit inteligenci, koordinaci pohybů a chování dítěte. Proto se těhotným a kojícím ženám doporučuje zvýšený příjem DHA vitamínu.

• Protizánětlivé účinky

DHA pomáhá tlumit zánětlivé procesy v těle, což je důležité při prevenci a podpoře léčby různých chronických onemocnění. Od artritidy po autoimunitní onemocnění.

Doporučené denní dávky a bezpečnost

Je důležité zajistit pravidelný přísun DHA ze stravy nebo výživových doplňků. Správné dávkování DHA je klíčové pro udržení fyzického i mentálního zdraví po celý život. Doporučená denní dávka DHA se liší v závislosti na věku a zdravotním stavu.

• Dospělí lidé
• 250 – 500 mg DHA denně, často v kombinaci s EPA.
• Těhotné a kojící ženy

Přibližně 200 – 300 mg DHA denně navíc k běžnému příjmu. Pro správný vývoj mozku a zraku plodu a kojence.

• Děti

100 mg denně u nejmenších dětí až po 250 mg u starších dětí a dospívajících.

Bezpečnost DHA

DHA je považována za bezpečnou při užívání v doporučených množstvích. Při velmi vysokých dávkách (nad 3 000 mg DHA + EPA denně) se může zvýšit riziko krvácení. Proto by takové dávky měly být konzultovány s lékařem, zejména u lidí užívajících léky na ředění krve nebo s poruchami srážlivosti.

Diabetes mellitus, běžně nazývaný jednoduše diabetes, hovorově cukrovka, je chronické onemocnění, které ovlivňuje způsob, jakým tělo zpracovává cukr (glukózu). Tyto poruchy mohou mít vážné následky na zdraví, pokud nejsou řádně kontrolovány. Hladina cukru v krvi je množství, které tělo používá jako primární zdroj energie. Správná regulace této hladiny je klíčová pro správné fungování těla. Pomáhá tomu hormon inzulín, který je produkován slinivkou břišní a pomáhá přesunout cukr z krve do buněk, kde je využíván k energii.

Kdo je diabetik?

Diabetik je osoba, která trpí poruchou regulace hladiny cukru v krvi diabetes mellitus. Onemocněním, které ovlivňuje způsob, jakým tělo zpracovává cukr (glukózu). Tento stav může být způsoben různými faktory, které zahrnují genetiku, životní styl, stravování a další.

Tento stav může být způsoben různými faktory, mezi které patří:

• Nedostatek inzulínu (typ 1)
• Neschopnost těla správně využívat inzulín (typ 2)
• Těhotný diabetes, který se vyskytuje během těhotenství.

Existují různé typy diabetes mellitus, z nichž každý má jiný původ a způsob léčby:

• Diabetes typu 1 – jedná se o autoimunitní onemocnění, při kterém imunitní systém napadá a ničí buňky slinivky břišní, které produkují inzulín. Tito pacienti potřebují pravidelné injekce inzulínu.
• Diabetes typu 2 – tento typ je častější a obvykle souvisí s nezdravým životním stylem, jako je nezdravá strava, obezita a nedostatek pohybu. Inzulín je produkován, ale tělo jej nedokáže efektivně využít.
• Těhotný diabetes – tento typ se vyskytuje během těhotenství a často mizí po porodu, ale může zvyšovat riziko rozvoje diabetu typu 2 v budoucnosti.

Diabetik se musí pečlivě starat o své zdraví, aby udržel hladinu cukru v krvi na stabilní úrovni a předešel komplikacím, jako jsou srdeční choroby, poškození nervů nebo ledvin.

Příznaky diabetu

Mít různé příznaky v závislosti na typu a závažnosti. Mnohé z těchto příznaků se vyvíjejí postupně, takže si jich pacienti nemusí okamžitě všimnout. Včasné rozpoznání příznaků diabetes je klíčové pro efektivní léčbu a prevenci komplikací. Příznaky diabetes mellitus se mohou lišit v závislosti na typu onemocnění, ale mezi nejčastěji patří:

• Nadměrné močení – zvýšený hladina cukru v krvi způsobuje, že ledviny se snaží vylučovat přebytečný cukr přes moč, což vede k častějšímu močení.
• Neobvyklá žízeň – nadměrná ztráta tekutin při močení vede k pocitu neustálé žízně.
• Únava – tělo nemůže efektivně využívat cukr jako zdroj energie, což může vést k pocitu únavy a slabosti.
• Zrychlený puls – zvýšený cukr v krvi může ovlivnit oběhový systém, což způsobuje zrychlený puls.
• Rozmazané vidění – vysoká hladina cukru může ovlivnit oči a vést k rozmazanému vidění.
• Ztráta hmotnosti – u diabetes mellitus typu 1 se může objevit náhlá ztráta hmotnosti, i když pacienti jedí normálně nebo více než obvykle.
• Neschopnost léčit rány nebo infekce – diabetici mají často problém s hojením ran, protože vysoký cukr v krvi může snižovat schopnost těla bojovat s infekcemi.

Máte-li podezření, že trpíte diabetes, je důležité konzultovat s lékařem a provést potřebné testy pro diagnostiku.

Diabetes a stravování

Správná výživa je klíčová při léčbě diabetes mellitus. Správná strava pomáhá udržovat hladinu cukru v krvi pod kontrolou. Zde jsou některé zásady výživy pro diabetiky:

• Konzumujte potraviny s nízkým glykemickým indexem, které zpomalují vstřebávání cukrů.
• Upřednostňujte celozrnné produkty před bílými potravinami, jako jsou bílé pečivo nebo těstoviny.
• Zahrňte do stravy vlákninu, která pomáhá stabilizovat hladinu cukru v krvi.
• Vyhýbejte se sladkým a zpracovaným potravinám, které mohou způsobit prudký nárůst hladiny glukózy.
• Zaměřte se na zdravé tuky, jako jsou ty, které se nacházejí v ořeších, avokádu nebo olivovém oleji.

Správná výživa v kombinaci s pohybem může výrazně zlepšit kvalitu života diabetika a pomoci v prevenci komplikací.

Představte si, že ve vašem těle pracují tisíce malých „dělníků“, kteří bez přestávky rozkládají potravu, opravují buňky a zabezpečují energii pro každý váš pohyb. Tito neviditelní pomocníci jsou enzymy – biologické katalyzátory, bez kterých by organismus nedokázal fungovat. Kde se tvoří enzymy, jak užívat trávicí enzymy, co obsahuje enzymy a jak dlouho užívat enzymy?

Jaké jsou účinky enzymů?

Enzymy hrají klíčovou roli v mnoha biologických procesech, protože urychlují chemické reakce a umožňují tělu efektivně zpracovávat živiny, regenerovat tkáně a udržovat zdraví. Hlavní účinky enzymů:

• Podpora trávení a rozklad potravy – trávicí enzymy štěpí bílkoviny, tuky a sacharidy na menší, lehce vstřebatelné látky. Například proteázy rozkládají bílkoviny, lipázy tuky a amylázy
• Lepší vstřebávání živin – správná činnost enzymů zajišťuje, že tělo získá maximum z přijaté potravy. Nedostatek enzymů může vést k trávicím problémům, nadýmání či intolerancím.
• Protizánětlivé účinky – některé enzymy, jako bromelain (z ananasu) nebo serrapeptáza, mohou snižovat záněty, podporovat hojení ran a regeneraci svalů.
• Detoxikace organismu – pomáhají odbourávat toxiny a odpadní látky, čímž zlepšují činnost jater a ledvin.
• Podpora imunity – podílejí se na obranných mechanismech těla, pomáhají ničit škodlivé bakterie, viry a odstraňovat poškozené buňky.

Pokud tělo nemá dostatek enzymů, mohou se objevit zažívací potíže, únava či oslabená imunita. Proto je důležité dbát na jejich dostatečný příjem prostřednictvím stravy nebo doplňků výživy.

Kde se tvoří enzymy?

Enzymy se tvoří v různých orgánech a tkáních těla, přičemž každý druh enzymu má specifickou funkci a je produkován v orgánu, kde je potřebný k zajištění optimálního trávení a metabolismu. Hlavní místa tvorby enzymů jsou:

• Slinivka břišní – hlavní orgán odpovědný za produkci trávicích enzymů, jako jsou amylázy (štěpí sacharidy), lipázy (rozkládají tuky) a proteázy (rozkládají bílkoviny). Tyto enzymy se uvolňují do tenkého střeva, kde pomáhají trávit potravu.
• Žaludek – produkuje enzym pepsin, který je nezbytný pro rozklad bílkovin. Kyselé prostředí žaludku aktivuje tento enzym, aby mohl účinně fungovat.
• Slinné žlázy – již v ústech začíná proces trávení díky enzymu amyláza, který štěpí škroby na jednodušší cukry.
• Tenké střevo – produkuje enzymy, které pokračují v trávení a vstřebávání živin, například maltázu, laktázu a sacharázu, které pomáhají při rozkladu cukrů.
• Játra a žlučník – samotná játra sice neprodukují trávicí enzymy, ale tvoří žluč, která podporuje činnost lipáz při trávení tuků.

Jak užívat enzymy a jak dlouho?

Správné užívání enzymů závisí na jejich druhu a účelu. Jak užívat trávicí enzymy? Nejčastěji se doporučuje užívat je před jídlem nebo během něj, aby pomohli při trávení.

A jak dlouho užívat enzymy? Délka užívání závisí na individuálních potřebách – při krátkodobých trávicích obtížích může stačit několik dní, při chronických problémech může být vhodné dlouhodobé užívání po konzultaci s odborníkem.

Co obsahuje enzymy?

Enzymy se nacházejí v různých potravinách, zejména v syrovém ovoci a zelenině. Například ananas obsahuje bromelain, papája papain a fermentované potraviny jako kefír či kysané zelí jsou bohaté na probiotické enzymy. Kromě přirozených zdrojů existují také enzymové doplňky, které mohou pomoci při nedostatečné produkci enzymů v těle.

Doplňky stravy s enzymy

Pokud tělo neprodukuje dostatek enzymů nebo pokud se jejich přirozený příjem ze stravy sníží, je možné doplnit je pomocí doplňků stravy. Ty mohou obsahovat:

• Trávicí enzymy (například amylázy, proteázy, lipázy)
• Systémové enzymy s protizánětlivými účinky (například serrapeptáza, bromelain)
• Rostlinné enzymy (například papain z papáje, bromelain z ananasu).

EPA (eikosapentaenová kyselina) je omega-3 mastná kyselina, která je důležitá pro zdraví srdce, mozku a imunitního systému. Nachází se hlavně v tučných rybách, jako jsou losos, sardinky nebo makrela, a v některých řasách. EPA má protizánětlivé účinky, podporuje normální funkci srdce a může pomoci snižovat hladinu triglyceridů v krvi. Je také užitečná při podpoře duševního zdraví a snižování rizika deprese.

Zdroje EPA ve stravě

Chcete-li zvýšit příjem této důležité látky, nejlepší je zaměřit se na potraviny bohaté na EPA omega-3. Zde jsou hlavní zdroje EPA vitaminu ve stravě:

• Tučné ryby - losos, makrela, sardinky, tuňák a sleď jsou bohaté na EPA, podporují zdraví srdce a mozku.
• Rybí olej - olej z lososa nebo tresky jsou koncentrované zdroje EPA.
• Mořské plody - krevety, ústřice a chobotnice poskytují významné množství EPA.
• Řasy a řasové oleje – spirulina a chlorella jsou vegetariánské zdroje EPA.
• Obohacené potraviny - obohacená vejce a jiné produkty mohou také zvýšit příjem EPA.

Zdravotní přínosy EPA

EPA má mnoho zdravotních přínosů, zejména v oblasti kardiovaskulárního zdraví, imunitního systému a duševního zdraví. Zde jsou některé z hlavních zdravotních přínosů EPA omega-3:

• Zdraví srdce

EPA je známá svým přínosem pro zdraví srdce. Pomáhá snižovat hladinu triglyceridů v krvi, což může snížit riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění, jako jsou srdeční infarkty a mrtvice. EPA také podporuje zdravý krevní tlak a zlepšuje funkci krevních cév, čímž přispívá k lepšímu průtoku krve.

• Protizánětlivé účinky

EPA má silné protizánětlivé účinky, které mohou pomoci při léčbě zánětlivých onemocnění, jako je artritida, chronické záněty nebo onemocnění trávicího traktu. Snižováním zánětu může EPA zmírnit bolest a zlepšit pohyblivost kloubů u lidí trpících zánětlivými onemocněními.

• Podpora duševního zdraví

Výzkumy naznačují, že EPA může hrát důležitou roli při zlepšování nálady a redukování symptomů deprese a úzkosti. Některé studie ukazují, že pravidelný příjem EPA omega-3 může zlepšit kognitivní funkce a podporovat duševní zdraví. Je to obzvláště důležité v prevenci nebo léčbě deprese a jiných poruch nálady.

• Zlepšení zdraví pokožky

EPA pomáhá zlepšit zdraví pokožky tím, že snižuje záněty a podporuje hydrataci pokožky. Tento účinek může být užitečný při léčbě stavů jako akné, psoriáza nebo jiné kožní záněty. EPA také pomáhá snižovat škodlivé účinky UV záření na kůži.

• Podpora funkce mozku

EPA je klíčová pro zdraví mozku. Podporuje kognitivní funkce a může zlepšit koncentraci a paměť. Zlepšuje komunikaci mezi nervovými buňkami a podporuje neuroplasticitu, což znamená, že může pomoci při regeneraci nervové tkáně a zlepšení celkových funkcí mozku.

• Snížení rizika chronických onemocnění

EPA může pomoci snížit riziko vzniku chronických onemocnění, jako jsou diabetes 2. typu, obezita a metabolický syndrom. Má schopnost regulovat hormonální hladiny, zlepšit inzulínovou citlivost a podpořit správnou metabolizaci tuků.

• Podpora zdraví očí

EPA je prospěšná také pro zdraví očí, protože pomáhá snižovat záněty a podporuje dobré prokrvení očí. Může také přispět k prevenci makulární degenerace a jiných problémů se zrakem.

Doporučené denní dávky EPA

Závisí na různých faktorech, jako jsou věk, pohlaví, zdravotní stav a specifické potřeby organismu. Obecně platí, že nejlepší je dosáhnout příjem EPA omega-3 prostřednictvím vyvážené stravy. Nicméně, někteří lidé mohou potřebovat doplňky stravy k dosažení doporučeného množství. Doporučené denní dávky EPA:

• Pro dospělé: 250 až 500 mg denně.
• Pro lidi s rizikem srdečních onemocnění: 1 000 mg denně.
• Pro osoby s depresí: 1 000 až 2 000 mg denně.
• Těhotné a kojící ženy: 200 až 300 mg denně.

Bezpečnost a vedlejší účinky

Bezpečnost užívání EPA závisí na dávce a formě příjmu (potraviny vs. doplňky). Obecně je příjem EPA omega-3 prostřednictvím potravin považován za bezpečný. Pokud však užíváte doplňky stravy, je důležité dodržovat doporučené dávkování.

• Příliš vysoké dávky - užití velmi vysokých dávek EPA omega-3 (nad 3 000 mg denně) může způsobit vedlejší účinky, jako jsou nevolnost, průjem, rybí zápach z úst nebo krvácení (zvýšené riziko krvácení).
• Interakce s léky - pokud užíváte léky na srážlivost krve, měli byste se poradit s lékařem před zahájením suplementace EPA nebo omega-3.
• Znečištění těžkými kovy - některé ryby mohou obsahovat těžké kovy, jako je rtuť, které mohou být přítomny v rybím oleji. Proto je důležité vybírat kvalitní doplňky, které jsou testovány na přítomnost těchto kontaminantů.

Fibrin je jedním z nejdůležitějších prvků hemostázy, což je proces zastavení krvácení. Spolu s krevními destičkami tvoří základ krevní sraženiny, která uzavírá poraněné místo v cévě. Po vytvoření sraženiny probíhá fibrinolýza – proces odbourávání fibrinu, který zajišťuje, že po zahojení rány se krevní oběh v cévě obnoví a sraženina se odstraní. Fibrin je nerozpustný vláknitý protein, který hraje klíčovou roli při srážení krve a hojení ran.

Proces tvorby fibrinu

Tvorba fibrinu je klíčovým krokem v procesu srážení krve (koagulace), který zajišťuje zastavení krvácení a hojení poškozených tkání. Tento proces je velmi přesně regulován a probíhá v několika fázích, které zahrnují aktivaci koagulačních faktorů, přeměnu fibrinogenu na fibrin a stabilizaci fibrinové sítě.

