Mají probiotika vliv na chování dětí a fungování nervového systému?

Co jsou probiotika?

Probiotika jsou živé mikroorganismy, které při podávání v adekvátních množstvích poskytují různé zdravotní benefity. Nejčastěji se jedná o bakterie mléčného kvašení, jako jsou Lactobacillus a Bifidobacterium, které se přirozeně vyskytují v lidském trávicím traktu.

Probiotika pro děti Probiodom KIDS obsahují konkrétní následující kmeny bakterií:

• Bifidobacterium lactis W51 a Bifidobacterium lactis W52 – jejich hlavní funkcí je trávení vlákniny a jiných komplexních sacharidů.
• Lactobacillus acidophilus W55 - potlačuje růst choroboplodných bakterií jako Staphylococcus aureus, Escherichia coli, Salmonella typhimurium a Clostridium perfringens.
• Lactobacillus casei W56 – kmen je velmi účinný při užívání antibiotik. Pomáhá udržovat rovnováhu střevní mikrobioty potlačením růstu nežádoucích bakterií.
• Lactobacillus salivarius W57 - rozkládá potravu pro lepší absorbování a využití živin ze stravy a bojuje proti „špatným“ organismům, které mohou způsobit nemoci.
• Lactococcus lactis W58 - hlavním úkolem laktokoků je metabolismus laktózy.

Probiotické kultury udržují správnou rovnováhu dobrých střevních bakterií, a tím přispívají ke správnému trávení. Osídlují všechny části trávicí soustavy, od žaludku až po tlusté střevo.

Co je střevní mikrobiom?

Střevní mikrobiom je komplexní ekosystém mikroorganismů, který hraje klíčovou roli v mnoha fyziologických procesech včetně trávení, imunitní odpovědi a syntézy vitamínů. Rostoucí množství výzkumů poukazuje na tzv. „os střevo-mozek“, což je obousměrná komunikace mezi střevem a centrálním nervovým systémem.

Komunikační kanály osy střevo-mozek známe tři:

• Nervový systém, který přenáší informace ve formě neurotransmiterů do az mozku přes bloudivý nerv.
• Imunitní systém, který komunikuje přes zánětlivé buňky, nazývané cytokiny, k aktivaci osy hypotalamus-hypofýza-nadledviny (HPA).
• Endokrinní systém, který zahrnuje žlázové uvolňování hormonálních signálů v celém těle, například kortizol uvolňovaný nadledvinami.

V lidském střevě se nachází více než 100 bilionů mikrobů, které ovlivňují zdraví. Přesněji řečeno, metabolická a nutriční homeostáza, fungování imunitního systému, integrita střevní bariéry a cerebrální aktivita jsou všechny ovlivněny a modulovány střevní mikroflórou. Toto dělá z mikrobiomu velký „virtuální orgán“ těla.

Mikroby jsou klíčovými signálními složkami v obousměrné komunikaci osy střevo-mozek. Jakékoli nesrovnalosti ve střevní mikroflóře a komunikaci s hostitelem mohou být považovány za spouštěcí prvek v patogenezi několika neurologických a psychiatrických onemocnění. Některé střevní mikroby přímo nebo nepřímo ovlivňují nervovou soustavu, funkci, náladu a chování, a tím si získaly název „psychobiotika“.

Jak dopadly různé studie? Jaký mají tedy probiotika vliv na chování dětí?

Studie na zvířatech i lidech naznačují, že probiotika mohou mít pozitivní vliv na chování. U dětí s autismem bylo zjištěno, že probiotika pro děti mohou zmírnit některé behaviorální symptomy. Například výzkum publikovaný v časopise Cell ukázal, že děti s autismem měly po užívání probiotik zlepšené komunikační schopnosti a sníženou míru opakujících se pohybů.

Další studie naznačují, že probiotika mohou pomáhat při zmírňování úzkosti a deprese. Tato zjištění jsou podporována výzkumem na myších, kde probiotické léčby snížily stresové chování a zlepšily kognitivní funkce. Ačkoli mechanismy nejsou zcela jasné, předpokládá se, že probiotika mohou modulovat hladiny neurotransmiterů, jako jsou serotonin a dopamin, což může ovlivnit náladu a chování.

Jak ovlivňují probiotika fungování nervového systému?

