Tomáš Jurkovič: "Titulu mistra světa vždy předcházejí ne stovky, ale tisíce hodin tréninku."
Tomáš Jurkovič: "Titulu mistra světa vždy předcházejí ne stovky, ale tisíce hodin tréninku."

Tomáš Jurkovič: "Titulu mistra světa vždy předcházejí ne stovky, ale tisíce hodin tréninku."

Tomáš Jurkovič: "Titulu mistra světa vždy předcházejí ne stovky, ale tisíce hodin tréninku."

Přinášíme Vám exkluzivní rozhovor s čerstvým mistrem světa v zimním triatlonu v kategorii 35-39 let Tomášem Jurkovičem.

Přinášíme Vám exkluzivní rozhovor s čerstvým mistrem světa v zimním triatlonu v kategorii 35-39 let Tomášem Jurkovičem.

Tomáš popiš nám, jaké byly první pocity, když jsi se stal mistrem světa v triatlonu? Očekával si takový výsledek?

Zimnímu triatlonu se věnuji již od roku 2005. V kategorii do 23 let jsem už zažil pocit mistra světa. Nyní, po 15-ti letech jsem si to zopakoval v kategorii 35-39. let. Vítězství bylo o to cennější, že jsem se stal absolutním vítězem všech věkových kategorii. Od cyklistické části, kdy jsem se dostal na zcela čelo závodu, jsem si závod dokonale vychutnával, což umocňovalo můj výkon. Jít první je vždy velký "doping" a na mistrovství světa to platí dvojnásob.

Jelikož se již znám a dělám to dlouhá léta, byl jsem si vědom své aktuální formy. Určitě jsem měl medailové ambice a řeknu upřímně, chtěl jsem vyhrát minimálně svou kategorii. Na mistrovství světa však nikdy nevíte, kdo tam přijde, konkurence roste z roku na rok. Účastní se opravdu závodníci z celého světa. Když jsem scházel z kola s minutovým náskokem na dalšího závodníka, už jsem věřil, že to dotáhnu do vítězného konce a velmi jsem si to užíval, zejména cílovou rovinku.

Jak se si dostal k triatlonu?

Na střední škole jsem začal s plaváním. Je dost pozdě v takovém věku začít se soutěžním plaváním a bylo to vidět i na výkonech, když mě ve vodě předháněli i mladší závodníci. Už tehdy jsem miloval bike a na plaveckých soustředěních jsem byl suverénně nejlepší běžec, i když jsem běh předtím netrénoval. Můj první trenér mi navrhl, abych vyzkoušel triatlon. Náš klub uspořádal mini triatlon (0-tý ročník žilinského triatlonu), který jsem ještě na horském kole vyhrál. Každá disciplína se šla samostatně a byli mezi nimi přestávky. Zúčastnili se ho však kromě závodníků z klubu jen dva cizí závodníci. První skutečný triatlon jsem jel o rok později v Senci (rok 1999). Byly to hned závod olympijských nadějí, což znamená, že tam byla juniorská a Dorostenecká špička se Slovenska, Maďarska, Polska a Čech. Ze Slováků jsem skončil šestý a celkově v první třetině startovního pole. O rok později jsem už v Senci skončil druhý v dorostencích a na další rok (2001), když jsem přešel do kategorie juniorů jsem vyhrál o 3 minuty a skončil iv absolutním pořadí mužů čtvrtý. Nominoval jsem se i na Mistrovství Evropy v triatlonu a tím začala moje reprezentační kariéra.

První zimní triatlon jsem jel v roce 2005 na Králících. Ten rok jsem se zúčastnil i prvních mistrovství světa, které byly u nás na Štrbském plese. Skončil jsem 4. v kategorii do 23 let. O rok později jsem se stal mistrem světa i mistrem Evropy v této kategorii.

"Já říkám že zimní triatlon je 50% o výkonu a zbytek o taktice, zkušenostech a o hlavě."

Která část zimního triatlonu je tvá oblíbená?

Ani jedna z těch trochu disciplín není vysloveně oblíbená nebo silná či slabá. Každá ma svá specifika . Co se mně na zimním triatlonu nejvíce líbí je to, že na každém závodě jsou zcela jiné podmínky, které jsou závislé na počasí. Každý víme že sníh je úplně jiný když je venku +5 stupňů a když je -15. Vždy se tomu třeba přizpůsobit už v přípravě. Zvolit správné běžecké tenisky, na kole je velmi důležitý výběr a šířka plášťů a jejich nahuštění. Při teplém a měkkém sněhu nahustit tak minimální, že jdu prakticky po ráfku, ale je to jediná možnost jak se do toho sněhu neboří. Při běžkách je zase velmi důležité správné voskování. Rovněž i během samotných závodů je velmi důležité umět se vyrovnat a přizpůsobit se podmínkám a maximálně je využít ve svůj prospěch. Já říkám že zimní triatlon je 50% o výkonu a zbytek o taktice, zkušenostech a o hlavě.