Aktivace koagulační kaskády

Když dojde k poškození krevní cévy, spustí se koagulační kaskáda – série chemických reakcí, které vedou k tvorbě fibrinu. Tato kaskáda může být aktivována dvěma hlavními mechanismy:

• Vnější cesta – spouští se při poškození cévy, když se do krevního oběhu uvolní tkáňový faktor, který aktivuje další faktory srážení krve.
• Vnitřní cesta – aktivuje se při poškození vnitřní výstelky cévy nebo při kontaktu krve s neobvyklým povrchem (např. cholesterolové plaky).

Obě cesty nakonec vedou k aktivaci faktoru X, který přeměňuje protrombin na trombin (aktivní enzym potřebný pro tvorbu fibrinu).

Přeměna fibrinogenu na fibrin

Trombin je klíčový enzym, který štěpí fibrinogen – rozpustnou bílkovinu nacházející se v krevní plazmě. Fibrinogen se skládá ze tří párů polypeptidových řetězců. Trombin štěpí fibrinogen na fibrinové monomery, které jsou nerozpustné a začínají se spojovat do prvotní sítě. Tato fáze je rychlá a klíčová pro vytvoření počáteční sraženiny, která zastavuje krvácení.

Polymerace fibrinu – tvorba fibrinové sítě

Když se fibrinové monomery vytvoří, dochází k jejich samovolnému spojování do dlouhých vláken. Tento proces se nazývá polymerace fibrinu. Fibrinová vlákna se uspořádají do síťové struktury, která se postupně zpevňuje a stabilizuje. Tato síť poskytuje mechanickou oporu pro krevní destičky (trombocyty), čímž vytváří pevný sraženinu, která utěsňuje poškozenou cévu a brání dalšímu krvácení.

Stabilizace fibrinové sítě

Přestože fibrinová síť vznikne poměrně rychle, v počáteční fázi je ještě nestabilní. Proto je nutná další úprava, kterou zajišťuje fibrin-stabilizující faktor. Faktor XIII zesíťuje fibrinová vlákna, čímž je činí odolnějšími vůči rozpuštění.

Tento krok zajišťuje, že krevní sraženina zůstane pevná a stabilní během celého procesu hojení. Po stabilizaci fibrinová síť zastavuje krvácení a vytváří základ pro obnovu poškozené tkáně.

Význam fibrinu v organismu

Fibrin je nezbytný pro správné fungování srážení krve a hojení tkání. Jeho hlavní úkoly zahrnují:

• Zastavení krvácení (hemostáza) - fibrin vytváří pevnou síť v místě poranění, čímž stabilizuje krevní sraženinu a zabraňuje dalšímu krvácení.
• Podpora hojení ran - fibrinová síť slouží jako dočasný základ, na kterém se zachycují buňky potřebné k regeneraci tkáně.
• Ochrana před infekcí - fibrin může působit jako bariéra proti bakteriím a jiným patogenům, čímž zabraňuje jejich šíření v těle.
• Obnova poškozených tkání – po splnění své funkce se fibrin postupně odbourává enzymem plazminem (proces fibrinolýzy), čímž uvolňuje prostor pro nové, zdravé buňky.
• Regulace krevního oběhu – ačkoli je fibrin klíčový pro tvorbu krevní sraženiny, jeho nadměrná tvorba může vést k trombóze, proto existují mechanismy pro jeho kontrolu a odbourávání.

Poruchy spojené s fibrinem

Nerovnováha v tvorbě a odbourávání fibrinu může vést k závažným zdravotním problémům. Mezi hlavní poruchy patří:

Nadměrná tvorba fibrinu

• Trombóza – vznik krevních sraženin (trombus) v cévách, které mohou bránit průtoku krve. Hluboká žilní trombóza (HŽT) – tvorba sraženiny v hlubokých žilách, nejčastěji v nohou. Plicní embolie – pokud se trombus uvolní a dostane do plic, může způsobit život ohrožující blokádu. Infarkt myokardu, mozková příhoda – trombus může ucpat cévy v srdci nebo mozku.
• Diseminovaná intravaskulární koagulace (DIC) – nekontrolovaná aktivace koagulačního systému, vedoucí k nadměrné tvorbě fibrinu a vyčerpání koagulačních faktorů, což způsobuje krvácení.
• Fibrinové usazeniny v orgánech – mohou narušovat funkci tkání a orgánů, což se pozoruje například při autoimunitních onemocněních.

Nedostatečná tvorba fibrinu

• Hemofilie – genetická porucha, při které chybí některé koagulační faktory, což vede k poruchám tvorby fibrinu a zvýšenému krvácení.
• Hypofibrinogenemie a afibrinogenemie – snížená nebo úplná absence fibrinogenu v krvi, což vede k neschopnosti vytvořit stabilní krevní sraženinu.
• Poruchy fibrinové stabilizace – mutace faktoru XIII mohou vést k tvorbě nestabilních sraženin, které se rychle rozpadnou a způsobují krvácení.

Regulace fibrinu je klíčová pro udržení rovnováhy mezi srážením a rozpouštěním sraženin, proto jeho poruchy mohou mít vážné důsledky na zdraví.

Folát je ve vodě rozpustný vitamín B9, který patří do skupiny B-komplexu. Tento esenciální vitamín hraje klíčovou roli v mnoha biologických procesech, včetně syntézy DNA, dělení buněk, tvorby červených krvinek a metabolismu aminokyselin. Je nezbytný zejména v období rychlého růstu a vývoje, jako je těhotenství a dětství.

Folát je přirozená forma vitamínu B9, která se nachází v potravinách. Jeho syntetická verze, zvaná kyselina listová, se používá v potravinových doplňcích a v obohacených potravinách, protože má vyšší stabilitu a lepší biologickou dostupnost.

Hlavní funkce folátu v organismu

• Podporuje tvorbu a opravu DNA, čímž je nezbytný pro růst a regeneraci buněk.
• Hraje roli při metabolismu homocysteinu, čímž pomáhá snižovat riziko kardiovaskulárních onemocnění.
• Podílí se na tvorbě červených krvinek, a tím předchází anémii.
• Je důležitý pro správný vývoj nervové soustavy plodu, proto je jeho dostatečný příjem klíčový v těhotenství.

V jakých potravinách najdeme folát?

Folát se přirozeně nachází v mnoha potravinách, zvláště v rostlinné stravě. Mezi nejbohatší zdroje patří:

• Listová zelenina – špenát, kapusta, rukola, římský salát, brokolice
• Zelenina – chřest, růžičková kapusta, květák, řepa
• Luštěniny – čočka, cizrna, fazole, hrách
• Ovoce – pomeranče, mango, jahody, banány, avokádo
• Celozrnné produkty – hnědá rýže, oves, celozrnný chléb a těstoviny
• Ořechy a semínka – slunečnicová semínka, lněná semínka, vlašské ořechy
• Živočišné produkty – játra, vejce.

Jelikož folát je citlivý na teplo, při vaření se může jeho obsah snížit. Proto je nejlepší konzumovat potraviny bohaté na folát syrové nebo mírně tepelně upravené (například na páře).

Příčiny nedostatku folátu

Nedostatek folátu může být způsoben několika faktory, které ovlivňují jeho příjem, vstřebávání nebo zvýšenou spotřebu v těle. Mezi hlavní příčiny patří:

• Nedostatečný příjem ze stravy – pokud strava neobsahuje dostatek listové zeleniny, luštěnin, ovoce či celozrnných produktů.
• Nadměrná konzumace alkoholu – alkohol snižuje vstřebávání folátu a urychluje jeho vylučování z těla.
• Poruchy vstřebávání – onemocnění trávicího traktu, jako celiakie, Crohnova choroba, syndrom krátkého střeva nebo jiné poruchy střev.
• Zvýšená potřeba folátu – během těhotenství, kojení a období rychlého růstu (např. v dětství) tělo vyžaduje více folátu.
• Užívání některých léků – některé léky mohou ovlivňovat metabolismus folátu, například antiepileptika, antikoncepce, některá antibiotika.
• Genetická mutace MTHFR – někteří lidé mají mutaci genu MTHFR, která ovlivňuje schopnost těla přeměňovat kyselinu listovou na její aktivní formu. Tito lidé mohou být náchylnější k nedostatku folátu, i když ho přijímají dostatek ze stravy.
• Chronický stres a vyčerpání – dlouhodobý stres může snižovat schopnost těla efektivně využívat vitamíny, včetně folátu.

Nedostatek folátu může vést k únavě, slabosti, bledosti, podrážděnosti, anémii a v těhotenství může zvýšit riziko vrozených vad plodu. Proto je důležité dbát na jeho dostatečný příjem.

Dostatek folátu je klíčový pro celkové zdraví, a proto je důležité dbát na jeho pravidelný příjem ze stravy nebo doplňků výživy.

Zajímavosti o folátu, o kterých jste možná nevěděli

• Některé země obohacují potraviny kyselinou listovou – v USA, Kanadě a Austrálii se mouka a obiloviny obohacují kyselinou listovou, aby se snížilo riziko vrozených vad. V Evropě však takové obohacování není plošně zavedeno.
• Podporuje zdraví dásní – folát pomáhá snižovat záněty v dutině ústní, což může prospět lidem trpícím zánětem dásní (gingivitidou).
• Důležitý pro sportovce – folát se podílí na přenosu kyslíku krví, což je nezbytné pro výkon a regeneraci svalů. Jeho dostatek pomáhá předcházet únavě a zlepšuje celkovou kondici.

Glukosamin sulfát je organická sloučenina, která se přirozeně vyskytuje v lidském těle, především v chrupavkách. Hraje klíčovou roli v tvorbě a obnově pojivových tkání, a také udržuje správnou funkci kloubů. Je častou složkou výživových doplňků, na podporu regenerace chrupavek, zmírnění příznaků artrózy či zlepšení pohyblivosti kloubů. Ukážeme si, jaké má glukosamin sulfát účinky, pro koho je vhodný, kde je obsažen a jaké má dávkování.

Účinky glukosaminu

Glukosamin sulfát, jako přirozená sloučenina má řadu pozitivních účinků na náš organismus. Vedlejší účinky glukosamin sulfátu jsou mírné a váží se na trávicí problémy, zvýšení hladiny cukru v krvi, alergické reakce či potíže s játry nebo ledvinami. Naopak jeho účinky jsou nejvýznamnější při zmírnění bolesti při artróze či při podpoře regenerace chrupavky, ale jaké ještě účinky glukosamin sulfát má?

• Podpora regenerace chrupavky – stimuluje tvorbu proteoglykanů, což jsou základní stavební složky chrupavky, a to přispívá k její pevnosti a regeneraci.
• Zmírnění bolesti kloubů – pomáhá zmírňovat bolest při degenerativních onemocněních jako artróza, také tlumí zánět a bolest v bedrech a kolenou.
• Zlepšení pohyblivosti kloubů – pomáhá zlepšovat pohyblivost, flexibilitu a snižovat ztuhlost kloubů, čímž se usnadňuje jejich pohyb a zajišťuje se komfort při každodenních aktivitách.
• Protizánětlivé účinky – zajišťuje zmírnění zánětů v kloubech, čímž se předchází jejich bolestivým otokům.
• Prevence poškození kloubů – dlouhodobý příjem posiluje schopnost kloubních tkání a chrupavek odolávat poškození způsobenému například nadměrnou zátěží.
• Zlepšení tvorby kloubního mazu – přispívá k tvorbě kloubního mazu, který slouží jako přirozené mazivo pro klouby a snižuje tření mezi kloubními povrchy.
• Zlepšení struktury chrupavek – přispívá k syntéze kolagenu, nezbytného pro správnou strukturu a funkci chrupavky.
• Podpora zdraví šlach a vazů – kromě chrupavek, podporuje také zdraví šlach a vazů, což může pomoci při regeneraci těchto tkání po úrazech nebo operacích.

Pro koho je glukosamin sulfát vhodný?

Glukosamin sulfát je velmi prospěšný v podpoře zdraví kloubů. Samozřejmě je vhodný pro osoby, které trpí kloubními obtížemi. V horších případech, pomáhá osobám trpícím degenerativními onemocněními jako je artróza. Pro koho ještě, je glukosamin sulfát vhodný a kdo ho potřebuje víc?

• Osoby trpící artrózou
• Lidé se zvýšenou fyzickou zátěží
• Sportovci
• Lidé s rodinnou anamnézou problémů s klouby
• Senioři
• Osoby trpící obezitou
• Osoby po úrazech nebo operacích kloubů
• Lidé s artritidou
• Osoby se sedavým způsobem života
• Lidé trpící stresem a chronickou únavou.

Co obsahuje glukosamin sulfát?

Glukosamin sulfát se v potravinách přirozeně nachází, a to zejména ve zvířecích chrupavkách. Jeho výskyt ve stravě není dostatečně zastoupen, ale přece se najdou druhy potravin, jejichž je obsahem. Čeho všeho je glukosamin sulfát obsahem?

• Korýši a mořští živočichové – krevety, raci a krabi
• Vývar z kostí
• Želatina.

Doporučené dávkování

Doporučené dávkování glukosamin sulfátu závisí na individuálních potřebách člověka, jako na věku, zdravotním stavu či formě produktu. Obecně se doporučuje 1500 mg denně, rozdělených do 2-3 dávek během dne. U extrémních případů, jako je artróza či artritida se doporučují vyšší dávky na 2000 mg denně, to musí ale samozřejmě přesně stanovit váš lékař. Je dostupný v různých formách jako jsou například prášky či kapsle. Správné dávkování může podpořit celkové zdraví kloubů a chrupavek, zmírnit jejich bolest a zlepšit pohyblivost.

Glykogen je polysacharid, který má v našem těle funkci zásobování energie, a to zejména ve svalech a játrech. Je to komplexní cukr, tvořený z množství molekul glukózy v krvi, které se spojují a rozvětvují. Syntetizuje se po přísunu živin do těla a po fyzické námaze jej tělo využívá jako rychlý zdroj glukózy. Je klíčový pro výkonnost a celkovou vitalitu.

Jak doplnit glykogen?

Jak jsme uvedli v článku, je klíčové doplnit glykogen po namáhavé fyzické aktivitě, ale proč je tomu tak? Po fyzické námaze jsou svaly citlivější na příjem glukózy, kde se zkonzumované sacharidy po cvičení rychle přeměňují na glykogen. Nejlépe si glykogen umíte doplnit konzumací potravin bohatých na sacharidy či výživovými doplňky bohatými na sacharidy a bílkoviny.

Dbejte na optimální hladiny glykogenu, neboť jeho nízké hladiny mohou způsobit rychlejší spád vyčerpání a únavy a také negativně ovlivňovat regeneraci a růst svalů. Zajímavý fakt je, že po vyčerpání zásob glykogenu trvá našemu organismu zhruba 48 hodin na zpětné doplnění. A proto je velmi důležité si pravidelně hladiny glykogenu zvyšovat, nejen častou pohybovou aktivitou, ale také správným doplňováním.

Glykogen v potravinách

Samotný glykogen ze stravy nezískáte přímo, protože se ve stravě nenachází, jelikož je to zásobárna energie, kterou si naše tělo vytvoří z přijatých sacharidů. Klíčem je konzumace potravin bohatých na sacharidy, které podporují tvorbu a ukládání glykogenu v játrech a svalech.

• Po jídle probíhá syntéza – když jsme v potravě přijali dostatek či nadbytek glukózy. Tehdy se vylučuje inzulín V potravě jsme přijali dostatek (i nadbytek) glukózy. Tehdy se vylučuje inzulín, který podporuje příjem glukózy buňkami, kde se nadbytečná glukóza přeměňuje na zásoby energie.
• Během hladovění je glykémie nižší - čímž přispívá k vylučování hormonu glukagonu. Ten má za úkol rozklad jeho zásob, s cílem doplnit důležitou glukózu zpět do krve, a tak zapříčinil správné fungování mozku či červených krvinek.

Zvýšení hladin glykogenu můžete nejlépe získat přes stravu konzumací sacharidů. Platí tedy, že čím více na sacharidy bohaté potraviny přijmete, tím více glykogenu budete mít ve svalech. Samozřejmě jsou primárně komplexní sacharidy, ale své místo ve vašem jídelníčku, by měly mít i jednoduché sacharidy jako například ovocné cukry. Je dobré sacharidy kombinovat s bílkovinami a zdravými tuky, což zlepšuje jejich absorpci a stabilizaci hladiny cukru v krvi.

