Aminokyselina - L- Carnosine
Aminokyselina - L- Carnosine

Aminokyselina - L- Carnosine

Aminokyselina - L- Carnosine

L-Carnosine je dipeptid zložený z aminokyselín beta alanínu a histidínu. Je to 100% prírodná látka, ktorá sa v organizme nachádza vo vysokej koncentrácií v kostrových svaloch, srdcovom svale, v mozgovom tkanive, v pokožke i žalúdku.

L- Carnosine je dipeptid složený z aminokyselin beta alaninu a histidinu. Je to 100 % přírodní látka, která se v organismu nachází ve vysoké koncentraci v kosterních svalech, srdečním svalu, v mozkové tkáni, v pokožce i žaludku.

Antioxidant:

L- Carnosine má silné antioxidační účinky. To znamená, že chrání buněčnou DNA před oxidací a tím jejím poškozením ale i před volnými radikály a škodlivými ionty, které buňky také poškozují, až usmrcují.

Změnou nebo poškozením buněčné DNA (mutace) mohou vznikat buňky s jinou funkcí než původní nebo z nich mohou vzniknout buňky rakovinné. Poškozené buňky ztrácejí svou funkci, rychleji stárnou a odumírají. L- Carnosine nejen že buňky chrání před oxidací, ale také poškozené buňky opravuje a obnovuje jejich funkci. Prodlužuje životnost buněk, proteinů, DNA, RNA, tuků i enzymů.

Anti - aging:

L- Carnosine chrání buňky před poškozením a poškozené buňky obnovuje. Touto funkcí prodlužuje jejich životní cyklus, zvyšuje jejich dělení (závisí na délce života buňky a její tzv. zdravotního stavu) a tak neustále zajišťuje správné fungování celého organismu. Na kůži podporuje tvorbu kolagenu, který je zodpovědný za pevnost pokožky. Při jeho nedostatku a poškození ztrácí pokožka pevnost a pružnost, vznikají vrásky. V roce 1999 Australský výzkumníci potvrdili, že L- Carnosine má schopnost dělení buněk o něco větší než u normálních buněk. Buňky se dělí přibližně 50 krát. Pokud má buňka dostatek L- Carnosin podělí se 60 až více krát. L- Carnosin má tedy zvýšený Hayflickův limit, což je maximální počet dělení buňky. Právě tímto způsobem je možné si pomocí tohoto dipeptidu prodloužit život a pozastavit stárnutí.

Anti - glykátor:

Proteiny jsou základním stavebním materiálem organismu. Jsou složeny z aminokyselin a rozdělujeme je na strukturální proteiny (např. kolagen, které tvoří určité tkáň a tím zajišťují stavbu našeho těla nebo se nacházejí v buněčných membránách a zajišťují její tvar a funkci) a funkční proteiny (ty podporují životu nezbytné biochemické procesy jako je přeměna tuků na cukry, dýchání…) Glykace je proces, který se vytváří v každém živém organismu, tedy i v rostlinách a účastní se jí právě tyto důležité proteiny. Glykan se jinak nazývá také neenzymatická glykolyzácia. Je to reakce, při níž se cukry jako glukóza a fruktóza vytváří vazbu s proteinovými nebo lipidovými molekulami bez enzymatické kontroly (tzv. cross - linking). Takto vznikají AGEs ( Advenced glycation endproducts = konečné produkty pokrokové glykace ).

Glykace může být vnitřní nebo vnější. Venkovní (mimo organismu) většinou vzniká, když se vaří nebo peče cukr s proteiny nebo tuky. Glykace je proces při kterém jídlo nebo potravina tmavne. Je to tak např. u překrojení jablka nebo při smažení hranolek. Výrobci přidávají cukr do produktů, aby měl po přípravě pěkný vzhled a jídlo bylo atraktivní na pohled. Tímto způsobem přijímáme do organismu škodlivé látky, které se nám v těle vytvářejí i samy. Vnitřní glykace probíhá uvnitř našeho organismu. Reakce probíhá v cévách, srdci, mozku, ledvinách, oku ale i v tkáni. V krvi vzniká vazba mezi kolující glukózou a proteiny jako je kolagen a elastin, které jsou součástí cév. To způsobuje snížení flexibility, elasticity a funkčnosti těchto proteinů a následně i cév. Vzniká ateroskleróza, systolická hypertenze, pulmonální hypertenze, nedostatečné prokrvení krevních kapilár. K dalším poruchám vznikajícím z AGEs patří: kardio - vaskulární onemocnění, erektilní dysfunkce, poruchy ledvin, retinopatie (onemocnění sítnice), neuropatie (poruchy periferního nervstva), Alzheimerova choroba, inkontinence (únik moči), kardiomyopatie (onemocnění srdečního svalu vedoucí k srdeční slabosti), a zhoršení diabetes melitus.

L- Carnosine zabraňuje tvorbě těchto AGEs . Ochraňuje proteiny před cross linking s cukry a tím zajišťuje jejich správnou funkci a delší životnost.

Prevence proti Alzheimerově chorobě:

Alzheimerova nemoc je jedna z nejčastěji se vyskytujících onemocnění postihující dementních seniorů nad 65 let. Přibližně 15 milionů starších lidí trpí touto chorobou. Je to destruktivní onemocnění mozku, které ovlivňuje paměť člověka, jeho náladu a chování. Alzheimerova nemoc je způsobena tvorbou beta amyloidní plaku a neutrofibrilových spleti, které narušují přenos impulzů z neuronu na neuron. Takto si neurony neprodávají informace a člověku znemožňují přemýšlet, pamatovat si či mluvit. Amyloid plaky a neutrofibrilové spleti vznikají s AGEs . L- Carnosine zabranuje vzniku AGEs a tím preventivně chrání mozek před vznikem nebo rozšířením Alzheimerovy choroby. Více informací o Alzheimerově chorobě podívejte v infu - Alzheimerova choroba.

Při sportu:

L- Carnosin se absorbuje v tenkém střevě, odkud přechází do krve. Z krve se okamžitě přesouvá do svalů, mozku a jiných tkání. Po fyzických aktivitách se tvoří ve svalech kyselina mléčná, která způsobuje překyselení a následnou svalovou bolest a tuhost. L- Carnosine blokuje její tvorbu. Zabraňuje zakyselení organismu tím, že na sebe váže H + ionty.

Kromě toho patří aminokyseliny, z nichž se L- Carnosine skládá mezi zásadité. Zvyšuje svalovou sílu, tím že svalům poskytuje větší množství kyslíku, energie a živin. Tělo si z L-Carnosinu vytváří oxid dusnatý, který působí na endotel cév a rozšiřuje jejich (pump effect). Zabezpečuje pro organismus i lepší regeneraci a odstraňuje únavu.

Pro srdce:

Prostřednictvím oxidu dusnatého rozšiřuje stažené cévy, snižuje zvýšený krevní tlak, zvyšuje příjem krve do srdce, mozku a končetin. Dodává buňkám srdečního svalu energii a více kyslíku a tak podporuje jeho kontrakce (stahy svalů). Zabraňuje oxidaci a poškozování všech buněk včetně srdečních, což prodlužuje činnost srdce o několik let. Také chrání před oxidací LDL cholesterolu nacházejícího se v cévách. Oxidací vznikají pláty, které se ukládají na cévní stěně a způsobují onemocnění aterosklerózu.