Obsah
Cévy představují uzavřený systém trubek, kterými proudí po těle krev.
Stěna cév je složena ze tří vrstev
1. endotělová vrstva – vnitřní, je dokonale hladká
2. svalová vrstva – je tvořena kruhovitě a spirálovitě uspořádanou svalovinou
3. vnější vazivový obal – přecházejí tudy nervy do hladké svaloviny
Cévy dělíme podle funkce na 3 skupiny
1. tepny (arterie)
2. žíly (vény)
3. vlásečnice (kapiláry)
Tepny
Tepna (arterie) je céva, ve které proudí krev směrem od srdce ke tkáním. Většinou vede okysličenou krev. Výjimkou je plicní tepna. plicnice, která vede odkysličenou krev z pravé komory do plic. Tepny mají pevné tlusté stěny, které jsou svalové a zároveň pružné. Díky těmto silným stěnám tepny odolávají vysokému tlaku, který vytváří srdce. Tyto velké cévy se postupně dělí na tepny menšího průřezu, směřující do konkrétních oblastí těla. V konečné fázi tvoří tepničky vyúsťující do kapilární (vlásečnicové) sítě.
Žíly
Žíla (véna) je krevní céva, která vede odkysličenou krev z tkání do srdce. Začínají se na venózním konci kapilár, které se sbíhají do venuli (žilek), a ty se spojují do stále větších žil, až nakonec jimi transportovaná krev vyúsťuje do pravé síně srdce prostřednictvím horní a dolní duté žíly. Žíly obsahují v každém okamžiku asi 75 procent krve celého organismu. Asi 20% krve se nachází v tepnách a pouze 5% ve vlásečnicích. Některé žíly vytvářejí na některých místech chlopně, které zabraňují zpětnému toku krve. Ty se nacházejí většinou na dolních končetinách.
Vlásečnice
Vlásečnice (kapiláry) jsou tenkostěnné a jemné cévy spojující tepny a žíly. Jsou tak tenké, že červené krvinky přes ně mohou procházet pouze v řadě za sebou a někdy se musí i ohnout, aby vlásečnicí prošly. Nemají vytvořenou svalovou ani vnější vazivovou vrstvu. V těle nejsou rovnoměrně rozloženy. Na začátku vlásečnice přestupuje tekutina obsahující kyslík a živiny z krve do mezibuněčného prostoru. Na konci vlásečnice se do krve vrací tekutina obsahující zplodiny metabolismu.
Srdečně-cévní onemocnění jsou v Evropě nejčastější příčinou úmrtí.
Jistá švédská studie zjistila, že teenageři, kteří mají problém se zvládnutím stresu, mohou často čelit zvýšenému výskytu onemocnění srdečně-cévního systému. ,,Vypadá to tedy tak, že stres v mladším věku podlamuje zdraví a přispívá ke vzniku různých onemocnění" tvrdí vedoucí výzkumník Scott Montgomery. Není to něco, s čím se narodíme. "Vystavení se stresu ve velmi brzkém období života snižuje naši schopnost vyrovnat se se stresem," tvrdí Montgomery. Proto si vždy dopřejte dobrou náladu, která léčí jak tělo, tak i duši.
Nejčastější onemocnění srdečně-cévního systému
Obecně se může jednat o 2 hlavní problémy s cévami:
• oslabená a špatně vyživená stěna cévy
• hromadění nežádoucích látek uvnitř cévy, ucpání a zúžení cévy
Ateroskleróza je onemocnění tepen, při kterém se do poškozené cévní stěny ukládají tukové látky, zejména cholesterol.
Artérioskleróza (vápenatění tepen/cév, kornatění tepen/cév) je obecné označení stavu (resp. nemoci) charakterizovaného ztvrdlými a zhrublými tepnami a ztrátou jejich elasticity. Vyskytuje se nejčastěji z onemocnění srdečně-cévního systému. U starších lidí se jedná o přirozený průvodní jev stárnutí, avšak vyskytnout se může iu mladších lidí. Hrubnutí stěn tepen vzniká v důsledku ukládání látek tukového, ale někdy i anorganického charakteru. Následně tak dochází ke ztrátě elasticity cév a jejich zúžení. Zúženými tepnami klesá průtok krve, čímž se snižuje i zásoba kyslíku a živin. Nedostatečné okysličení a výživa tak může následně způsobit různé poruchy činnosti tkání nebo orgánů, například mozku. Riziko vzniku aterosklerózy zvyšují faktory jako je vysoký krevní tlak, obezita, kouření či cukrovka.
Prevencí před aterosklerózou je zdravý způsob života, strava bohatá na zeleninu a ovoce, dostatečný pohyb a sport.