• Celozrnné obiloviny: hnědá rýže, celozrnné pečivo, ovesné vločky, quinoa
• Luštěniny: hrách, fazole, cizrna, čočka
• Mléčné výrobky, přeměňující laktózu na glukózu: mléko, jogurt
• Zelenina s vysokým obsahem sacharidů: brambor, batát, kukuřice
• Ovoce: banán, hrozny, jablko, pomeranč.

Glykogen ve svalech

Glykogen se syntetizuje nejen v játrech ale i ve svalech, ale v každém má svoji specifickou funkci. Svalový glykogen má funkci zdroje energie pro svalové buňky, nazývá se také živočišný škrob.

• Hlavní zdroj energie při námaze - je hlavním zdrojem energie při fyzických aktivitách, během kterých se svalový glykogen rozkládá na glukózu, které svaly využívají k jejich činnosti.
• Omezená kapacita - je třeba vědět, že svaly mají omezenou kapacitu glykogenu a proto je důležité jej pravidelně doplňovat.
• Obnova po cvičení - po fyzické námaze je naše tělo schopno efektivně obnovit zásoby glykogenu, zejména po příjmu sacharidů do 30–60 minut po tréninku.
• Podpora výkonu - vyšší hladiny svalového glykogenu přispívají k lepšímu výkonu.

Histidin je esenciální aminokyselina, která je nezbytná pro růst, obnovu tkání a správné fungování více procesů v těle. Hraje klíčovou roli při tvorbě hemoglobinu, podpoře imunitního systému a produkci histaminu, který ovlivňuje alergické reakce a trávení. Jelikož si jej tělo neumí syntetizovat v dostatečném množství, je třeba jej přijímat prostřednictvím stravy nebo doplňků výživy s obsahem histidinu.

Účinky histidinu na zdraví

Histidin účinky jsou významné zejména pro tvorbu hemoglobinu, podporu imunitního systému a hojení tkání. Tato aminokyselina je důležitá i pro tvorbu histaminu, který hraje roli v imunitních reakcích a regulaci spánku. Význam histidinu spočívá iv jeho antioxidačních vlastnostech a schopnosti podporovat detoxikaci organismu. Podívejme se blíže na jeho hlavní účinky histidinu.

• Tvorbě hemoglobinu – podílí se na přenosu kyslíku v krvi a podporuje zdravou krvetvorbu.
• Podpoře imunitního systému – je nezbytný pro produkci bílých krvinek a obranyschopnost organismu.
• Hojení ran a regeneraci tkání – pomáhá při obnově svalů, kůže a vnitřních orgánů.
• Tvorbě histaminu – ovlivňuje alergické reakce, trávení a regulaci spánku.
• Detoxikaci organismu – váže a odstraňuje těžké kovy, čímž přispívá k ochraně buněk před poškozením.
• Podpoře nervového systému – přispívá ke správné funkci neurotransmiterů a může zlepšovat kognitivní schopnosti.

Histidin v potravinách

Existuje mnoho potravin, které jsou bohaté na histidin a mohou pomoci zajistit jeho denní příjem, při dostatečně vyvážené stravě. Mezi hlavní zdroje histidinu v potravinách patří například zejména maso, ryby a vejce. Podívejme se detailněji na nejbohatší zdroje této aminokyseliny:

• Maso – hovězí, kuřecí, vepřové maso jsou skvělými zdroji histidinu. Kromě toho poskytují i ​​další esenciální aminokyseliny potřebné k podpoře svalového růstu a regenerace.
• Ryby – losos, tuňák jsou bohaté na histidin a obsahují také omega-3 mastné kyseliny, které podporují zdraví srdce a mozku.
• Mléčné výrobky – sýry, jogurty, mléko jsou vynikajícím zdrojem histidinu, zejména pro ty, kteří preferují rostlinné potraviny nebo omezují příjem masa.
• Vejce jsou bohatá na histidin, a zároveň obsahují všechny esenciální aminokyseliny, které tělo potřebuje pro optimální fungování.
• Ořechy a semena – arašídy, sezam, slunečnicová semínka.
• Luštěniny – čočka, cizrna, sója – jsou výbornou alternativou pro vegetariány a vegany. Zejména sója je známa vysokým obsahem esenciálních aminokyselin včetně histidinu.
• Celozrnné produkty – oves, pšenice, quinoa jsou nejen bohaté na vlákninu, ale také na aminokyseliny, jako je histidin.

Vyvážená strava bohatá na tyto potraviny zajistí dostatečný příjem histidinu, čímž podpoří jeho pozitivní účinky na zdraví.

L-histidin jako doplněk stravy

L-histidin je biologicky aktivní forma této aminokyseliny, která se využívá v doplňcích výživy na podporu regenerace svalů, zlepšení metabolismu a ochranu před oxidačním stresem. Suplementace může být užitečná při zvýšené fyzické zátěži nebo v případě nedostatečného příjmu z potravy. Náš nový EAA Complex poskytuje všech devět esenciálních aminokyselin včetně histidinu, podporujíc růst a regeneraci svalů. Suplementace histidinem může být tedy užitečná zejména pro:

• Regeneraci svalů – podporuje hojení tkání a růst svalové hmoty.
• Podporu imunitního systému – zlepšuje tvorbu bílých krvinek a obranyschopnost organismu.
• Ochranu před oxidačním stresem – působí jako antioxidant a pomáhá při detoxikaci.
• Zlepšení metabolismu – podílí se na tvorbě enzymů a hemoglobinu.

Doplňky s L-histidinem jsou vhodné pro sportovce, osoby se zvýšenou fyzickou nebo psychickou zátěží a ty, kteří mají nedostatek histidinu ve stravě. Jejich užívání je ovšem nejlepší konzultovat s odborníkem.

Inulin je rozpustná vláknina a přírodní polysacharid, který se nachází v různých rostlinách, zejména v kořenech čekanky. V tlustém střevě fermentuje, čímž podporuje růst prospěšných střevních bakterií a zlepšuje tak trávení. Rovněž reguluje hladiny cukru v krvi a podporuje imunitu. Kromě toho se používá také jako přírodní sladidlo s nízkým glykemickým indexem. Ukážeme si, co to je inulin, jaké má účinky, kde jej najdeme a jak jej lze doplnit.

Jaké má inulin účinky?

Inulin účinky jsou širokospektrální, vzhledem k tomu, že je přírodní rozpustnou vlákninou. Je známý svými prebiotickými vlastnostmi, které podporují zdravou střevní mikroflóru a zlepšují tak celkové trávení. Inulin také reguluje hladiny cukru v krvi, ale má i řadu dalších účinků, které si blíže přiblížíme.

• Podpora trávení – inulin slouží jako prebiotikum, které podporuje růst prospěšných bakterií ve střevech, čímž zlepšuje střevní mikroflóru, peristaltiku střev a celkovou trávicí funkci. Také zamezuje vzniku zácpy a střevních onemocnění a detoxikuje organismus od škodlivých látek.
• Lepší absorpce minerálů – pomáhá lépe vstřebávat minerály, které jsou důležité pro růst kostí, funkci nervového systému a svalů, jako jsou vápník a hořčík.
• Snižování hladiny cholesterolu – některé studie naznačují, že inulin může pomoci bourat vyšší hladiny nebezpečného LDL cholesterolu.
• Regulace hladiny cukru v krvi – inulin přispívá ke snižování glykemického indexu potravin, čímž zlepšuje metabolismus cukrů. To umožňuje udržovat stabilní hladinu glukózy v krvi, a proto se i doporučuje pro diabetiky s diabetem 2. typu.
• Podpora imunity – svojí schopností podporovat zdraví střevní mikroflóry zabraňuje vzniku různých infekcí, čímž posiluje celkovou imunitu organismu.
• Podpora hubnutí – je nízkokalorický a zvyšuje pocit sytosti, čímž je užitečný při hubnutí.

Kde se inulin nachází?

Inulin, jako přírodní vláknina, je obsahem různých rostlin, nalézt jej můžeme zejména v kořenech či hlízách. Tento polysacharid využívají rostliny jako zásobní cukr a je často extrahován zejména z čekanky. Pro své prebiotické účinky je pro náš organismus velmi důležitý a doporučujeme si jím zpestřit jídelníček. Ukážeme si běžně dostupný inulin v potravinách.

• Artyčoky (zejména v kořenech)
• Chřest (zejména syrový)
• Cibule
• Česnek
• Rebarbora
• Čekanka (její kořen obsahuje nejvyšší množství inulinu a často se používá k extrakci této vlákniny)
• Topinambur (také významný obsah inulinu je v jeho lanýži)
• Pampeliška (kořen)
• Banány.

Dávkování a způsob užívání inulinu

Inulin má na náš organismus řadu pozitivních účinků. Kromě potravin s jeho bohatým obsahem, jej můžeme nalézt i ve výživových doplňcích. Vyskytuje se zejména v podobě prášku, ale doplnit jej můžete také například konzumací čekankového sirupu. Může být tedy přidáván do různých nápojů, smoothies či jogurtů. Optimální dávka na den se může lišit od individuálních potřeb člověka, ale obecně se doporučuje 5g – 10g na den. Pro koho je ale inulin vhodný a kdo ho potřebuje víc?

• Pro lidi s trávicími obtížemi
• Vhodný pro diabetiky
• Vhodný i pro děti (což se může lišit a záviset na konkrétním věku dítěte)
• Vhodný pro těhotné a kojící ženy
• Prospěšný pro seniory
• Vhodný pro osoby s nadváhou a pro osoby s cílem úbytku na hmotnosti
• Pro lidi s vysokým cholesterolem
• Pro osoby s cílem lepšího vstřebávání minerálů
• Pro lidi s cílem podpořit a udržet zdravou střevní mikroflóru
• Pro osoby vyhledávající přírodní sladidlo
• Pro osoby s cílem posílit imunitu.

Isoleucin patří mezi větvené esenciální aminokyseliny skupiny BCAA, spolu s leucinem a valinem. Jelikož si isoleucin naše tělo nedokáže samo vytvořit, musí být přijímán ze stravy nebo z výživových doplňků. V našem organismu hraje klíčovou roli při růstu svalové hmoty, podpoře imunity či udržování stabilní hladiny cukru v krvi. Zjistěte, jaká je jeho role v těle, v jakých potravinách ho najdeme či jaké benefity nabízí pro sportovce.

Jakou má roli isoleucin v těle?

Isoleucin je pro nás v mnoha směrech velmi důležitý. Je klíčový pro syntézu hemoglobinu, což je molekula proteinu v červených krvinkách, která přenáší kyslík z plic do tkání těla. Také se podílí na syntéze svalových bílkovin a ochraně svalové hmoty před katabolismem. Jaké další výhody má isoleucin pro náš organismus?

• Podpora svalového růstu a regenerace – je nezbytný při syntéze svalových bílkovin, při ochraně svalových vláken před katabolismem, a také snižuje riziko jejich rozkladu při fyzické námaze.
• Vliv na sportovní výkon – pozitivně ovlivňuje sportovní výkon, díky poskytnutí dlouhodobé zásoby energie během tréninku.
• Regulace hladiny cukru v krvi – podporuje metabolismus glukózy do svalových buněk, čímž zvyšuje její využití jako zdroj energie a snižuje tím únavu.
• Podpora nervové soustavy – podílí se na tvorbě neurotransmiterů, které ovlivňují náladu a soustředění.
• Podpora imunitního systému – podílí se na tvorbě bílých krvinek a protilátek, čímž zlepšuje obranyschopnost organismu.
• Zrychlení hojení ran – je přítomen při regeneraci buněk po jejich poškození a účastní se oprav poškozených tkání.
• Tvorba hemoglobinu – přispívá ke správnému okysličování tkání a transportu kyslíku v krvi.
• Hormonální rovnováha – je přítomen při produkci takových hormonů, které ovlivňují růst a regeneraci buněk.
• Metabolismus tuků – efektivně využívá tuky jako zdroj energie, čehož výsledkem je lepší spalování tukových zásob.
• Lepší odolnost vůči stresu – může přispět k lepší adaptaci na zvýšený stres.

Které potraviny jsou bohaté na isoleucin?

Jak jsme již nastínili, tak isoleucin si jako esenciální aminokyselinu naše tělo neumí samo vytvořit, a proto je klíčové jej přijímat buď z výživových doplňků nebo ze stravy. Je obsahem různých živočišných a rostlinných zdrojů, přičemž jeho dostatečný příjem je klíčový pro svalovou regeneraci, metabolismus či tvorbu energie. V jakých potravinách isoleucin najdeme?

• Maso – hovězí, kuřecí, krůtí, jehněčí maso
• Ryby a řasy – losos, tuňák, treska, spirulina
• Vejce
• Mléčné výrobky – mléko, sýry, tvaroh, jogurty
• Syrovátkový protein
• Zelenina – mangold, řeřicha
• Luštěniny – čočka, fazole, cizrna, sójové boby
• Obiloviny – oves, hnědá rýže, quinoa, pohanka
• Ořechy a semínka – kešu, pára, mandle, slunečnicová, sezamová a dýňová semínka.

Jaké jsou benefity isoleucinu pro sportovce?

Isoleucin je klíčový při regeneraci svalů, ochraně svalové hmoty a tvorbě energie během tréninku. Doporučuje se zejména pro sportovce, kteří jej využívají k podpoře výkonu, urychlení zotavení po tréninku a zlepšení vytrvalosti. Najít ho můžeme také ve výživových doplňcích, ve kterých je většinou v kombinaci s dalšími aminokyselinami, jako jsou leucin a valin. Jaké jsou tedy benefity isoleucinu pro sportovce?

• Podpora svalové regenerace – opravuje poškozená svalová vlákna a zkracuje dobu zotavení po tréninku.
• Ochrana svalové hmoty – zabraňuje katabolismu svalů při fyzické zátěži.
• Podpora výkonu a vytrvalosti – slouží jako dlouhodobý zdroj energie během tréninku a minimalizuje únavu.
• Efektivnější využitelnost energie – podporuje metabolismus glukózy a tuků, čímž udržuje stabilní hladinu energie.
• Snížení svalové únavy – zmírňuje tvorbu kyseliny mléčné, která způsobuje svalovou bolestivost.
• Podpora imunity – snižuje riziko oslabení imunity, v důsledku intenzivního tréninku.

Kasein (noční protein) je bílkovina, která se přirozeně nachází v mléce a mléčných výrobcích. Představuje až 80 % všech proteinů v kravském mléce, zatímco zbývajících 20 % tvoří syrovátka. Díky své struktuře se kasein tráví pomalu, což zajišťuje postupné uvolňování aminokyselin do organismu. Kasein je na rozdíl od syrovátky tráven a vstřebáván podstatně pomaleji. Tento proces z něj činí ideální protein na noc nebo na delší přestávky mezi jídly, protože podporuje regeneraci a zabraňuje rozkladu svalové hmoty. Kasein je hlavním zdrojem aminokyselin, vápníku a fosforu, které jsou důležité pro zdravý růst a vývoj organismu.

Jaké má kasein účinky?

Kaseinové účinky jsou oceňovány zejména ve světě fitness a sportovní výživy. Jeho hlavní benefity zahrnují:

• Podpora regenerace – pomalu uvolňuje aminokyseliny, což zajišťuje dlouhodobou ochranu svalů před katabolismem.
• Budování svalové hmoty – vysoký obsah esenciálních aminokyselin přispívá k růstu svalů.
• Zasycení a podpora hubnutí – díky své husté konzistenci dokáže kasein udržet pocit sytosti na delší dobu (až na 180 minut), což je výhodné při redukčních dietách.
• Podpora zdraví kostí - vysoký obsah vápníku v kaseinu přispívá k pevnosti kostí a zubů. Může pomáhat předcházet osteoporóze a jiným onemocněním kostí.
• Zlepšení spánku – konzumace kaseinu před spaním může podpořit noční regeneraci a přispět k hlubšímu spánku, protože uvolňuje aminokyseliny po celou noc.

Kromě toho se kasein v mléce často používá jako zdroj bílkovin ve speciálních výživových doplňcích.

