Nemám čas: Hlavní faktor neaktivního životního stylu
„Jedním z hlavních důvodů úbytku pohybu u Slováků, zejména u žen a starších lidí, je kombinace sedavého životního stylu, pracovního vytížení a nedostatku motivace nebo přístupu k vhodným pohybovým aktivitám,“ přibližuje Zuzana Chovancová, nutriční specialistka ve společnosti Kompava.
U starších lidí podle jejích slov často hraje roli také zdravotní stav, bolesti kloubů, obavy z úrazu nebo sociální izolace. „Ženy navíc bývají zatíženy péčí o rodinu či domácnost a na pohyb si zkrátka nenajdou čas,“ dodává.
Její slova potvrzují i výsledky průzkumu. V něm respondenti uvedli, že nejčastější překážkou, která jim brání sportovat, je právě nedostatek času. Ten jako hlavní problém vidí až 43,4 % dotázaných. Zdravotní problémy brání pohybu u třetiny (30,5 %) respondentů a nedostatek motivace u 21,1 %.
Motivaci ke sportu přitom může nastartovat už drobná úprava denního režimu. „Když člověk začne lépe spát, pravidelně jíst a cítit víc energie, často se přirozeně dostaví i větší chuť k pohybu. Pomoci může i změna stravování – ne kvůli hubnutí, ale kvůli lepšímu pocitu ze sebe sama,“ popisuje Zuzana Chovancová. Lidé, kteří se cítí lehčeji a vitálněji, mají totiž větší chuť se hýbat. Velmi pomáhá, když si najdou pohyb, který je aspoň trochu baví. „Tělo se hýbe – a to je to podstatné.“
Málo pohybu = hodně nemocí
Nedostatek pohybu podle Zuzany Chovancové z dlouhodobého hlediska vede k řadě vážných zdravotních následků a zvyšuje riziko chronických onemocnění, jako je cukrovka 2. typu, kardiovaskulární choroby či vysoký krevní tlak. Může přispívat také ke vzniku duševních potíží a celkovému zhoršení kvality života. „Fyzická neaktivita zároveň přispívá ke ztrátě svalové hmoty, zhoršené rovnováze a zvýšenému riziku pádů u seniorů. Také může dojít k poklesu imunity a prodloužení rekonvalescence po nemocech,“ upozorňuje.
Řešením je podle ní podpora pohybu už od mládí, vytváření dostupného prostředí pro aktivní životní styl a zvyšování povědomí o významu i mírné každodenní aktivity pro zdraví. „Nemusí jít jen o sport, ale i o jednoduché každodenní aktivity jako jsou procházky, práce na zahradě nebo tanec. I malá, ale pravidelná aktivita může mít velký vliv na fyzické i psychické zdraví,“ apeluje.
Když venkovní aktivity, tak cyklistika a turistika
Na druhé straně, když se Slováci věnují fyzické aktivitě venku, nejčastěji volí cyklistiku. Pravidelně usedá na kolo pětina respondentů. Hned za cyklistikou následuje turistika, které se pravidelně věnuje 15 % lidí.
„Jde o pohybové aktivity, které jsou dostupné, nenáročné na vybavení a zároveň umožňují kontakt s přírodou, což lidé po období zvýšeného stresu a sedavého stylu života velmi oceňují. Tento trend se týká všech věkových kategorií, včetně seniorů, kteří v turistice často nacházejí nejen pohyb, ale i možnost socializace a duševního odpočinku,“ popisuje Zuzana Chovancová.
Upozorňuje však na jeden důležitý faktor – turistika je víkendová aktivita, kterou střídá celý týden sedavého režimu. „Právě proto je důležité ji doplnit pravidelným a mírně intenzivním pohybem. Například každodenní chůzí, lehkým posilováním nebo cvičením rovnováhy a flexibility,“ doplňuje odbornice z Kompavy.
Světová zdravotnická organizace (WHO) přitom doporučuje alespoň 150 minut středně intenzivní aerobní aktivity týdně, což odpovídá například rychlé chůzi po dobu 30 minut pětkrát týdně.
Motivací k pohybu je hlavně zdraví a kondice
Slováci se v průzkumu zároveň vyjádřili, že hlavními motivacemi k outdoorovým aktivitám jsou pro ně zdraví a kondice (33,7 %). Relaxaci a psychickou pohodu hledá ve sportu 27,4 % respondentů a 14 % motivuje k pohybu hubnutí nebo udržování hmotnosti.