Jak se obecně připravuješ na závody? Co by si doporučil mladým sportovcům, kteří se této profesi chtějí věnovat profesionálně?

Jelikož se věnuji i letnímu triatlonu, moje příprava spočívá zejména v plavání, kole a běhu. Běžky se nejtěžší trénují, protože třeba za nimi dojíždět. Řeší se to kratšími, několikadenními soustředění.

Většinou mívám 2-fázové tréninky - ráno plavání a odpoledne běh nebo bike, případně kondiční trénink a posilování. Nejtěžší je v triatlonu správně skloubit všechny 3, resp. až 4 disciplíny a správně rozložit intenzitu a objem tréninku a odpočinek. U mladých sportovců bývá toto největší problém, že s tím nemají zkušenost a často jim nemá kdo poradit. Buď trénují málo a chtějí být mistři světa, nebo naopak, stává se že i trénují mnoho, tréninky si skládají jak je napadne, hlavně ať mají mnoho hodin. Pak nemají čas odpočívat a tréninky které je mají výkonnostně posouvat výše nemají takový vliv. Později se to projeví různými zraněními, nechutí k tréninku a paradoxně poklesem výkonnosti.

Co je podle tebe nejdůležitější při dosahování cílů? Je něco, co konkrétně tobě pomáhá?

Specificky v triatlonu je to trpělivost. Titulu mistra světa vždy předcházejí ne stovky, ale tisíce hodin tréninku. Často po tmě, v dešti, zimě ... někdy ve skupině, někdy sám, vždy je to na úkor volného času, zábavy, rodiny, kamarádů. Na cílové fotce nic z tohoto není vidět, je tam jen radost z úspěchu, ale vždy v pozadí je toto všechno.

"Úspěšný triatlonista je vždy jen ten, pro kterého je i tato "dřina" zábavou, umí si užít i 20-kilometrový běh v dešti po tmě. Neboť kdyby to dělal někdo jen kvůli tomu úspěchu, zabalí to po prvním týdnu."

Když jsem začínal s triatlon, bylo mým cílem vždy dosáhnout co nejlepší výsledek. Netěšil jsem se ani tak na závody, ale na to ať už je po nich a s takovým výsledkem jak si představuji. Od určitého času se to úplně změnilo. Nyní se na závody těším, mým cílem je připravit se na ně nejlépe jako vím v rámci mých aktuálních možností. Těším se jak si zazávodit s nejlepšími závodníky. Potom úspěch na závodě už je jen třešnička na dortu. Takže dalo by se říci, že mým cílem není být mistrem světa, ale mým cílem je užívat si přípravu na ně a samotný závod. A hlavně být zdravý a silný a užívat si každý pohyb. :)

Pomáhají ti při sportu i výživové doplňky? Pokud ano, na které nedáš dopustit?

Samozřejmě, při výkonnostním sportu a při kvalitě dnešní stravy se podle mě aniž nedá obejít. Jelikož normálně pracuji a mám rodinu, ani zdaleka nemám na regeneraci tolik času jak bych potřeboval. Proto například K4 power BCAA-čka jsou mým velkým pomocníkem v regeneraci svalů po náročných trénincích. ThermoFit a Arginodrink mi zase pomáhají připravit se na trénink, i když je to někdy po velmi náročném dni, abych si ho i užil ai zvládl tak, jak si představuji. Tato 3-kombinace je moje oblíbená i před závodem. ThermoFit, arginodrink a BCAA-čka před závodem jsou opravdu TOP-ka;) V mém jídelníčku nechybí ani protein, nejoblíbenější je Wellnes Daily protein a aktuálně i novinka FIT Soups někdy nahradí protein. Dávám si velký pozor abych zbytečně nevynechával tréninky kvůli zranění nebo nemoci. Minimálně 3x do roka využívám jedno balení Gelo 3-complex, který vyživí všechny klouby, chrupavky a udržuje šlachy pružné. Na podporu imunity v obdobích zvýšené zátěže nebo v obdobích virových onemocnění mi velmi pomáhá Lysin, Lactoferin a samozřejmě Vitamín C.