Zdroje kaseinu

Hlavním zdrojem kaseinu je mléko. Mezi nejběžnější potraviny obsahující tuto bílkovinu patří:

• Kravské a kozí mléko - primární zdroj kaseinu v mléce.
• Jogurty a sýry – zejména tvrdé a polotvrdé sýry, které obsahují vysoké množství této bílkoviny.
• Proteinové doplňky - micelární kasein (vyrábí se mikrofiltrací odstředěného kravského mléka, bez použití chemických látek a probíhá při nízkých teplotách. Mikrofiltrací se odstraňuje laktóza a tuk. Výsledkem je přírodní produkt s obsahem do 85% proteinů a nízkým obsahem tuku a sacharidů. Je rozpustný), nebo kaseinát vápenatý (vyrábí se přidáním kyseliny - chlorovodíkové, mléčné, sírové, do odstředěného mléka. Získaná surovina se dále neutralizuje hydroxidem vápenatým. Poté se takto vysrážený kaseinový protein oddělí od syrovátky a vysuší se horkým vzduchem. Je nerozpustný).

Alergie na kasein

Někteří lidé mohou trpět alergií na kasein, která je reakcí imunitního systému na tuto mléčnou bílkovinu. Symptomy mohou zahrnovat: kožní vyrážku, zažívací problémy, otoky nebo dýchací potíže. Alergie na kasein se nejčastěji vyskytuje u dětí, ale může přetrvávat i do dospělosti.

Rozdíl mezi alergií a intolerancí je klíčový. Zatímco alergie na kasein je imunitní reakcí, intolerance laktózy se týká neschopnosti trávit mléčný cukr.

Co jíst při alergii na kasein?

Pokud trpíte alergií na kasein, je třeba vyloučit všechny potraviny obsahující mléčné bílkoviny. Náhrady mohou zahrnovat:

• Rostlinná mléka - mandlové, ovesné, rýžové nebo sójové mléko neobsahují kasein v mléce.
• Rostlinné sýry a jogurty - vyrobeny ze sóji, kokosu nebo ořechů.
• Proteinové alternativy - hrachový, rýžový nebo sójový protein, které neobsahují mléčné složky.

Je důležité číst etikety na výrobcích, protože kasein může být přítomen v mnoha zpracovaných potravinách, jako jsou omáčky, pečivo nebo masné výrobky.

Kobalamin, známý také jako vitamín B12, je esenciální vitamín patřící mezi vitamíny skupiny B. V našem organismu hraje klíčovou roli v mnoha procesech. Podílí se na tvorbě červených krvinek, přispívá ke správnému fungování nervového systému či zajišťuje správnou funkci metabolismu. Jeho účinky pomáhají překonat únavu a vyčerpání, u kterých je vysoké riziko vzniku, pokud máte kobalaminu nedostatek. Zjistěte, proč je kobalamin pro nás důležitý a kde všude jej můžeme najít.

Proč je kobalamin důležitý?

Kobalamin jako vitamín, má v našem těle množství důležitých funkcí. Jak jsme již nastínili, podílí se na tvorbě červených krvinek, kde bez jeho přítomnosti by byly červené krvinky tak velké, že by nedokázaly předávat kyslík buňkám, čímž se předchází anémii. Rovněž je klíčový pro nervový systém, imunitu či metabolismus buněk.

Dávkování je klíčové k dosažení optimální hladiny vitamínu B12 v těle. Doporučené dávky se pohybují kolem 1 mg kobalaminu denně. Je vhodný i pro děti, těhotné a kojící ženy, vegetariány či vegany. Co se týče těhotných a kojících žen, vegetariánů a veganů, tak v těchto případech se doporučují vyšší dávky na 2/3mg denně.

Deficit kobalaminu může způsobit několik problémů zejména v podobě silné únavy a vyčerpání. A tyto všechny důvody dokazují důležitost užívání vitamínu B12.

Kde najdeme kobalamin?

Jelikož jsou zdroje kobalaminu živočišného původu jako je zejména maso, tak není v rostlinné stravě dostatečně zastoupen. Zde nastává problém pro vegetariány a vegany, protože z jejich stravy nemají správný a dostatečný příjem vitamínu B12, jaký by měli normálně mít. Proto se doporučuje sáhnout po výživových doplňcích s obsahem vitamínu B12. Pojďme si ukázat hlavní zdroje kobalaminu, které byste měli zahrnout do svého jídelníčku:

• Maso – hovězí, drůbež, vepřové, játra, ledviny
• Ryby a mořské plody – tuňák, losos, makrela, krevety, mořské řasy
• Mléčné výrobky – mléko, sýry, jogurty
• Vejce – zejména žloutek
• Obohacené potraviny – rostlinná mléka, cereálie, nutriční kvasnice.

Přebytek a nedostatek kobalaminu

Přebytek kobalaminu je vzácný, protože se v těle neukládá, protože je vylučován močí. Vysoké dávky také nepředstavují problém, při dlouhodobém užívání je ale vhodná konzultace s lékařem. Možné problémy nadbytku vitamínu B12:

• Potíže s trávením – nevolnost, průjem
• Zvýšená hladina homocysteinu – může ovlivnit zdraví srdce
• Riziko kožních vyrážek a akné
• Zhoršená funkce ledvin – zejména u lidí s onemocněním ledvin.

Naopak nedostatek kobalaminu může mít mnohem vážnější důsledky pro naše zdraví. Zejména kvůli své nezbytné přítomnosti při tvorbě červených krvinek, kde trpíte-li deficitem vitamínu B12, tak to vede k deformaci červených krvinek a následné chudokrevnosti. Nejvíce ohroženi jsou vegetariáni a vegani, kvůli nedostatečnému zastoupení kobalaminu v rostlinné stravě. Dále senioři, se zhoršeným vstřebáváním vitamínu B12, osoby s trávicími poruchami, osoby s poruchami metabolismu či pacienti po operaci žaludku. Příznaky nedostatku kobalaminu:

• Únava, slabost a vyčerpání
• Náladovost až deprese – ovlivňuje produkci neurotransmiterů
• Neurologické problémy – mravenčení, svalová slabost, problémy s koordinací, poruchy reflexů, porucha růstu, celkové poškození nervů
• Málokrevnost (megaloblastická anémie) – dušnost, bledá pokožka, záchvaty
• Nechuť k jídlu
• Bušení srdce
• Trávicí potíže – zácpa
• Poruchy paměti a soustředění – riziko demence u seniorů
• Záněty v dutině ústní – bolest jazyka a afty.

Příznaky se vyvíjejí postupně, proto je klíčové pravidelně sledovat hladinu kobalaminu, zejména u rizikových skupin, jako jsou senioři, vegetariáni a vegani.

Kyselina L-askorbová, známější jako vitamín C, je ve vodě rozpustná organická sloučenina, která patří mezi esenciální vitamíny. Lidský organismus si ji nedokáže syntetizovat, proto ji musí přijímat ze stravy nebo doplňků výživy. Tento vitamín je nezbytný pro správné fungování imunitního systému, tvorbu kolagenu, vstřebávání železa a působí jako silný antioxidant.

Jaké jsou hlavní zdroje kyseliny L-askorbové?

Nejlepším způsobem, jak zajistit dostatečný příjem vitamínu C, je konzumace čerstvého ovoce a zeleniny, které jsou jejím přirozeným zdrojem. Některé potraviny obsahují mimořádně vysoké množství vitamínu C, přičemž jeho obsah může ovlivnit i způsob skladování a tepelné úpravy. Jaké jsou tedy hlavní zdroje kyseliny L-askorbové:

• Citrusové plody - pomeranče, citrony, mandarinky, grapefruity
• Bobulové ovoce - jahody, borůvky, maliny, rakytník
• Paprika - zejména červená kapie
• Kiwi - bohatý zdroj s vysokým obsahem vitamínu C
• Brokolice, zelí, kapusta – zelenina s vysokým podílem antioxidantů
• Petrželová nať a špenát – listová zelenina se spoustou vitamínů a minerálů.

Tepelná úprava může snížit obsah vitamínu C, proto je ideální konzumovat tyto potraviny syrové nebo jen minimálně tepelně upravené.

Jaké jsou výhody a účinky kyseliny L-askorbové?

Pravidelný příjem vitamínu C je důležitý pro celkové zdraví a vitalitu, přičemž jeho potřeba se zvyšuje při stresu, fyzické námaze nebo v období nemoci. Kyselina L-askorbová má řadu pozitivních účinků na organismus:

• Podpora imunitního systému – pomáhá tělu bojovat proti infekcím a urychluje regeneraci.
• Silný antioxidant – chrání buňky před oxidačním stresem a volnými radikály, čímž snižuje riziko chronických onemocnění.
• Zlepšení vstřebávání železa – zvyšuje biologickou dostupnost železa z rostlinných zdrojů, čímž pomáhá předcházet anémii.
• Tvorba kolagenu – nezbytná pro zdraví pokožky, vlasů, nehtů, šlach, vazů a cév.
• Rychlejší hojení ran – podporuje regeneraci tkání a snižuje zánět.
• Ochrana kardiovaskulárního systému – pomáhá udržovat zdravé cévy a snižuje riziko hypertenze.
• Podpora nervového systému – přispívá ke snížení únavy, stresu a zlepšuje kognitivní funkce.

Může mít nadbytek kyseliny L-askorbové vedlejší účinky?

Přestože je kyselina L-askorbová ve vodě rozpustná a tělo její přebytek přirozeně vylučuje močí, dlouhodobé nebo extrémně vysoké dávky mohou mít negativní účinky na zdraví. Bezpečná horní hranice vitamínu C pro většinu dospělých je přibližně 2000 mg denně, přičemž překročení této dávky může vést k následujícím problémům:

Trávicí problémy

• Nadměrný příjem vitamínu C může dráždit trávicí trakt a způsobit nevolnost, křeče, nadýmání nebo průjem.
• Ve vysokých dávkách působí jako projímadlo, což znamená, že přitahuje vodu do střev a způsobuje řídkou stolici.

Riziko ledvinových kamenů

• Kyselina L-askorbová se v těle metabolizuje na oxaláty, které se mohou hromadit v ledvinách a přispívat k tvorbě ledvinových kamenů.
• Riziko je vyšší u lidí, kteří mají predispozici k ledvinovým kamenům nebo konzumují nadměrné množství bílkovin a sodíku.

Snížená absorpce jiných živin

• Nadměrné množství vitamínu C může narušit rovnováhu některých minerálů, zejména mědi, která je důležitá pro tvorbu červených krvinek a správnou funkci imunitního systému.
• U lidí s poruchami metabolismu železa (například hemochromatózou) může vysoký příjem vitaminu C vést k nadměrnému ukládání železa v orgánech, což může poškodit játra, srdce nebo slinivku.

Rebound efekt (náhlý pokles hladiny vitamínu C)

• Při dlouhodobém užívání vysokých dávek si tělo zvykne na vyšší hladinu vitamínu C.
• Pokud se jeho příjem náhle sníží, může dojít k dočasnému nedostatku vitamínu C, který se projeví únavou, oslabením imunity nebo bolestmi kloubů.

Kyselina listová patří ke skupině vitamínů B, konkrétně pod označením vitamín B9. Je vitamínem rozpustným ve vodě, který je nezbytný pro tvorbu nových buněk, funkci imunitního systému, je klíčový při syntéze DNA, pozitivně ovlivňující psychiku a zejména je využíván ženami během těhotenství. Často je kyselina listová označována jako folát, ale toto označení není zcela správné. Folát je přirozeně vyskytující forma vitamínu B9 v potravinách a kyselina listová je syntetickou verzí vitamínu B9 v doplňcích stravy.

Účinky kyseliny listové

Nedostatek kyseliny listové, může způsobit vážné komplikace, jako jsou například neuropsychické poruchy u seniorů, chudokrevnost či u těhotných žen může způsobit vývojovou poruchu plodu. Je tedy velmi důležité, aby v našem organismu byla kyselina listová dostatečně zastoupena, jelikož v něm hraje klíčovou roli, a to v různých oblastech. Její účinky pozitivně ovlivňují od prenatálního vývoje plodu dítěte po zdravou imunitu, ale má také mnoho dalších účinků, o kterých se v tomto článku dozvíte více.

• Tvorba DNA a RNA a regenerace buněk: vitamin B9 podporuje syntézu a opravu genetického materiálu, čímž podporuje správné dělení a růst buněk, také v něm probíhají důležité biologické procesy.
• Tvorba červených krvinek: kyselina listová je nezbytná pro správnou tvorbu červených krvinek, jejichž funkcí je přenos kyslíku v organismu, její deficit může vést k chudokrevnosti.
• Zdravý vývoj plodu dítěte: ženy během prenatálního vývoje dítěte nutně potřebují kyselinu listovou jako prevenci proti možným poruchám plodu. Tento vitamín předchází vrozeným vadám nervové soustavy, kam mohou patřit například mozek, páteř či rozštěp.
• Prevence kardiovaskulárních onemocnění: pomáhá regulovat hladiny aminokyseliny homocysteinu v krvi, čímž snižuje riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění.
• Podporuje zdraví kostí: aminokyselina homocystein ovlivňuje hustotu kostí, proto je důležité si dopřát optimální hladiny vitamínu B9.
• Podporuje správnou funkci psychiky: kyselina listová syntetizuje neurotrasmitery a tím přispívá k celkové duševní pohodě, také může snižovat riziko vzniku psychických poruch. Mnohé studie dokazují, že lidé trpící úzkostí či depresí měli během nízké hladiny kyseliny listové.
• Podpora imunity,
• Podpora mozku,
• Snižuje únavu.

Jak užívat kyselinu listovou?

Správné užívání kyseliny listové může maximalizovat její účinky a blahodárně ovlivňovat náš organismus. Tento vitamín je obsahem mnoha potravin, ale jeho přítomnost je také ve výživových doplňcích. Je vhodné užívat doplňky obsahující aktivní formu kyseliny listové. Zjistěte, jaké jsou doporučené dávky a kdy je nejvhodnější ji užívat.

• Děti: novorozenci do 6 měsíců: 65 mg/denně
• Děti: 6 – 12 měsíců: 80 mg/denně
• Děti: 1–3 roky: 150 mg/denně
• Děti: 4 – 8 let: 200 mg/denně
• Děti: 9 – 13 let: 300 mg/denně
• Dospělí: 14 a více: 400 mg/denně
• Těhotné ženy: 600 mg/denně
• Kojící ženy: 500 mg/denně.

Kyselina listová v potravinách

Kyselina listová se přirozeně nachází zejména v listové zelenině, ale je zastoupena i v jiných mnoha potravinách, které byste si měli zařadit do svého jídelníčku, chcete-li zvýšit hladiny vitamínu B9.

• Listová zelenina: špenát, kapusta, brokolice, rukola, chřest, hlávkový salát
• Ovoce: citrusy, avokádo, banán, pomeranč, mango, jahoda, třešeň, malina
• Luštěniny: čočka, fazole, hrášek, cizrna
• Celozrnné potraviny: celozrnné těstoviny, celozrnné pečivo, hnědá rýže a ovesné vločky
• Mléčné výrobky: měkké sýry, plísňové sýry
• Živočišné zdroje: vejce, játra
• Zeleninové smoothie
• Ořechy
• Kvasnice
• Cereálie.

Kyselina pantotenová, známá také jako vitamín B5, je vodou rozpustný vitamín, který patří do skupiny vitamínů B. Je nezbytná pro správnou funkci metabolismu energie a jeho tvorbu. Podílí se na syntéze koenzymu A, který je klíčový při rozkladu sacharidů, tuků a bílkovin. Zároveň se tento vitamín využívá také v kosmetickém průmyslu, díky svým příznivým účinkům na pokožku a vlasy. Zjistěte, jaké má vitamín B5 účinky, kdy jej užívat či v jakých potravinách jej můžete najít.

Jaké účinky má kyselina pantotenová?

Kyselina pantotenová účinky jsou širokospektrální a pozitivně ovlivňují naše zdraví. Mezi nejdůležitější z nich patří podpora metabolismu energie, čímž se snižuje stres a vyčerpání. Kromě toho má kyselina pantotenová blahodárné účinky na akné ale i množství jiných, které si zde blíže rozebereme.

• Podpora metabolismu energie – je nezbytná pro tvorbu koenzymu A, který přeměňuje tuky, sacharidy a bílkoviny na energii. To zajišťuje správné fungování svalů, mozku a celého těla.
• Zmírnění stresu – přispívá k tvorbě stresových hormonů v nadledvinkách, které tělu pomáhají překonávat psychickou i fyzickou zátěž.
• Podpora nervového systému – zkvalitňuje komunikaci mezi nervovými buňkami, čímž příznivě ovlivňuje paměť, koncentraci a celkovou duševní pohodu.
• Podpora syntézy hormonů – podílí se na syntéze cholesterolu, mastných kyselin či steroidních hormonů.
• Podpora tvorby červených krvinek – zajišťuje správnou funkci krevního oběhu a okysličování buněk, čímž přispívá k celkovému zdraví organismu.
• Zdraví pokožky – je přítomna při regeneraci buněk, čímž podporuje hojení ran, snižuje výskyt akné, snižuje vznik kožního zánětu, minimalizuje produkci kožního mazu a zlepšuje hydrataci pokožky.
• Silnější vlasy a nehty – podporuje tvorbu keratinu, což je základní stavební prvek vlasů a nehtů, a tím se snižuje jejich lámavost a vypadávání.