Kromě behaviorálních změn mohou probiotika ovlivnit také fungování nervového systému. Některé druhy probiotik produkují látky, které mohou procházet skrze krevně mozkovou bariéru a přímo ovlivňovat mozek. Tyto látky mohou zahrnovat krátkořetězcové mastné kyseliny, které mají neuroprotektivní účinky, nebo modulační molekuly, které ovlivňují zánětlivé reakce v mozku.

Navíc probiotika mohou zlepšovat bariérovou funkci střeva, což může zabránit pronikání škodlivých látek do krevního oběhu a následně do mozku. Tímto způsobem mohou probiotika pomáhat při prevenci a léčbě neurodegenerativních onemocnění a zánětlivých stavů nervového systému.

Střevo se často nazývá „druhý mozek“, protože je složitě propleteno s naším nervovým systémem a má významný vliv na mentální funkce. Střevní nervový systém vašeho dítěte se vyvíjí dlouho předtím, než je jejich skutečný mozek zcela vytvořen – takže dává smysl, že tento složitý systém má mnoho společného s regulací mentálních funkcí a nálady vašeho dítěte.

Co způsobuje nerovnováha ve střevní mikroflóře?

Existuje jasná souvislost mezi nerovnováhou ve střevní mikroflóře a stresem souvisejícími poruchami, jako jsou úzkost a deprese. Výzkumy ukazují, že určité chování zvířat koreluje se složením jejich střevní mikroflóry a že narušení mikrobiálních společenství se podílejí na několika neurologických poruchách.

Nové výzkumy (článek z časopisu „Frontiers in Medicine“, 2022 založený na přehledu Mitrea a kol.) naznačují, že střevní mikrobiota může hrát rozhodující roli v neurovývoji, chování, emocích, kognitivním vývoji a progresi neuropsychiatrických onemocnění.

Jak interagují střeva a mozek?

• Nervus vagus probíhá z mozkového kmene dolů krku, hrudníku a břicha. V důsledku toho slouží širokému spektru funkcí v celém těle. Má důležitou roli při modulaci zánětu, udržování střevní homeostázy a regulaci příjmu potravy, sytosti a energetické homeostázy. Nervus vagus přenáší informace o stavu trávicího systému do mozku přes smyslová vlákna. Jako reakci mozek vysílá neuronové, endokrinní a imunitní zprávy pro střevní mikrobiotu.
• Osa hypotalamus-hypofýza-nadledviny (HPA) je komplexní neuroendokrinní systém, který reguluje reakci těla na stres. Detailně uvolňuje hormony z hypotalamu (hormon uvolňující kortikotropin CRH), hypofýzy (adrenokortikotropní hormon, ACTH) a nadledvinek (kortizol). Kortizol je zodpovědný za modulaci střevní epiteliální bariéry a imunitních odpovědí.
• Enteroendokrinní buňky jsou jedny z nejdůležitějších ovlivňujících obousměrnou komunikaci mozek-střevo. Nervové zásobení nervových okruhů vagusovým nervem moduluje reakci na bolest, emoce, imunitní odpověď, neurogenezi a neurovývoj. Nervus vagus má také imunomodulační vlastnosti a hraje zásadní roli v gastrointestinálních a psychiatrických poruchách, jako je deprese a úzkost.

Deprese

Postihuje přibližně 4,4 % světové populace (WHO). Vyznačuje se přetrvávajícími pocity smutku, beznaděje a nezájmu o aktivity. Výzkum ukázal, že střevní dysbióza může hrát roli v rozvoji deprese, pravděpodobně přes již výše zmíněnou osu střevo-mozek.

Porovnání střevní mikroflóry zdravých lidí a lidí s depresí ukazuje značné rozdíly. Například Jiang et al. zjistili, že lidé s depresí měli zvýšené proteobakterie a Bacteroidetes a snížené Firmicutes. Zheng et al. prokázaly, že myši kolonizované střevní mikroflórou pacientů s depresí vykazovaly zvýšené depresivní chování. Stále však probíhají další studie k přesnému objasnění těchto nesrovnalostí.

