Je třeba se bát sukralózy? Podívejme se na fakta a skutečná množství

Co je sukralóza a proč se přidává do potravin

Sukralóza je intenzivní sladidlo označované jako E955. Vyrábí se úpravou molekuly sacharózy, tedy běžného cukru, přičemž výsledná látka má zcela odlišné vlastnosti. Je přibližně 600krát sladší než cukr, a proto k dosažení sladké chuti stačí její velmi malé množství.

Označení „syntetická“ samo o sobě nevypovídá o tom, zda je látka bezpečná, nebo nebezpečná. Bezpečnost se hodnotí podle jejích vlastností, metabolismu, výsledků toxikologických a klinických studií a především podle množství, kterému je člověk reálně vystaven.

U sukralózy rozhoduje množství

Číslo uvedené bez kontextu může působit jako velké nebo malé podle toho, jak ho podáme. Proto je užitečné porovnat 7 mg sukralózy v jedné dávce proteinu s hodnotou přijatelného denního příjmu.

Co znamená přijatelný denní příjem ADI?

ADI, z anglického Acceptable Daily Intake, označuje množství látky, které může člověk podle současného hodnocení přijímat každý den po celý život bez významného zdravotního rizika. Vyjadřuje se na kilogram tělesné hmotnosti.

ADI není doporučená dávka, které bychom se měli snažit dosáhnout. Není to ani přesná hranice, po jejímž jednorázovém překročení se látka automaticky stává toxickou. Slouží jako konzervativně nastavené vodítko pro hodnocení dlouhodobé expozice.

Co se se sukralózou děje v těle

Sukralóza se v organismu nechová jako běžný cukr. Velká část přijatého množství projde trávicím traktem bez vstřebání a vyloučí se stolicí. Vstřebaná část se následně z velké míry vylučuje močí, převážně v nezměněné formě.

Sladká chuť zároveň automaticky neznamená stejnou metabolickou odpověď, jakou vyvolá cukr. Výzkum vlivu sukralózy na glukózu a inzulin však nepřináší za všech podmínek zcela stejné výsledky. Krátkodobé studie často nezjistily významný účinek, zatímco některé studie při konkrétních dávkách a u určitých skupin lidí zaznamenaly změny v reakci na glukózu nebo inzulin.

A co střevní mikrobiom?

Střevní mikrobiom patří mezi nejčastěji diskutovaná témata spojená se sladidly. Na internetu se však často všechna sladidla posuzují jako jedna skupina, přestože mají odlišné chemické vlastnosti a v organismu se mohou chovat rozdílně.

Ani výsledky studií se sukralózou nejsou jednotné. V jedné kontrolované studii u zdravých dospělých sedmidenní užívání 780 mg sukralózy denně nezměnilo sledované parametry kontroly glykémie ani složení mikrobiomu na úrovni hlavních bakteriálních skupin. Jiné výzkumy při nižších dávkách zaznamenaly individuální změny mikrobiomu a reakce na glukózu.

Z dostupných údajů proto nelze poctivě vyvodit ani tvrzení, že sukralóza mikrobiom vždy poškozuje, ani tvrzení, že za žádných okolností nemůže mít žádný biologický účinek. Výsledky závisí na dávce, délce užívání, složení stravy, zkoumané populaci i způsobu hodnocení mikrobiomu.

Bezpečná neznamená neomezená

Tvrzení, že sukralóza je při současných povolených způsobech použití považována za bezpečnou, neznamená, že jí máme konzumovat co nejvíce. Sladidlo není zdraví prospěšná látka, jejíž vyšší příjem přináší větší užitek. Má především praktickou funkci: umožňuje dosáhnout sladké chuti s výrazně menším množstvím látky a bez srovnatelné dávky cukru.

Závěr: Více kontextu, méně strachu

Při pohledu na etiketu může označení E955 znít méně přívětivě než slovo cukr. Chemický název však neurčuje míru zdravotního rizika. Mnohem důležitější je vědět, kolik dané látky výrobek obsahuje a jak toto množství vypadá ve srovnání s hodnotami používanými při hodnocení bezpečnosti.

Zdroje