Kyselina pantotenová v potravinách

Kyselina pantotenová se v potravinách přirozeně vyskytuje a určitě byste si ji měli zařadit do svého jídelníčku. Díky jejím blahodárným účinkům na metabolismus, pokožku či vlasy, je pravidelná konzumace potravin s jejím bohatým obsahem více než vhodná a důležitá. No doplnit ji můžete i konzumací výživových doplňků.

• Maso a vnitřnosti (zejména játra a ledviny) – hovězí játra, krůtí játra, kachní játra, kuřecí játra, kuřecí maso, kachní, krůtí, hovězí, ryby
• Vejce
• Kvasnice
• Mléčné výrobky – mléko, jogurt
• Sušená syrovátka
• Luštěniny – cizrna, čočka, hrách, sójové klíčky, fazole
• Semínka a ořechy – slunečnicová semínka, sezamová semínka, arašídy
• Zelenina – brokolice, kapusta, květák, zelí, meloun, brambor (i sladká brambor)
• Celozrnné obiloviny a výrobky – hnědá rýže, ovesné vločky, celozrnný chléb.

Kdy užívat kyselinu pantotenovou?

Měli byste vědět, že zejména diabetici potřebují vyšší dávky tohoto vitamínu, ale také i lidé se zvýšeným stresem, sportovci, lidé s chronickou únavou, osoby s problémy pokožky či vlasů, ale také těhotné a kojící ženy. Její užívání závisí na individuálních potřebách, ale optimální dávka je 6 mg denně. Kdy je tedy důležité kyselinu pantotenovou užívat?

• Ráno nebo dopoledne a během jídla
• Před fyzickou aktivitou
• Při pociťování zvýšeného stresu či duševní zátěže
• Při zvýšené únavě – užívání je důležité také při zvýšené únavě, kde se může objevit riziko vzniku podrážděnosti či chronické únavy
• Při problémech s pokožkou – užívání je klíčové, trpíte-li například akné, nadměrně suchou pokožkou nebo máte různá zranění či záněty.
• Při lámání nehtů
• Při lámání nebo vypadávání vlasů
• Při oslabené imunitě
• Pokud jste diabetik.

Co jsou laktobacily?

Laktobacily jsou prospěšné bakterie, které podporují rovnováhu střevní mikroflóry a celkové zdraví trávicího systému. Přirozeně žijí v trávicím systému, dutině ústní a na dalších místech v našem těle. Jsou součástí skupiny mikroorganismů známých jako probiotika. Pokud se ptáte, laktobacily co to je, odpověď spočívá v jejich schopnosti podporovat rovnováhu střevní mikroflóry, zdravé trávení a celkovou imunitu.

Laktobacily produkují kyselinu mléčnou, která vytváří nepříznivé prostředí pro škodlivé bakterie a pomáhá udržovat zdravou mikroflóru. Najdeme je v fermentovaných potravinách, jako jsou jogurty, kefír, kysané zelí, ale i ve formě výživových doplňků. Tyto bakterie mají nepostradatelnou roli v udržování zdravého trávicího systému a podpoře celkové pohody.

Význam laktobacilů

Laktobacily jsou nepostradatelnou součástí našeho trávicího systému. Tyto prospěšné bakterie hrají významnou roli při udržování rovnováhy střevní mikroflóry, která je základem pro zdravé fungování organismu. Jejich hlavní význam spočívá v:

• Podpoře trávení – pomáhají rozkládat potravu, zlepšují vstřebávání živin a produkují látky, které přispívají ke zdravé střevní stěně.
• Ochraně před škodlivými bakteriemi - vytvářejí kyselé prostředí ve střevech, které brání množení patogenních mikroorganismů.
• Produkci důležitých látek - přispívají k syntéze některých vitamínů, jako je vitamín B12, a podporují metabolismus.
• Podpoře imunitního systému – tím, že regulují střevní mikroflóru, přímo ovlivňují imunitní odpověď organismu.

Účinky laktobacilů

Laktobacily přinášejí řadu zdravotních výhod pro organismus. Tyto prospěšné bakterie podporují nejen trávení, ale také celkovou pohodu a odolnost vůči různým zdravotním problémům. Mezi hlavní účinky laktobacilů patří:

• Podpora trávení - laktobacily napomáhají rozkládat složité cukry a laktózu, čímž zmírňují zažívací potíže jako plynatost či nadýmání.
• Obnova střevní mikroflóry – po užívání antibiotik nebo při střevních infekcích přispívají k rychlé regeneraci zdravé střevní mikroflóry.
• Zlepšení imunity – posilují obranyschopnost organismu, protože až 70 % imunitních buněk se nachází ve střevech.
• Prevence a zmírnění průjmů - často se využívají při léčbě cestovatelského průjmu nebo průjmu způsobeného antibiotiky.
• Snížení rizika infekcí - pomáhají předcházet přemnožení škodlivých mikroorganismů ve střevech a jiných částech těla.
• Podpora vstřebávání živin – laktobacily zlepšují vstřebávání minerálů, jako je vápník, železo a hořčík, což přispívá k celkovému zdraví.

Laktobacily a probiotika

Probiotika a laktobacily spolu úzce souvisí. Laktobacily jsou jedním z nejznámějších druhů probiotik, které se nacházejí v fermentovaných potravinách, jako jsou jogurty, kefír či kysané zelí, nebo ve formě výživových doplňků. Pokud hledáte odpověď na otázku laktobacily co to je, jedná se o mikroorganismy, které příznivě ovlivňují naše zdraví a kvalitu života. Podívejme se na oba pojmy detailněji:

• Co jsou probiotika?

Probiotika jsou živé mikroorganismy, které mají pozitivní účinek na zdraví, zejména na trávicí systém. Kromě laktobacilů mezi ně patří i bifidobakterie či některé druhy kvasinek. Probiotika jsou důležitá pro optimální rovnováhu střevní mikroflóry, podporu imunity a celkového zdraví.

• Laktobacily jako součást probiotik

Jsou konkrétní rod bakterií (Lactobacillus), které patří mezi probiotika. Laktobacily, známé svojí schopností produkovat kyselinu mléčnou, vytvářejí kyselé prostředí, které brání množení škodlivých bakterií. Tím přispívají k udržování rovnováhy střevní mikroflóry a ochraně před infekcemi.

Laktobacily jsou tedy důležitým spojencem našeho těla a jejich pravidelné doplňování může mít výrazně pozitivní vliv na naše zdraví. Každý laktobacil je probiotikum, ale ne každé probiotikum je laktobacil.

Laktóza je přírodní cukr, který se přirozeně nachází v mléce a mléčných výrobcích. Tento disacharid se skládá ze dvou jednoduchých cukrů – glukózy a galaktózy, které se vstřebávají do krevního oběhu přes střevní výstelku tlustého střeva. Pokud máte nedostatek laktázy, laktóza ve vaší potravě se přesouvá do tlustého střeva místo toho, aby byla zpracována a absorbována. V tlustém střevě normální bakterie interagují s nestrávenou laktózou, což způsobuje příznaky a symptomy intolerance laktózy jako jsou nadýmání, křeče v břiše, průjem, bolesti v břiše, zvracení.

Kde se nachází laktóza?

Laktóza je přítomna zejména v mléce a mléčných výrobcích. Kromě nich se však často přidává i do různých zpracovaných potravin, čímž se stává běžnou součástí našeho jídelníčku. Pokud máte intoleranci laktózy nebo se jí snažíte vyhnout, je důležité vědět, kde všude se může nacházet. Laktózu naleznete v mléce a těchto potravinách vyrobených z mléka:

• jogurty,
• sýry,
• máslo,
• smetana.

Kde všude je ještě laktóza v potravinách přítomna? Kromě uvedených může být laktóza i v nemléčných zpracovaných potravinách, například v pečivu, sušenkách, cereáliích, omáčkách, dresincích nebo sladkostech, kde se používá jako přísada. Ale setkat se s ní můžete také v některých lécích či výživových doplňcích.

Alergie na laktózu

I když se často zaměňuje s intolerancí laktózy, alergie na laktózu není totéž jako laktózová intolerance.

Při intoleranci laktózy chybí v těle enzym laktáza, který rozkládá laktózu na jednodušší cukry. Je to tedy enzymatická porucha, nejedná se o alergii – jde o nedostatečnou produkci enzymu laktázy, která laktózu rozkládá, buňkami střevních stěn. nadýmání, průjem či křeče po konzumaci mléčných výrobků či dokonce zvracení.

Alergie na laktózu je častější u kojenců a v dětském věku než u dospělých, zatímco laktózová intolerance postihuje spíše dospělou populaci.

Příznaky alergie na laktózu jsou nejčastěji trávicí, dýchací (anafylaktický šok) či kožní problémy. Důvodem vzniku alergie na laktózu je rychlá senzitivní reakce imunitního systému na mléčnou bílkovinu.

Pokud trpíte alergií na mléko, budete muset zcela vyloučit mléčné výrobky. I ty, které jsou označovány jako bezlaktózové. Jelikož bezlaktózové potraviny jsou při alergii na laktózu nevyhovující.

Co jíst při alergii na laktózu?

Nemusíte nutně jíst něco, co vám nechutná nebo se nějak výrazně omezovat. Trpíte-li alergií na laktózu, je důležité se vyhnout pouze potravinám, které ji obsahují.

• rostlinná mléka (mandlová, sójová, kokosová),
• veganské sýry,
• bezlaktózové výrobky (částečně při intoleranci ano, při alergii ne),
• čerstvé ovoce a zelenina,
• ořechy a semena (dodávají vápník, riboflavin a vitamin D),
• maso, drůbež, mořské plody (zdroj bílkovin).

Pokud pravidelně cvičíte je vhodné, abyste do jídelníčku zařadili protein LactoFree 90. Jedná se o „ultra čistý“ bezlaktózový syrovátkový protein vhodný pro osoby s laktózovou intolerancí, alergií na kasein, citlivým trávením a při low carb stravování.

Lidé s intolerancí laktózy nejsou schopni zcela strávit cukr (laktózu) v mléce. Dodržování správné diety pomáhá předejít nežádoucím příznakům a zajistit dostatečný přísun živin i při vyloučení laktózy z jídelníčku.  Vždy čtěte etiketu, abyste se případné konzumaci laktózy vyhnuli a nezpůsobili si potíže, bolesti a nepříjemnosti.

LDL cholesterol (lipoprotein cholesterol o nízké hustotě) je druh cholesterolu, který je často nazýván "špatný cholesterol." Tento typ cholesterolu se přenáší v krvi a může se usazovat na stěnách cév, což zvyšuje riziko vzniku aterosklerózy (kornaté zhrubnutí cév), což může vést k infarktu myokardu, mrtvici nebo jiným kardiovaskulárním problémům. Ideální je nižší poziční obsah LDL cholesterolu, aby se snížilo riziko onemocnění srdce a cév.

Důležité je však poznamenat, že cholesterol je nezbytný pro správnou funkci těla, neboť se podílí na výrobě hormonů, vitamínu D a jiných důležitých látek. Problém vzniká, když je ho v krvi příliš mnoho, zvláště v případě LDL cholesterolu.

Optimální hodnoty LDL cholesterolu

Pro zdraví srdce a cév jsou optimální LDL cholesterol hodnoty obvykle pod 100 mg/dl. Při hodnotách v rozmezí 100 až 129 mg/dl se považují za normální, ale vyšší hodnoty mohou začít představovat riziko. Pro osoby s rizikem srdečně-cévních onemocnění, jako jsou diabetici nebo lidé se zvýšeným krevním tlakem, je ideální mít LDL cholesterol pod 70 mg/dl.

Příčiny zvýšeného LDL cholesterolu

LDL cholesterol zvýšen může být způsoben různými faktory, mezi které patří:

• Strava bohatá na nasycené tuky a trans tuky – tyto tuky zvyšují hladinu LDL cholesterolu v krvi. Typickými zdroji jsou mastné maso, mléčné výrobky, rychlé občerstvení a pečivo.
• Nedostatek pohybu – sedavý způsob života může přispět ke zvýšení LDL cholesterolu a snížení hladiny „dobrého“ HDL cholesterolu.
• Genetika – dědičné faktory mohou ovlivnit schopnost těla regulovat hladiny LDL cholesterolu, což vede k jeho zvýšení, i když životní styl je zdravý.
• Obezita a nadváha – tělesná hmotnost, zejména nadbytečný tuk v oblasti břicha, může zvyšovat hladiny LDL cholesterolu.
• Kouření a alkohol – kouření snižuje hladinu dobrého HDL cholesterolu a zvyšuje hladinu LDL cholesterolu, podobně jako nadměrné pití alkoholu.

Důsledky zvýšeného LDL cholesterolu

Když je LDL cholesterol zvýšen, může se usazovat na stěnách cév, což vede k tvorbě plaků a postupnému zužování cév. Toto ztvrdnutí cév, nazývané ateroskleróza, zvyšuje riziko vážných zdravotních problémů, jako jsou:

• Srdeční infarkt – zúžené cévy mohou vést k blokování průtoku krve do srdce.
• Mrtvice – ucpání cév v mozku může způsobit mrtvici.
• Vysoký krevní tlak – ucpané cévy mohou narušit normální průtok krve, což vede ke zvýšení krevního tlaku.
• Periferní arteriální choroba – zúžené cévy v nohou mohou omezit přísun krve do končetin.

Jak snížit hladinu LDL cholesterolu

Snížení hladiny LDL cholesterolu je klíčové pro udržení zdraví srdce a cév. Existuje několik způsobů, jak snížit LDL cholesterol:

• Zdravá strava – konzumujte více vlákniny, ovoce, zeleniny a celých zrn, které pomáhají snižovat hladinu LDL cholesterolu. Snižte příjem nasycených a trans tuků.
• Pravidelná fyzická aktivita – cvičení může pomoci snižovat hladinu LDL cholesterolu a zvyšovat hladinu zdravého HDL cholesterolu.
• Ztráta nadbytečné hmotnosti – máte-li nadváhu, její snížení může vést k poklesu LDL cholesterolu.
• Léky – pro osoby s velmi vysokým LDL cholesterolem mohou lékaři předepsat léky ke snížení hladiny cholesterolu.
• Snížení stresu – chronický stres může přispět ke zvýšení LDL cholesterolu, proto je důležité věnovat se relaxaci a stresovým technikám.

Udržování optimálních LDL cholesterol hodnot a zdravého životního stylu může výrazně snížit riziko vzniku srdečně-cévních onemocnění.

Low carb z anglického „low carbohydrates“ je stravovací režim – nízkosacharidová dieta, při které se výrazně omezuje příjem sacharidů. Tato strava je navržena tak, aby snižovala příjem cukrů a škrobů, přičemž klade důraz na zdravé tuky a bílkoviny. Jedná se o populární přístup k stravování pro ty, kteří chtějí podpořit hubnutí, zlepšit hladinu energie, stabilizovat hladinu cukru v krvi nebo zlepšit metabolické procesy v těle. Low carb není jen dieta, ale dlouhodobý životní styl, který se přizpůsobuje individuálním potřebám a cílům.

Podstatou nízkosacharidové diety je tedy omezení množství sacharidů, které přijme vaše tělo ve stravě. Mělo by to být méně než 130 g sacharidů denně, tedy méně než 26 % sacharidů z celkového energetického příjmu.

Jaká je to low carb strava?

Low carb strava se soustřeďuje na minimalizaci příjmu sacharidů, které se běžně nacházejí v chlebu, těstovinách, rýži či sladkostech. Hlavním cílem je snížit hladinu inzulínu a podpořit tělo, aby čerpalo energii z tuků namísto sacharidů.

