Výživa je nezbytným předpokladem existence života vůbec.
-
glycidy
Cukry jsou zdrojem energie. Jednoduché cukry dokáže tělo zpracovat rychle, což se projeví rychlým vzestupem hladiny cukru v krvi. Rychlý vzestup je však následován rychlým poklesem, který pocítíme jako hlad a slabost. Když energii z cukrů nevyužijeme, ukládá se ve formě tuků. Jednoduché cukry najdeme všude tam, kam se přidává cukr, tedy v cukrovinkách, sladkých jídlech a slazených nápojích.
Složené cukry neboli škroby jsou tvořeny z mnoha cukerných jednotek. Tráví se pomaleji a nedokážou rychle uvolnit energii. Udržují stálou hladinu krevního cukru a jsou jeho zásobárnou. Najdeme je v chlebu, pečivu, těstovinách, rýži nebo bramborách.
Zvláštní postavení mezi složenými cukry má vláknina, která je pro tělo natolik komplikovaná, že ji nedokáže zcela vstřebat. Je však tělu prospěšná jinak. Slouží k očistě střev, zrychluje jejich pohyb a je i potravou střevní mikroflóry. Je obsažena v ovoci, zelenině, celozrnném pečivu a cereáliích.
-
tuky
Tuky jsou především zdrojem energie, ale mají i další funkce. Zajišťují ochranu vnitřním orgánům, umožňují rozpouštění vitaminů A, D, E, K a tvoří cholesterol, který je součástí buněk. Tuky představují rizikovou složku potravy, zejména pokud je přijímáme ve zvýšeném množství a pokud se konzumují tuky nezdravé, tedy nasycené. Naopak tuky nenasycené chrání srdce a cévy před rozvojem aterosklerózy.
-
bílkoviny
Bílkoviny se skládají z aminokyselin, které jsou základními stavebními kameny živé hmoty.
Zvlášť důležitý je příjem esenciálních aminokyselin, které si organismus nedokáže vytvořit. Bílkoviny jsou důležité nejen k vývoji a růstu, ale i pro obnovení tkání a orgánů, jsou součástí imunitního systému, hormonů, enzymů a svalů. V nouzi mohou sloužit i jako zdroj energie, což se bohužel děje v nemoci, kde má zisk energie ze svaloviny přednost před odbouráváním tuků.
-
vitamíny
Vitaminy jsou chemicky velmi rozdílné látky, které se rozpouštějí v tucích nebo ve vodě. Tělo si je nedokáže samo vytvořit a je závislé na jejich příjmu z potravy. Jsou nezbytné pro látkovou přeměnu (metabolismus) a další funkce organismu.
-
minerály
Lidské tělo obsahuje asi 25 nezbytných minerálů a stopových prvků. Organismus je závislý na jejich příjmu z potravy. Podílejí se například na látkové přeměně, na tvorbě zubů a kostí, regulaci vnitřního hospodaření s tekutinami, správné funkci svalů a nervů a na mnohém dalším. Nejdůležitější minerály jsou sodík, draslík, vápník, fosfor, chlór a hořčík. K důležitým stopovým prvkům patří železo, zinek, jód, chrom, mangan, selen, chrom.
-
voda
Tělo je přibližně ze 60 % tvořeno vodou, která se nachází jak uvnitř, tak vně buněk, a protože se z organismu ztrácí, je třeba ji stále doplňovat. Podílí se na odvodu odpadních látek látkové přeměny, na rozvodu ostatních živin a má také funkci chladicí kapaliny bránící přehřátí organismu. Průměrná denní ztráta vody v závislosti na podmínkách je dva až tři litry. Je důležité dodržovat pitný režim, tedy vodu doplňovat, ideálně průběžně během dne.
Pro zajištění správné výživy je nezbytné, aby se do organismu dostávaly všechny živiny v přiměřeném množství.
Z hlediska energetického výdeje se některé živiny mohou zastupovat, ale přitom se musí respektovat kvalita potravy.
Hodnotu potravy je třeba posuzovat ze dvou hledisek:
- jaké množství energie poskytuje
- do jaké míry kryje potřeby růstu a udržuje dynamickou rovnováhu organismu
Zdrojem energie ve výživě lidí jsou bílkoviny, tuky a sacharidy. Tyto živiny jsou zastoupeny ve všech potravinách, ale jejich množství v jednotlivých druzích potravin je různé. Energetická práce / spotřeba je dána charakterem tréninkového procesu a proto je velmi důležité umět si vybrat vhodné potraviny, aby byl splněn požadavek přiměřeného množství bílkovin, které jsou základní stavební jednotkou v organismu.