Trombus - nebezpečná krevní sraženina
Trombus - nebezpečná krevní sraženina

Trombus - nebezpečná krevní sraženina

Trombus - nebezpečná krevní sraženina

Trombus je zvláštní zátka z trombocytů. Trombus se vytváří na stěně poškozené cévy, která může být poškozena manuálně ( různá poranění ) nebo se roztrhne při slabé elasticitě cévy . Krvácení se zabrání tím, že se v místě poškození vytvoří primární zátka, do níž se zachycují krevní destičky spolu s jinými krevními elementy . Zátka je vytvořena z červených krvinek, které se zachycují do sítě fibrinu vznikajícího z nerozpustného proteinu . Na sraženinu se nabaluje stále větší množství krevních elementů .

Vznik trombu

Existují nemoci, které mají vztah právě buď ke snížené tvorbě trombů, nebo naopak ke zvýšené srážlivosti krve, kdy k němu dochází i bez předcházejícího poranění. Některá onemocnění nesouvisí přímo se zvýšenou tvorbou krevních sraženin, ale s poruchou jejich rozpouštění a tedy přetrvávající trombózou.

Trombus může cévu ucpat, takže krev pak musí proudit do příslušného orgánu nebo lokality jinudy. To se děje například v dolních končetinách, když dojde k trombóze hlubokých žil, krev pak místo „obtéká“ přes žíly povrchové, hluboká žilní trombóza dolních končetin nebo flebotrombóza. Tento stav je velice závažný, protože může dojít k embolii (uvolnění trombu a jeho vycestování žilním systémem až do srdce a plic, kde se trombus zaklíní a zabrání průtoku krve do plic, kde se krev normálně okysličuje) ohrožující na životě.

Někdy trombóza proběhne bez příznaků a až opakovaně může způsobit závažné potíže (dušnost), záleží na tom, ve které cévě v plicích se trombus zaklíní.

Trombus zužuje lumen cévy ( průřez cévy ), tok krve se musí zrychlit aby byl subjekt zásoben stejným objem krve. Zrychlený tok krve způsobuje, že srdce se více namáhá a zvýší se tlak. Nejnebezpečnější je uvolnění trombu do krevního řečiště, kterým se může dost do srdce nebo plic a následně jejich ucpat. To může vést k ucpání tepny vyživující srdce nebo plíce a následným infarktem myokardu nebo selhání plic.

Jaké jsou příznaky plicní embolie

Závažnost a klinický obraz plicní embolie je závislí na jejím rozsahu:

- Masivní plicní embolie - vzniká při ucpání více než poloviny plicního cévního řečiště, následkem čehož dochází k okamžitému selhání srdce. Projevuje se náhlou těžkou klidovou dušností a silnými bolestmi v hrudníku. V nejtěžších případech vede okamžitou smrt.
- Submasívna plicní embolie (středně velká embolie) - vzniká při ucpání menší plicní tepny a zapříčiňuje dušnost, bolesti v hrudníku (v okolí vzniklé embolie) a může být doprovázena vykašláváním krve. Plicní tkáň, která je nedostatečně prokrvené se může infikovat a následně vzniká zápal plic.
Sukcesivní plicní embolie - vzniká opakovanými embolie drobných krevních sraženin, což se projeví postupnou a nenápadnou dušností, zvýšenou únavou a oteklých dolních končetin.

Víte, že ...
žilní trombóza je typickou komplikací na chirurgických, urologických a ortopedických odděleních? Hlubokou trombózou je ohroženo 30% pacientů po břišních operacích, na ortopedii je riziko 60- až 70%.

Důležité!
Při trombóze otok vzniká většinou jen na jedné končetině, při embolii na obou nohách a někdy se vůbec neprojeví. Může na sebe upozornit tlakem na prsou a dušností.