Low carb strava je flexibilní a můžete ji přizpůsobit svým preferencím, přičemž se zaměřujete na přírodní a nezpracované potraviny. Mezi typické low carb potraviny patří:

• Bílkoviny: maso (kuřecí, hovězí), ryby, vejce.
• Zdravé tuky: avokádo, ořechy, semínka, olivový olej.
• Zelenina: brokolice, špenát, cuketa, květák, zelí.
• Mléčné výrobky: sýr, smetana, řecký jogurt s nízkým obsahem sacharidů.

Vyhýbat byste se měli potravinám, které obsahují hodně cukru a škrobu, jako jsou: chléb, těstoviny, rýže, brambory, slazené nápoje, ovoce s vysokým obsahem cukru, pivo, alkohol, cukr a sladkosti. Cílem low carb stravy je tedy zajistit tělu kvalitní energii z tuků a bílkovin namísto cukrů.

Jak začít s low carb?

Začátek s low carb stravou může být jednoduchý, pokud se na to připravíte a postupujete krok za krokem. Zde je několik praktických tipů:

• Vyberte správně low carb potraviny

Naplánujte si jídelníček založený na potravinách s nízkým obsahem sacharidů. Zaměřte se na maso, ryby, vejce, zeleninu, ořechy, zdravé tuky a nízkosacharidové mléčné výrobky.

• Odstraňte vysokosacharidové potraviny

Postupně odstraňte ze svého jídelníčku potraviny, jako jsou chléb, těstoviny, rýže, brambory, sladkosti, slazené nápoje a zpracovaná jídla. Nahrazujte je low carb alternativami, jako jsou cuketové nudle nebo květáková rýže.

• Postupujte postupně

Pokud nejste zvyklí na změny ve stravování, začněte snižovat příjem sacharidů postupně. Například si nejprve vynechejte sladkosti a později i další sacharidová jídla.

• Hydratujte se

Pitný režim je klíčový, zejména během přechodu na low carb. Pijte dostatek vody, abyste se vyhnuli únavě a dehydrataci.

• Sledujte svůj pokrok

Během prvních dnů si můžete všimnout změn v energii a náladě, protože tělo prochází adaptací na využívání tuků jako zdroje energie. Sledujte svůj jídelníček a upravujte jej podle potřeby. Začátky mohou být náročné, ale při správném přístupu a vytrvalosti se low carb může stát vaším novým a zdravějším životním stylem.

Low carb je nejen efektivní způsob stravování, ale může být také zdravý a chutný, pokud si vyberete správné potraviny a přizpůsobíte jej svým potřebám.

Při low carb stravě je důležité dbát na dostatečný příjem živin. Pokud se vám ale nedaří získat všechny potřebné živiny ze stravy, můžete zvážit jejich doplnění doplňky stravy jako: vláknina, hořčík, omega-3 mastné kyseliny, elektrolyty či probiotika.

Melatonin je přirozený hormon, produkovaný v epifýze v mozku. Tento hormon reguluje spánek a bdělost, uklidňuje tělo a mysl a zlepšuje kvalitu spánku, čímž ovlivňuje celkové fungování organismu. Naše tělo jej vytváří v reakci na tmu, to znamená, že jeho hladiny večer stoupají a ráno zase klesají. Jakou má funkci v našem těle, jaké jsou jeho účinky či jak jej doplnit?

Jak funguje melatonin?

Jak jsme již nastínili, melatonin je hormon regulující spánkový cyklus. Je produkován v epifýze, jiným názvem šuškovité tělísko, což je malá žláznatá struktura v mozku.

Celý proces produkce závisí na tomto malém tělísku, protože melatonin není produkován nepřetržitě. Díky epifýze začíná jeho tvorba jako reakce na tmu, tedy večer dostává tělo signály, že je čas na spánek. Během spánku se mění jeho fáze a v ranních hodinách tělo dostává signály, že je čas se vzbudit. To znamená, že melatonin se nejvíce tvoří večer ve tmě, proto se doporučuje spát ve zcela zatemněné místnosti.

Serotonin, známý jako hormon štěstí, je prekurzorem melatoninu. V těle se tvoří z aminokyseliny L-tryptofan, takže pro správnou produkci melatoninu je důležité mít dostatečné množství této aminokyseliny.

Melatonin na spaní tedy silně ovlivňuje a přispívá k tomu, abychom spánek měli hluboký a kvalitní. Jeho správné hladiny jsou klíčové pro náš vydatný odpočinek a celkové zdraví.

Jaké jsou účinky melatoninu?

Klíčová role melatoninu spočívá v regulaci cirkadiánních rytmů a spánkového cyklu. Lidé ho i často užívají právě ke zlepšení spánku, při potížích s usínáním. Kromě toho pomáhá synchronizovat biologické hodiny těla se střídáním dne a noci. Melatonin účinky jsou širokospektrální a ty nejhlavnější si v článku zpřístupníme:

• Antioxidační vlastnosti
• Podpora imunitního systému
• Neuroprotektivní účinky
• Pomoc při zvládání časových posunů
• Možný vliv na neurologické a psychické poruchy.

Jak užívat melatonin?

Je důležité, aby užívání melatoninu bylo konzultováno s lékařem, který určí správnou dávku a formu. Doporučená dávka na den je 0,5 mg až 1 mg před spaním, která se samozřejmě může lišit od věku a individuálních potřeb člověka. Nedoporučuje se ho užívat pravidelně, ale jen občasně, když akorát zažíváte problémy se spánkem. Zde jsou obecné pokyny, jak užívat přírodní melatonin:

• Konzultace s lékařem – před zahájením užívání melatoninu je důležité konzultovat s lékařem správné dávkování a volbu nejvhodnější formy melatoninu, což úzce souvisí s individuálními potřebami člověka, zvláště pokud jde o těhotné či kojící ženy.
• Výběr dávky – když lékař určí správnou dávku, musí nejprve vědět o speciálních potřebách člověka, někdo potřebuje nižší a někdo vyšší dávku. Obecně je doporučená dávka 0,5 až 1 mg denně.
• Forma užívání – melatonin se vyskytuje ve formě tablet, kapslí, rozprašovačů či kapek.
• Doba užití – melatonin by se měl užívat v rozmezí 30 až 60 minut těsně před plánovaným spánkem.
• Užívání jen v potřebných případech – neměl by být rutinním řešením pro každodenní problémy se spánkem. Užívat by se mohl například při přechodu přes časová pásma, při potížích s usínáním nebo jiných podobných situacích.
• Vyhýbat se předávkování – nadměrné dávky mohou narušit přirozený spánkový cyklus a způsobit nežádoucí účinky.
• Neužívat dlouhodobě bez lékařského dohledu – dlouhodobé užívání může snížit přirozenou produkci melatoninu organismem a vést k závislosti.

Slyšeli jste už někdy o pokrmu natto? Je to tradiční japonské jídlo vyrobené z fermentovaných sójových bobů. Ty se nechají kvasit a díky přidané bakterii Bacillus subtilis jim přísluší charakteristická lepkavá textura a výrazná vůně, která je pro některé lidi považována za nepříjemnou. Natto je bohaté na bílkoviny, vlákninu, minerály a má významný obsah vitamínu K2, klíčový pro růst kostí. Ukážeme vám, jaké má natto účinky, jeho nutriční hodnoty a také natto recept.

Jaké má natto účinky?

Natto nabízí množství pro zdraví příznivých účinků. Je bohatý na bílkoviny, vlákninu, minerály a hlavně vitamín K2, které přispívají k celkovému zdraví našeho organismu. Důležitá v natto probíhající fermentace sójových bobů, zlepšuje trávení a střevní mikroflóru. Jaké jsou další významné natto účinky?

• Zdraví kostí – natto je bohaté na vitamín K2, klíčový pro správnou mineralizaci kostí a prevenci osteoporózy.
• Zdraví zubů
• Zlepšuje trávení – proces fermentace zajišťují probiotika, která podporují zdravou střevní mikroflóru a celkové trávení.
• Snížení cholesterolu – pravidelná konzumace natto může snižovat hladiny LDL cholesterolu v krvi.
• Zlepšuje spánek
• Zdraví srdce – díky obsahu enzymů, jako je nattokináza, podporuje srážení krve, čímž může pomoci při prevenci krevních sraženin.
• Hormonální rovnováha – isoflavony ze sóji podporují hormonální rovnováhu, zejména u žen a zmírňují příznaky menopauzy.
• Zlepšuje funkci ledvin
• Podpora imunitního systému – natto obsahuje isoflavony, tedy hormony s antioxidačními účinky, které posilují imunitní systém a zabezpečují pro organismus lepší odolnost vůči infekcím.
• Protizánětlivé účinky – jeho protizánětlivé vlastnosti zmírňují možné záněty v těle.
• Podpora imunitního systému – natto obsahuje isoflavony, tedy hormony s antioxidačními účinky, které posilují imunitní systém a zabezpečují pro organismus lepší odolnost vůči infekcím.
• Podpora zdraví mozku - isoflavony mohou pomoci zlepšit kognitivní funkce a minimalizovat riziko vzniku neurodegenerativních onemocnění.
• Zdraví pleti, vlasů a nehtů – díky obsahu vitamínu E a isoflavonů, natto podporuje celkové zdraví pokožky, a také posiluje vlasy a nehty.
• Zlepšuje prokrvení končetin.

Co obsahuje natto?

Natto je bohaté na spoustu různých živin, které blahodárně působí na náš organismus. Můžete si natto koupit nebo si ho sami doma připravit. Natto recept začíná namočením a uvařením sójových bobů, ty se pak smíchají s přidanou bakterií Bacillus subtilis, aby se umožnila fermentace, po dobu 24 hodin při 40 °C. Potom se natto nechá dozrát v chladničce po dobu 1 týdne, k vytvoření vláknitosti. Může se podávat s rýží, sójovou omáčkou a zeleninou. Je to jídlo určené k ránu a mělo by se tehdy i servírovat. Mezi klíčové složky natto patří:

• Bílkoviny
• Vitamin K2
• Isoflavony
• Vitamin B2 (riboflavin)
• Minerály (železo, vápník, hořčík a draslík)
• Probiotika
• Nattokináza (enzym).

Nutriční hodnoty natto

Natto je bohaté na živiny, které podporují celkové zdraví a vitalitu. Doporučuje se dávat k snídani, neboť je ideálním jídlem na začátek dne. Natto ve 100 g obsahuje:

• Kalorie – 212 kcal
• Bílkoviny – 18 g
• Tuky – 11 g
• Sacharidy – 14 g (4,9 g tvoří cukry)
• Vláknina – 5,4 g
• Vitaminy – 5,74 g kombinace vitamínů K2 (1 mg), B1 (0,1 mg), B2 (0,2 mg), B3 (1,5 mg), B5 (0,9 mg), B6 ​​(0,1 mg), B7 (0,009 mg), B9 (0,03), E (0,5 mg)
• Minerály – 1,53 mg manganu, 8,5 mg železa, 729 mg draslíku, 115 mg hořčíku, 217 mg vápníku
• Isoflavony – 20 mg genisteinu, 13 mg daidzeinu, 7 mg glyciteinu.

Niacin je vlastně vitamín B3 (kyselina nikotinová), spadající do skupiny vitamínů B. Je to organická sloučenina, která se v těle tvoří při dostatečném množství aminokyseliny tryptofanu a je rozpustná ve vodě. Měl by se kombinovat spolu s ostatními vitamíny ze skupiny B, aby se mohli vzájemně doplňovat. V potravinách naleznete bohatý obsah niacinu zejména v pivovarských kvasnicích ale také v kuřecím mase, rybách či luštěninách. Vitamin B3 je klíčový pro správné fungování našeho metabolismu, pro zdraví pokožky a také pro podporu nervového systému.

Jaké jsou účinky niacinu?

Jak jsme zmiňovali, niacin je velmi důležitý zejména pro správnou funkci metabolismu, účinky niacinu oceníte nejen při každodenním fungování, ale také při podpoře celkového zdraví a vitality. Má i mnoho dalších účinků, které je třeba zmínit:

• správná funkce nervové soustavy a celkové psychické činnosti,
• zdraví pokožky sliznic,
• snižuje hladiny cholesterolu,
• zlepšuje krevní oběh,
• zásadní při trávení sacharidů, tuků a bílkovin,
• vhodný pro vegany,
• snižuje únavu,
• má antioxidační účinky.

Denní dávka niacinu

Co se týče denních doporučených dávek niacinu, je třeba je samozřejmě dodržovat a udržovat tak náš organismus v normě. Protože při 1,8 gramu na kilogram, je už dávka pro naše tělo toxická. Niacin je vhodný pro různé skupiny lidí, kam určitě patří:

• diabetici,
• vegani,
• těhotné ženy,
• děti,
• celiatici,
• osoby trpící častou únavou,
• pro lidi s častou nadměrnou fyzickou námahou,
• osoby trpící stresem,
• pro lidi s oslabenou imunitou,
• pro lidi s poruchami trávení.

Dávkování niacinu

Děti:

• Děti: 1–3 roky: 5–9 mg/den
• Děti: 4 – 6 let: 12 mg/den
• Děti: 7 – 10 let: 13 mg/den

Dospívající a dospělí:

• Muži: 16 mg/den
• Ženy: 14 mg/den
• Těhotné ženy: 18 mg/den
• Kojící ženy: 17 mg/den.

Co způsobuje nedostatek niacinu?

Nedostatek niacinu může způsobit vážné zdravotní potíže a je třeba jej podchytit včas. V extrémních případech, může jeho deficit způsobit pellagru, což je onemocnění doprovázené vznikem různých dalších onemocnění:

• diarrhoea – neustupující průjmy, způsobující nechutenství a ztrátu na váze
• dermatitida – kožní zánět
• poruchy nervového systému
• demence – zmatenost v kombinaci se ztrátou paměti, s třesem, nespavostí, halucinacemi a celkově horším psychickým stavem.

Mezi běžnější příznaky počátečního deficitu niacinu nebo jinak vitamínu B3 řadíme:

• nadměrná únava,
• nespavost,
• podrážděnost,
• zažívací problémy,
• nechutenství,
• kožní vyrážky (zejména při vystavování se slunečnímu záření),
• migrény,
• anémie,
• zhoršení psychické pohody,
• deprese.

Pro koho je niacin více zapotřebí?

Celkově je vitamín B3 klíčový pro každého, pro správné fungování metabolismu, ale jsou skupiny lidí, které ho potřebují mnohem více. Vyšší potřebu příjmu niacinu v zásadě vyžadují následující skupiny:

• osoby s onemocněním ledvin,
• lidé nadměrně konzumující cukr ve stáří,
• osoby s vysokým cholesterolem,
• kuřáci,
• alkoholici,
• osoby trpící horečkou,
• lidé často vystavován fyzické a psychické námaze,
• kromě toho je zvýšený příjem niacinu důležitý i v těhotenství a při kojení.

Co způsobuje přebytek niacinu?

Vzniká při hypervitaminóze a je doprovázen symptomy jako jsou zarudnutí a svědění kůže, průjem, návaly horka, silné trávicí problémy či dokonce v extrémních případech, při nadměrném příjmu niacinu může vzniknout poškození jater. Aby se tomu zamezilo, je třeba striktně dodržovat doporučené denní dávky, ale bát se nemusíte, předávkování je nepravděpodobné, to co zvýší jednoduše močí vyloučíte.

pH v moči je ukazatel kyselosti nebo zásaditosti moči. Tento parametr se měří na stupnici od 0 do 14, kde hodnoty pod 7 naznačují kyselé prostředí, hodnoty nad 7 znamenají zásadité prostředí a hodnota 7 označuje neutrální pH. Běžné hodnoty pH moči jsou mírně kyselé až neutrální, ale mohou se měnit v závislosti na různých faktorech, jako jsou strava, hydratace či zdraví močového systému.

Hodnoty pH moči

Hodnota pH v moči udává, jak kyselá nebo zásaditá je vaše moč. Běžná pH moči norma se pohybuje mezi 4,5 a 8. Pokud je pH v moči nižší než 4,5, moč je kyselejší, což může signalizovat určité zdravotní problémy. Naopak, pokud je hodnota vyšší než 8, moč je zásaditá, což může být způsobeno infekcemi nebo jinými faktory. Pro lepší orientaci pomáhá pH moči tabulka, která nabízí přehled o jednotlivých hodnotách.

Tabulka pH moči

Použití pH moči tabulky je užitečné pro sledování zdraví močového systému a rovnováhy v těle. V případě odchylek od pH moči normy se doporučuje konzultace s odborníkem.

Vliv stravy na pH moči

Strava má výrazný dopad na pH moči, neboť různé potraviny ovlivňují kyselost nebo zásaditost vašeho těla. Změna jídelníčku může pomoci udržet správnou pH moči v normě a podpořit vaše celkové zdraví.