Varixy (lat.) jsou křečové žíly - vakovité rozšíření povrchových žil, většinou na dolních končetinách, nebo v okolí konečníku - hemoroidy. Jedná se o časté onemocnění žil, které postihuje více než 10 % obyvatel nad 18 let. Vzniká z důvodu zvýšení tlaku v žilách dolních končetin, čili ohroženi jsou zejména lidé pracující ve stoje, březí ženy a pod. Neléčené onemocnění může způsobit vznik krevních sraženin v místech křečových žil a následně způsobit ucpání žíly či její zánět.
Trombóza je tvorba krevních sraženin na stěnách cév. Takové sraženina se nazývají trombus. Může cévu podstatně zúžit nebo až uzavřít. V případě tepenné (arteriové) trombózy tak dochází k ischemii (nedokrvení) části těla, kterou postižená tepna zásobuje krví.
Hypertenze - vysoký krevní tlak
Angina pectoris - postupné zužování některé z věnčitých tepen. Způsobuje nedostatečný přísun okysličené krve k určité oblasti srdečního svalu. Ten může být sice dostatečný v klidovém stavu, ale při velké námaze již nepostačuje, a tak způsobuje snížení výkonu srdečního svalu a také svíravé bolesti charakteristické rychlým ústupem při přerušení námahy.
Jak zajistit zdravé cévy?
Hodnotnou zdravou stravou s dostatkem vitamínů, minerálů, stopových prvků, omega 3 mastných kyselin a bílkovin, ale i vhodnými doplňky výživy, které podporují celkovou vitalitu a odolnost organismu či jeho celkové prokrvení, můžeme příznivě působit na zdraví.
Pokud se různým problémům s cévami chcete preventivně vyhnout, k dispozici jsou výživové doplňky pro celkové zdraví srdce a cév. Obsahují většinou lecitin, koenzym Q10, rutin, vitamin E, kurkumin a další látky. Oblíbená je také například aminokyselina L-arginin, která zabraňuje ucpávání cév a podporuje jejich pružnost.
Preventivně mohou pomoci i bylinné směsi na žíly a cévy, případně některé potraviny – zejména česnek a pohanka, ale také jablka, rajčata, granátové jablko, vlašské ořechy, celer, švestky nebo kurkuma. V rámci prevence může pomoci například aminokyselina L-arginin, z níž se v cévách tvoří NO (oxid dusnatý). Snižuje shlukování trombocytů a zlepšuje průchodnost cév.
Velmi často se ve výživových doplňcích pro zdravé cévy vyskytují diosmin a hesperidin v různých formách. Jejich nejúčinnější forma je mikronizovaná, která zlepšuje průchodnost látek přes trávicí sliznici přímo do krve, čímž je zajištěna jejich vysoká vstřebatelnost. Diosmin a hesperidin blokují zánětlivou reakci v žilních chlopních a stěnách cév, přispívají k udržení normální hladiny cholesterolu v krvi a redukují velikost stávajících usazenin cév.
Pomoci může také bambusový extrakt, který je bohatý zdroj křemíku a nachází se ve stěnách cév. Podporuje tvorbu kolagenu a elastinu, čímž cévy dosáhnou požadované pevnosti a pružnosti.
Bromelain, proteolytický enzym, který je přítomen ve stoncích, listech, slupce a plodech ananasu odstraňuje z krve nežádoucí usazeniny, které mohou časem způsobit zužování cév. Navíc má pozitivní účinek na naše trávení.
V neposlední řadě jsou účinné pro zdraví cév také antioxidanty jako vitamín C, betakaroten či extrakt ze zeleného čaje, které působí jako ochrana před oxidačním stresem. Vitamin C přispívá k tvorbě kolagenu. Kolagen zlepšuje elasticitu, celistvost a pevnost cévní stěny, snižuje riziko křečových žil. Při výběru doplňků stravy je ideální pro zdravé cévy sáhnout po kolagenu typu I.
Důležité je nezapomínat také na drobné změny v životním stylu. Pro zdravé cévy a doporučuje:
• Omezit příjem soli z potravy.
• Přijímat dostatek omega-3 mastných kyselin.
• Dodržovat pitný režim (neslazená voda).
• Omezit příjem kofeinu, slazených nápojů a alkoholu.
• Pravidelně se věnovat fyzické aktivitě – alespoň 30 minut několikrát do týdne.
• Nekouřit a eliminovat stres.
• V případě potřeby užívat účinné výživové doplňky na podporu zdraví cév.
• Účinné jsou i různé zázraky z přírody, bylinky, jako například jírovec koňský, hloh obyčejný, pampeliška lékařská nebo jinan biloba.