Úzkost

Úzkostné stavy jsou u dospělých poměrně časté, ale mohou postihovat i děti. Generalizovaná úzkostná porucha (GAD) postihuje asi 4-6% světové populace. GAD se odráží obvyklým negativním myšlením, kolísavými myšlenkami, podrážděností, problémy se spánkem, svalovým napětím a extrémní nebo nekontrolovanou každodenní úzkostí po dobu nejméně šesti měsíců.

Studie na myších bez mikrobů ukázala, že střevní mikroflóra může ovlivňovat úzkostné chování. U lidí první studie provedená na pacientech s GAD odhalila změněnou střevní mikroflóru, včetně vyšších úrovní Bacteroides a nízké převahy bakterií produkujících SCFA.

Jak dopadly výzkumy vlivu probiotik u dětí?

Probiotika mají pozitivní vliv na náladu a úzkostné stavy. Například Steenbergen a kol. podali vícedruhové probiotikum (Ecologic Barrier) 20 zdravým mladým dospělým během čtyř týdnů a zaznamenali významný pokles kognitivní reaktivity na smutnou náladu.

Další studie prokázaly příznivé účinky probiotik na snížení projevů úzkosti a zlepšení sociálních interakcí. Probiotika jako Lactobacillus a Bifidobakterie ukázaly příznivé účinky na úzkostné stavy ve studiích na zvířatech i lidech.

Probiotika mají velký potenciál k udržení gastrointestinální a neurologické homeostázy. Další studie jsou potřebné k přesnějšímu objasnění jejich účinků a mechanismů.

Rozmanitost střevních bakterií

Vědci z Ohio State University zjistili, že rozmanitost střevních bakterií ovlivňuje temperament batolete. Ve studii zkoumali vzorky stolice 77 dětí ve věku 18-27 měsíců a uzavřely, že nálada, zvědavost, společenskost a impulzivnost souvisely s rozmanitějšími druhy bakterií.

Zdravotní problémy spojené se střevní flórou

Nezdravá nebo nevyvážená střevní flóra je spojena s různými zdravotními problémy jako jsou alergie, autoimunita, srdeční choroby, obezita a některé druhy rakoviny.

Jak spolu souvisí dětské poruchy a zdraví střev?

Hyperaktivita nebo ADHD

Nerovnováha bakteriální flóry ve střevě, jako je přemnožení bakterií v tenkém střevě (SIBO) a přemnožení candidy, souvisí s chronickými stavy, jako je ADHD .

Autismus a jiné poruchy spektra

Zdravý mikrobiom produkuje hormony, neurotransmitery a reguluje nervový systém na podporu učení, komunikace a kognitivní funkce.

Jak střevo ovlivňuje náladu a chování dětí?

Neurologická dráha

Střevo produkuje důležité neurotransmitery jako serotonin, melatonin a acetylcholin, které komunikují s mozkem.

Hormonální dráha

Střevo určuje dostupnost živin, které ovlivňují tvorbu, sekreci a regulaci chemických poslů, kteří komunikují s mozkem a endokrinním systémem.

Metabolická dráha

Střevní bakterie produkují mastné kyseliny s krátkým řetězcem, které procházejí hematoencefalickou bariérou a regulují imunitní buňky mozku.

Imunitní dráha

Cytokiny a jiné zánětlivé buňky komunikují mezi střevem a mozkem k regulaci imunitní funkce. Střevo je domovem přibližně 70% imunitních buněk vašeho dítěte.

Tipy na vybudování zdravých střev u dětí

• Dávejte dětem jíst zdravá jídla, žádné polotovary, fastfoody, nezpracované potraviny, pouze kvalitní bílkoviny, zdravé tuky a jídla bohatá na vlákninu.
• Podporujte hraní venku, bakterie ve vnějším prostředí podporují imunitní funkci.
• Zařaďte dětem do jídelníčku fermentované potraviny (kefír, kysané zelí, kombucha a jiné).
• Vyhněte se spouštěčům zánětu (vysoce zpracovaným potravinám, běžným alergenům jako lepek, laktóza, ořechy)
• Podávejte dětem dětská probiotika

Jak ukázalo několik studií, zdravý ekosystém ve střevech vašeho dítěte může mít velký vliv na jeho náladu, chování, fungování nervového systému a celkové duševní zdraví během celého života. Zlepšení duševní pohody dítěte často začíná zlepšením zdraví střev prostřednictvím kvalitních probiotik, zdravé výživy a dostatečného spánku.