• Potraviny zvyšující kyselost moči

Potraviny jako maso, ryby, sýry, vejce a obiloviny mohou snižovat hodnoty pH v moči, čímž jej činí kyselejším. Tento efekt je běžný u stravy s vysokým obsahem bílkovin.

• Potraviny zvyšující zásaditost moči

Ovoce (zejména citrusové plody), zelenina, brambory a minerální vody mohou zvyšovat pH moči, což vede k zásaditějšímu prostředí. Taková strava je často spojena s vegetariánským nebo alkalickým jídelníčkem.

Rovnováha je důležitá, protože nepřirozeně nízké nebo vysoké hodnoty pH v moči mohou naznačovat potřebu úpravy jídelníčku nebo konzultace s odborníkem.

Test hladiny pH v moči

Hladinu pH v moči si můžete jednoduše zkontrolovat pomocí testovacích proužků. Testování je rychlé a praktické – ponoříte proužek do moči a srovnáte barvu s pH moči s tabulkou. Měření pH v moči je jednoduchý způsob, jak sledovat rovnováhu kyselin a zásad ve vašem těle.

Postup testování

• Zachyťte vzorek moči do čisté nádoby.
• Ponořte testovací proužek do moči na pár vteřin.
• Vyjměte proužek a nechte jej podle pokynů vyschnout.
• Porovnejte barvu proužku s barevnou pH moči tabulkou, která je součástí balení.

Kdy a proč měřit pH moči

• Ráno - hodnoty pH v moči bývají ráno nižší (kyselejší) kvůli nočnímu metabolismu.
• Po jídle - po konzumaci jídel mohou být hodnoty vyšší (zásaditější).

Význam pravidelného měření

Pravidelné sledování pH moči pomáhá identifikovat možné zdravotní problémy, jako jsou infekce, ledvinové kameny nebo nerovnováha ve stravě. Pokud se hodnoty pH v moči dlouhodobě odchylují od normy, doporučuje se konzultace s lékařem nebo výživovým poradcem.

Jednoduchý test hladiny pH v moči vám umožní rychle reagovat na signály těla a udržovat zdraví močového systému.

Riboflavín, známy aj ako vitamín B2, je vodou rozpustný vitamín, ktorý patrí do skupiny vitamínov B. Je kľúčový pre vývoj, rast a funkciu buniek v našom tele. Pomáha premieňať karbohydráty na adenozíntrifostát (ATP), premieňa potravu na energiu či podporuje tvorbu krvných buniek. Naše telo si ho nevie samo vytvoriť, a preto je potreba ho dostatočne prijímať zo stravy či z výživových doplnkov. Zistite, aké má riboflavín účinky a na čo pomáha.

Aké sú účinky riboflavínu?

Riboflavín má množstvo priaznivých účinkov na náš organizmus a je nenahraditeľnou súčasťou správneho vývoja, rastu a funkcie našich buniek či energetického metabolizmu. Aké ďalšie účinky má tento vitamín na naše zdravie?

• Zabezpečuje vývoj rast a funkciu buniek v našom tele – je dôležitý pre tvorbu koenzýmov, ktoré zabezpečujú správny metabolizmus a regeneráciu buniek.
• Podpora energetického metabolizmu – je nevyhnutým pri premene tukov, bielkovín a sacharidov na energiu.
• Prispieva k tvorbe krvných buniek – podieľa sa na syntéze hemoglobínu a na metabolizme železa, čím prispieva k správnej tvorbe červených a bielych krviniek a zabezpečuje zdravú krvotvorbu.
• Podpora nervového systému – podieľa sa na tvorbe neurotransmiterov, ktoré zabezpečujú správnu funkciu mozgu a nervovej sústavy.
• Antioxidačné účinky – funguje ako antioxidant, ktorý prispieva k neutralizovaniu voľných radikálov, čím chráni bunky pred ich poškodením.
• Zníženie únavy – vďaka jeho prítomnosti pri premene sacharidov, tukov a bielkovín pomáha znižovať únavu a vyčerpanie.

Na čo pomáha riboflavín?

Riboflavín má množstvo priaznivých účinkov a je súčasťou dôležitých procesov v tele. No jeho deficit môže spôsobiť rôzne zdravotné ťažkosti. Odporúčané dávky sa líšia od individuálnych potrieb človeka, ale minimálny príjem je 1,2 mg na deň. Tu si bližšie rozoberieme na čo pomáha riboflavín:

• Podpora zdravia srdca – je prítomný pri regulácii hladiny homocysteínu, čím môže minimalizovať riziko vzniku kardiovaskulárnych ochorení.
• Podpora tráviaceho systému - podieľa sa na tvorbe enzýmov, ktoré sú kľúčové pre správne trávenie a lepšie vstrebávanie živín.
• Prevencia anémie – pomáha vstrebávať železo, ktoré je dôležité pre tvorbu červených krviniek a jeho nedostatok môže zapríčiniť vznik anémie.
• Rýchlejšie hojenie rán – pomáha regenerovať tkanivá, čím zlepšuje proces hojenia, zdravie kože, sliznice, nechtov a vlasov.
• Podpora zdravia očí – funguje ako prevencia zrakových ochorení, ako napríklad sivý zákal, a taktiež zlepšuje funkciu sietnice.

Čo vedieť o riboflavíne?

Naše telo si nevie tento vitamín samo vyrobiť, preto je dôležité ho pravidelne a dostatočne získavať zo stravy alebo cez výživové doplnky. Nájsť ho môžete v rôznych potravinách živočíšneho aj rastlinného pôvodu. Zaujímavosťou je, že jeho veľké množstvo sa stráca varením. Aké sú najvýznamnejšie zdroje riboflavínu?

• Ryby – losos, makrela, pstruh, treska
• Mäso a vnútornosti – hydina, hovädzie mäso, pečeň, obličky
• Vajcia – najmä žĺtok
• Mliečne výrobky – mlieko (sušené aj odtučnené), syr, jogurt, tvaroh
• Strukoviny – hrach, šošovica, sója
• Orechy a semienka – vlašské orechy, mandle, sezamové semienka
• Celozrnné produkty a obilniny – cereálie, quinoa
• Listová zelenina – špenát, brokolica, karfiol, kapusta
• Kvasnice.

Ak ale máte v tele riboflavín nedostatočne zastúpený, môžu sa vyskytnúť rôzne zdravotné ťažkosti. Ohrozenými skupinami sú vegetariáni a vegáni, ktorí potrebujú vyššie dávky vitamínu B2. Ohrozené sú taktiež tehotné a dojčiace ženy, seniori či alkoholici. Tu sú prejavy nedostatku riboflavínu:

• Únava
• Kožné problémy ako svrbenie, praskanie pokožky, pier či tvorba kútikov
• Vypadávanie vlasov a lámanie nechtov
• Zrakové problémy
• Zápaly slizníc
• Poruchy nervového systému.

Serotonin je klíčový neurotransmiter, který ovlivňuje naši náladu, spánek, trávení i celkovou pohodu. Jeho dostatek v těle přispívá k psychické rovnováze, zatímco jeho nedostatek může vést k úzkosti, depresi či poruchám spánku.

Co je to serotonin?

Serotonin, chemicky nazývaný 5-hydroxytryptamin, je derivát aminokyseliny L-tryptofanu a neurotransmiter v mozku. Je přenašečem signálů mezi nervovými buňkami a v těle hraje roli v mnoha různých procesech. Nejvýznamnější je při regulaci nálady, ale zároveň ovlivňuje i spavost, chuť k jídlu, trávení, tělesnou teplotu a dokonce i sexuální chování.

Rozdíl mezi serotoninem a dopaminem

Slyšeli jste někdy o hormonu štěstí? Jeden ze skupiny čtyř známých hormonů štěstí je také právě serotonin. Patří sem ale také velmi důležitý dopamin, který pomáhá zejména s motivací a odměnami. V tomto článku si blíže rozebereme jaká je tvorba serotoninu, jejich rozdíly a jaké mají zastoupení v našem organismu.

• Serotonin – je inhibiční neurotransmiter syntetizovaný z aminokyseliny tryptofanu. Je důležitý při regulování nálady, spánku, trávení, také snižuje úzkost a stres. Uvolňuje se při pobytu na slunci, meditaci či aerobních cvicích. Nedostatek serotoninu může vést k úzkostným poruchám či k depresi. Zvýšit hladiny serotoninu si můžete konzumací potravin bohatých na obsah serotoninu, poslechem oblíbené hudby či při kardio cvičení.
• Dopamin – je excitační neurotransmiter syntetizovaný z aminokyseliny tyrosinu. Je klíčový pro motivaci, odměňování, soustředění, motorickou koordinaci a bdění. Uvolňuje se při úspěšném dokončení úkolu, při pocitu zadostiučinění či při fyzické aktivitě. Rizikem při dopaminu je, že může vyvolat různé závislosti, které uměle vylučují dopamin a tím zvyšují pocity euforie. Hladiny dopaminu si umíte zvýšit pravidelným pohybem, kvalitním spánkem a potravinami bohatými na obsah dopaminu jako jsou například jablko, avokádo či mandle.

Jak se projevuje nedostatek serotoninu?

Málo serotoninu v organismu může vést k různým i fyzickým i psychickým symptomům. Obecně se pojí s celkovou zhoršenou psychickou pohodou, ale také s úzkostí či depresí. Ovlivnit může také trávení a spánek. Jaké jsou tedy nejčastější příznaky nedostatky serotoninu?

• Neschopnost zvládat stres
• Úzkost
• Deprese
• Nesoustředěnost
• Problémový spánek
• Chronická únava – cítíte se vyčerpaný a neustále unavený? Možná právě trpíte nedostatkem serotoninu, kde je řešením dopřát si dostatek spánku.
• Potíže s trávením – jelikož má serotonin své zásoby v trávicím traktu, kde se i tvoří ve střevech, tak jeho nízké hladiny mohou způsobit zažívací problémy jako jsou zácpa, průjem či podrážděná střeva.
• Zvýšená chuť na sladké – nedostatečné hladiny serotoninu mohou vyvolat zvýšenou chuť na sladké a na sacharidy bohaté potraviny, protože konzumace sacharidů zvyšuje hladinu tryptofanu, který je potřebný pro tvorbu serotoninu.
• Snížené libido – serotonin nejenže ovlivňuje celkové sexuální chování, ale i při jeho nedostatečných hladinách snižuje libido, touhu a celkovou sexuální funkci.

Jak získat serotonin?

Serotonin si umíme doplnit různými způsoby jako aktivitami, při kterých se uvolňuje. Dále si jej umíme doplnit prostřednictvím doplňků stravy nebo umíme najít serotonin v jídle. Zde jsou některé efektivní způsoby, jak podpořit přirozenou tvorbu serotoninu:

• Konzumace potravin bohatých na tryptofan – banány, losos, ovesné vločky, tmavá čokoláda, ořechy, luštěniny, vejce, mléčné výrobky, tofu
• Užívat probiotika a udržovat zdraví střevní mikroflóry
• Omega-3 mastné kyseliny
• Pravidelná fyzická aktivita
• Relaxace a meditace
• Management stresu
• Kvalitní spánek
• Pobyt na slunci
• Pozitivní sociální interakce
• Hudba
• Dělat tvůrčí činnosti
• Věnovat se hobby
• Trávit čas s rodinou a přáteli.

Optimální hladiny serotoninu pozitivně ovlivňují naši celkovou psychickou pohodu, důležité je mít pravidelný příjem serotoninu a věnovat se aktivitám, které podporují jeho tvorbu.

Serratia je rod gramnegativních bakterií, které se přirozeně vyskytují v různých prostředích jako půda, voda, rostliny či hmyz. Nicméně některé druhy mohou způsobovat infekce u lidí. Jsou známé svojí odolností vůči antibiotikům a schopností přežít v nemocničních podmínkách. Ohrožuje zejména lidi s oslabenou imunitou.

Výskyt a vlastnosti bakterie serratia

Bakterie serratia je běžnou součástí přírodního prostředí. Nachází se v půdě, sladké i slané vodě, na rostlinách a dokonce i v hmyzu. Je přirozenou součástí mikroflóry některých organismů, ale za určitých podmínek může být patogenní.

Kromě přirozeného výskytu se však serratia často objevuje také v nemocničním prostředí, kde může představovat vážné riziko. Šíří se především ve vlhkých oblastech, jako jsou umyvadla, sprchové hlavice, dýchací přístroje, katétry či jiné zdravotnické pomůcky. Díky své schopnosti přilnout na různé povrchy a vytvářet biofilm dokáže dlouhodobě přežívat i v místech, kde se pravidelně používají dezinfekční prostředky.

Nejznámějším druhem je Serratia marcescens, která je charakteristická produkcí červeno-oranžového pigmentu zvaného prodigiosin. Tento pigment jí pomáhá přežít v různých podmínkách a může dokonce podporovat její patogenní vlastnosti. Bakterie je mimořádně odolná vůči dezinfekci a antibiotikům, což komplikuje její eliminaci ve zdravotnických zařízeních.

Díky své vysoké přizpůsobivosti a odolnosti se Serratia marcescens stala častým původcem nemocničních infekcí, zejména u pacientů se sníženou imunitou, u hospitalizovaných novorozenců či u lidí se zavedenými katétry nebo dýchacími pomůckami či přístroji.

Rizika a význam serratie v medicíně

Některé druhy serratia, zejména Serratia marcescens, jsou považovány za oportunistické patogeny, což znamená, že mohou způsobovat infekce u lidí se sníženou imunitou. Mezi nejčastější infekce způsobené serratií patří:

• Infekce močových cest – zejména u pacientů s permanentním močovým katétrem.
• Infekce dýchacích cest – často se vyskytují u pacientů na plicní ventilaci.
• Infekce ran – bakterie může infikovat chirurgické rány nebo popáleniny.
• Sepse (otrava krve) – v těžkých případech může serratia proniknout do krevního oběhu a způsobit život ohrožující stav.

Jedním z hlavních problémů při infekcích serratií je její vysoká odolnost vůči antibiotikům. Mnohé kmeny vykazují rezistenci vůči běžným antibiotikům, což výrazně komplikuje léčbu. Proto je nutné dbát na prevenci a přísná hygienická opatření v nemocničním prostředí.

Jak lze chránit před infekcí Serratií?

Prevence infekce způsobené bakterií serratia, zejména v nemocničním prostředí, zahrnuje několik klíčových opatření:

• Přísná hygiena – důkladné mytí rukou je nejúčinnější způsob prevence. Zdravotníci i pacienti by měli pravidelně a správně mýt ruce, zejména po kontaktu s pacienty nebo zdravotnickými pomůckami.
• Dezinfekce a sterilizace – v nemocnicích je nezbytné pravidelně dezinfikovat povrchy, zařízení a pomůcky, které mohou přijít do kontaktu s bakteriemi. To zahrnuje umyvadla, dýchací přístroje, katétry a jiná zařízení, která mohou být náchylná k kolonizaci bakterií.
• Sterilní prostředí při lékařských zákrocích – používání sterilních nástrojů a dodržování přísných aseptických technik během chirurgických zákroků nebo při zavádění katétrů snižuje riziko zavedení bakterie do těla.
• Kontrola a monitorování infekcí – pravidelný monitoring a rychlá identifikace případů infekcí způsobených serratií v nemocničním prostředí umožňuje včasnou izolaci pacientů a zabránění šíření nákazy mezi dalšími pacienty.
• Antibiotická zodpovědnost – opatrné a rozvážné používání antibiotik pomáhá předcházet vzniku rezistence bakterií, včetně serratie. Používání antibiotik by mělo být pouze na základě diagnostiky a podle doporučení odborníků.
• Posílení imunity – u pacientů s oslabeným imunitním systémem je důležité zaměřit se na posílení imunity prostřednictvím vhodné výživy, fyzické aktivity a dodržování správné péče o zdraví, aby se snížilo riziko infekce.

Nezamysleli jste se někdy nad tím, co tvoří povrch kapslí či pilulek? Ano je to stearan hořečnatý - chemická sloučenina, která se využívá jako přísada v různých průmyslových oblastech, zejména v potravinářství, farmaceutickém průmyslu a kosmetice. Tento bílý prášek se získává ze stearové kyseliny a hořčíku. V čem spočívá jeho hlavní role? Zabraňuje slepování, usnadňuje zpracování a zlepšuje texturu produktů.

Co je stearan hořečnatý

Stearan hořečnatý patří mezi soli hořečnaté kyseliny. Chemicky vzniká reakcí hořečnatých solí (obvykle hydroxidu hořečnatého) se stearovou kyselinou. Jedná se o bílý prášek, který se vyznačuje výbornými lubrikačními a protislepovacími vlastnostmi. V průmyslu se používá k usnadnění výrobních procesů, zlepšení textury produktů a prevenci jejich slepování. Stearan hořečnatý je lipofilní (tedy rozpustný v tucích), což jej činí ideálním pro použití v různých typech formulací, od tablet a kapslí až po kosmetické přípravky.

Využití stearanu hořečnatého

Stearan hořečnatý se často využívá jako lubrikant a prostředek proti slepování v různých výrobcích. V potravinářství se používá ke zlepšení textury a oddělení složek ve výrobních procesech, jakož i v tabletách a kapslích v farmaceutickém průmyslu. Pomáhá při zpracování složek a usnadňuje jejich výrobu, čímž přispívá ke zjednodušení výrobního procesu.

Bezpečnost a možná rizika

Stearan hořečnatý je považován za bezpečný při používání v povolených množstvích. Je schválen jako potravinářská přídatná látka (E470b). Nicméně, jako u každé přídatné látky, jeho nadměrná konzumace nebo vystavení v nadměrných dávkách může mít potenciální zdravotní rizika, jako jsou trávicí problémy. Je důležité dodržovat doporučené dávky v souladu s normami, které upravují jeho použití v různých produktech.

Může stearan hořečnatý ovlivnit vstřebávání živin?

Existují názory, že stearan hořečnatý může ovlivnit vstřebávání živin, zvláště v případě nadměrného množství ve stravě. Některé studie naznačují, že může snížit vstřebávání některých vitamínů a minerálů, proto je důležité být opatrný při jeho konzumaci, zvláště pokud jde o dlouhodobé užívání velkých množství.

Jelikož stearan hořečnatý může vytvářet slizovité vrstvy v trávicím traktu, může to ovlivnit propustnost střevní stěny a tím snížit efektivnost absorpce těchto živin. Tento efekt je však většinou patrný pouze při dlouhodobém nebo nadměrném užívání výrobků s vysokým obsahem stearanu hořečnatého.

Při běžných dávkách, které jsou povoleny v potravinách a lécích, však tyto účinky zpravidla nejsou výrazné.

Které produkty obsahují stearan hořečnatý?

Stearan hořečnatý se nachází v široké škále produktů, které využívají jeho vlastností jako prostředek proti slepování, lubrikant nebo stabilizátor. Zde jsou některé příklady produktů, které mohou obsahovat tuto látku:

• Farmaceutické produkty – stearan hořečnatý je běžně přítomen v tabletách a kapslích jako pomocná látka, která usnadňuje výrobu a zlepšuje konzistenci léků.
• Potravinářské výrobky – může být přítomen v prášcích na pečení, sladkostech, cukrovinkách, a některých zpracovaných potravinách, kde pomáhá zlepšit texturu a zabraňuje slepování surovin.
• Doplňky stravy – stearan hořečnatý se často využívá v doplňcích výživy jako anti-caking agent, aby se zajistila plynulost a stabilita práškových forem.
• Kosmetické a hygienické produkty – nachází se v různých kosmetických výrobcích jako jsou krémy, pleťové masky a módy, kde slouží ke zlepšení textury a snížení slepování složek.
• Přípravky pro péči o vlasy – může být přítomen v některých šamponech, balzámech nebo gelových produktech na vlasy.
• Průmyslové výrobky – používá se také jako složka v některých barvách nebo laků ke zlepšení jejich aplikace a udržení konzistence.

Thiamin, známý také jako vitamín B1, je vodou rozpustný vitamín ze skupiny vitamínů B. Pro náš organismus je nezbytný, jelikož hraje klíčovou roli v přeměně energie, funkci buněk, funkci nervového systému a psychiky, svalů či srdce. Naše tělo si jej samo nedokáže vytvořit, takže je důležité jej získávat přes stravu nebo výživovými doplňky. Zjistěte, jaké jsou jeho účinky, zdroje a pro koho je důležitý.

Jaké jsou účinky thiaminu?

Thiamin léčiva jsou pro náš organismus klíčová v mnoha oblastech. Účinky thiaminu jsou nejvýraznější v podílení se na metabolismu sacharidů, ale přispívají ik množství tělesných funkcí. Doporučená denní dávka závisí na věku, pohlaví či individuálních potřeb. Obecně se doporučuje 1,5 mg denně. Nejdůležitější thiamin účinky:

• Správná funkce nervového systému a psychiky – chrání nervové buňky a podporuje přenos nervových signálů, čímž zlepšuje koncentraci, paměť a psychickou pohodu.
• Podpora energetického metabolismu – podílí se na přeměně sacharidů na energii, čímž pomáhá snižovat únavu a podporuje vitalitu.
• Normální fungování buněk – zajišťuje jejich správný růst, obnovu a také jejich ochranu před poškozením.
• Správná činnost svalů – přispívá ke správné svalové koordinaci a regeneraci.
• Podpora zdraví srdce – zajišťuje správný srdeční rytmus a jeho nedostatek vede ke kardiovaskulárním obtížím.
• Regulace hladiny cukru v krvi – je důležitým kofaktorem v metabolismu glukózy.
• Podpora imunitního systému – zvyšuje obranyschopnost organismu.
• Podpora trávení – usnadňuje činnost trávicího systému a pomáhá při zpracování potravy.
• Zdraví očí – jeho nedostatek může přivolat různá zraková onemocnění.
• Antioxidační vlastnosti – antioxidační aktivita chrání buňky a minimalizuje poškození jejich tkání.

Zdroje thiaminu

Jelikož si thiamin naše tělo neumí samo vytvořit, klíčem je buď jídelníček bohatý na thiamin nebo výživové doplňky s jeho obsahem. Tepelnou úpravou se znehodnocuje, proto se doporučuje konzumace čerstvých nezpracovaných potravin. Mezi nejbohatší zdroje patří:

• Celozrnné obiloviny a produkty – hnědá rýže, ovesné vločky, celozrnný chléb, otruby, těstoviny
• Luštěniny – čočka, fazole, hrách
• Ořechy a semínka – vlašské ořechy, arašídy, pistácie, slunečnicová semínka
• Zelenina a ovoce – květák, chřest, brambor, rajče, pomeranč
• Maso a vnitřnosti – vepřové maso, kuřecí maso, losos, hovězí játra a srdce
• Mléčné výrobky – mléko, sýr
• Kvasnice.

Kdo potřebuje thiamin

Vitamin thiamin je nezbytný pro všechny, ale některé skupiny lidí ho potřebují ve vyšších dávkách. Zvýšenou potřebu mají zejména sportovci, osoby vystavené stresu, senioři či osoby s určitými zdravotními obtížemi. Kdo by si měl dávat pozor na dostatečný příjem thiaminu?

• Sportovci a fyzicky aktivní lidé – vyšší spotřeba energie vyžaduje i vyšší potřebu thiaminu, která zajišťuje efektivní metabolismus sacharidů.
• Osoby vystavené stresu – psychická zátěž či dlouhodobý stres způsobují zvyšování spotřeby thiaminu, což ovlivňuje duševní pohodu a nervový systém.
• Děti
• Senioři – s přibývajícím věkem se zhoršuje schopnost vstřebávání thiaminu ze stravy, což může vést k jeho deficitu a následným zdravotním problémům.
• Těhotné a kojící ženy – potřebují vyšší dávky thiaminu k podpoře růstu plodu a pro vývoj nervového systému dítěte.
• Diabetici – kvůli vysokým hladinám cukru v krvi se snižují hladiny thiaminu v organismu.
• Lidé s onemocněním trávicího traktu – problémy jako celiakie, Crohnova choroba či chronický alkoholismus mohou narušit vstřebávání thiaminu.
• Vegetariáni a vegani – při vyloučení masa a živočišných produktů ze stravy, je důležité přijímat dostatečné dávky thiaminu, buď přes vhodné potraviny nebo přes výživové doplňky.

Veganství je víc než jen stravovací návyk. Je to filozofie života, která ovlivňuje nejen výživu, ale také chování a rozhodování v mnoha oblastech. Zaměřuje se na vyloučení všech živočišných produktů z každodenního života. Tento způsob života není jen o stravování, ale také o přístupu k životu, který zahrnuje etiku a ohled na zvířata. Podívejme se na to, kdo je to vegan, co vegani jedí, jaké doplňky potřebují a jaké jsou výhody a nevýhody veganské stravy.

Kdo je to vegan?

Vegan je osoba, která se rozhodne nekonzumovat žádné živočišné produkty, jako jsou maso, mléčné výrobky, vejce a jiné produkty, které jsou získány ze zvířat. Tento životní styl se řídí filozofií, která se zaměřuje na etiku a ochranu zvířat. Vegani mají obvykle nižší krevní tlak, nižší cholesterol a menší riziko vzniku srdečních onemocnění. Pravidelný příjem rostlinných bílkovin a vlákniny jim také pomáhá udržovat zdravou tělesnou hmotnost a snižuje riziko diabetu 2. typu.

Vegani často čelí nepochopení jejich životního stylu nebo mají omezené možnosti stravování v restauracích. Přesto se tento trend stále více etabloval a mnoho restaurací nabízí právě veganské menu. Mezi známé vegany patří například Zdeno Chára, Lewis Hamilton či Novak Djokovič.

Co vegani jedí a co naopak nejedí?

Veganská strava je založena výlučně na rostlinných potravinách. Vegani jedí různé druhy ovoce, zeleniny, obilovin, luštěnin, ořechů a semen. Do jejich jídelníčku patří také rostlinná mléka, jako je mandlové, sójové nebo ovesné mléko, a různé alternativy k masu, jako jsou tofu, seitan nebo tempeh.

Naopak, vegani se vyhýbají všem potravinám živočišného původu. To znamená, že nekonzumují maso, ryby, mléčné výrobky, vejce ani med. Veganská strava také vylučuje výrobky, které obsahují živočišné složky, jako jsou želatina nebo některá barviva.

Jaké doplňky užívat, jste-li vegan?

Přestože veganská strava poskytuje množství výživových látek, je důležité věnovat pozornost některým klíčovým živinám, které mohou být v rostlinné stravě v nedostatečném množství. Mezi nejběžnější doplňky, které vegani užívají, patří vitamín B12, vitamín D, omega-3 mastné kyseliny a železo. Tyto doplňky pomáhají zajistit, aby veganská strava byla vyvážená a zdravá.

Výhody a nevýhody veganské stravy

Výhody veganské stravy

• Zlepšení zdraví - je bohatá na vlákninu, antioxidanty a rostlinné bílkoviny, které přispívají ke snížení rizika chronických onemocnění, jako jsou srdeční choroby a diabetes typu 2.
• Snížení vlivu na životní prostředí – má menší vliv na životní prostředí, protože výroba rostlinných produktů je méně náročná na přírodní zdroje a produkuje méně emisí skleníkových plynů.

Nevýhody veganské stravy

• Veganská strava nevýhody - vegani mohou mít problémy s přijímáním dostatečného množství některých živin, jako jsou vitamín B12, železo a omega-3 mastné kyseliny, což může vést k deficiencím, pokud se nepoužívají vhodné doplňky.
• Sociální výzvy – vegani mohou narazit na společenské bariéry, jako jsou omezené možnosti stravování v restauracích nebo nepochopení jejich životního stylu.

Vegan raw neboli syrová veganská strava je další variantou veganství, která zahrnuje konzumaci pouze syrových rostlinných potravin. Tento způsob stravování je považován za velmi zdravý, ale vyžaduje důkladné plánování, aby se zajistilo pokrytí všech potřebných živin. Omezuje se na konzumaci potravin, které nebyly tepelně zpracovány nad určitou teplotu (většinou 42 °C).

Žaludeční kyselina, známá také jako kyselina chlorovodíková či žaludeční šťáva, je kyselá kapalina, která v žaludku vytváří kyselé prostředí. V našem těle se přirozeně produkuje a pomáhá rozkládat potravu, aktivovat trávicí enzymy či ničit škodlivé bakterie. Její optimální hladina je klíčová pro správné trávení. Nadbytek žaludeční kyseliny může vést k pálení žáhy a refluxu, zatímco její nedostatek může způsobit potíže s trávením a vstřebáváním živin. Zjistěte, co dělat při nadměrné produkci žaludeční kyseliny, jaké jsou příznaky mála kyseliny v žaludku, jakou má v těle funkci, jaké jsou její příznaky nebo co na ní pomáhá.

Jakou roli má žaludeční kyselina?

Žaludeční kyselina je nenahraditelnou součástí trávicího procesu, protože funguje jako „rozkladač“ potravy, „pomocník“ při vstřebávání živin a „ochránce“ organismu před škodlivými bakteriemi. Je klíčové mít její správné hladiny, které zajišťují zdravou funkci trávicího systému.

• Ochrana před infekcemi – ničí bakterie, viry a jiné patogeny, které se mohou vyskytovat v potravě.
• Podpora činnosti trávicího traktu – udržuje zdravé pH v žaludku, čímž zajišťuje ideální prostředí pro trávení a zamezuje přemnožení škodlivých bakterií.
• Aktivace enzymů – je „spouštěčem“ činnosti pepsinu, klíčového při štěpení bílkovin.
• Rozklad potravy – pomáhá štěpit kousky jídla na menší, pro správné střevní zpracování.
• Regulace pohybu potravy – kontroluje rychlost vyprazdňování žaludku do tenkého střeva.
• Vstřebávání živin – přispívá ke vstřebávání důležitých minerálů, jako jsou hořčík, vápník a železo.

Jaké jsou příznaky žaludeční kyseliny?

Je klíčové udržovat balanc, když jde o žaludeční kyselinu. Určitě jste už zažili pocit žaludeční kyseliny v krku, ale proč se nám to vlastně děje? Její nadbytek či nedostatek může způsobovat různé trávicí problémy. Jaké jsou příznaky žaludeční kyseliny?

Nedostatek žaludeční kyseliny

• Problémy s trávením – nadýmání, plynatost či okamžitý pocit plnosti.
• Nepříjemný zápach z úst – způsobený nedostatečným trávením bílkovin.
• Deficit živin – horší vstřebávání důležitých minerálů a vitamínů, což vyúsťuje k anémii nebo únavě.
• Infekce – její oslabená ochranná funkce způsobuje přemnožení bakterií.

Nadbytek žaludeční kyseliny

• Pálení žáhy (reflux) – pocit pálení v jícnu nebo zjednodušeně pocit žaludeční kyseliny v krku, v důsledku zpětného toku kyseliny.
• Kyselá pachuť v ústech – způsobená unikající žaludeční kyselinou.
• Tlak nebo bolest v „nadbřišku“ – kvůli podrážděné sliznici žaludku.
• Nadměrné říhání, plynatost či zvracení – v důsledku podrážděného trávicího traktu.

Co pomáhá na žaludeční kyselinu?

Obecně, je klíčem udržovat její správné hladiny, ale je rozdíl nedostatek a naopak nadbytek žaludeční kyseliny. Ať už jde o její nadbytek nebo nedostatek, jistě se doporučuje u kyseliny žaludeční dieta, úprava životního stylu a podpora trávení. Jaká opatření mohou pomoci?

Při nedostatku žaludeční kyseliny

• Konzumovat hořké potraviny (zázvor, pampeliška, čekanka).
• Pravidelně doplňovat zinek.
• Dbát na dostatečnou hydrataci.

Při nadbytku kyseliny žaludeční kyseliny

• Jíst menší porce.
• Omezit mastná, kyselá a kořeněná jídla.
• Vyhýbat se alkoholu a kofeinu.
• Spát se zvýšenou polohou hlavy.

Co se děje při nedostatku žaludeční kyseliny?

Jak jsme již nastínili, žaludeční kyselina je nezbytná pro správnou funkci trávení. Její deficit může vést k různým zažívacím obtížím. Jak se tedy projevuje její nízká hladina a jaké důsledky to může mít pro náš organizmus?

• Problémy s trávením – zhoršené štěpení bílkovin, pocit tíhy, nadýmání.
• Zvýšené riziko infekcí – přemnožení různých mikroorganismů či oslabení střevní mikroflóry.
• Slabé vstřebávání živin – (železo, hořčík, vápník či vitamín B12).
• Nepříjemné příznaky – (pálení žáhy či zápach z úst).
• V extrémních případech i poškození trávicího systému.