Získaná imunita u dětí: Proč je nástup do školky pro obranyschopnost zkouškou ohněm?

Jak funguje získaná imunita a proč bývají děti ve školce tak často nemocné?

Získaná imunita není hotová výbava, se kterou se dítě narodí. Vytváří se postupně při kontaktu s antigeny – například prostřednictvím očkování nebo po prodělání infekce.

Právě proto bývají první měsíce ve školce tak náročné: imunitní systém se najednou setkává s množstvím podnětů, které ještě nezná.

Imunitní paměť: Proč je každá rýma v kolektivu vlastně „tréninkem“

Když se tělo setká s novým virem nebo antigenem, aktivují se B- a T-lymfocyty. Některé z nich se změní na paměťové buňky. Při dalším setkání dokážou známého protivníka rozpoznat rychleji a spustit cílenější obranu. Takto se získaná imunita u dětí postupně rozšiřuje.

Paměťové buňky si uchovávají informaci o konkrétním původci, nikoli univerzální ochranu proti všem virům. A protože respiračních virů existuje velké množství, často v různých typech, dítě může krátce po jedné rýmě dostat další – způsobenou něčím, co jeho obranyschopnost ještě nezná.

Rozdíl mezi vrozenou a získanou obranyschopností u dětí

Co se tedy v dětském těle děje, když do něj pronikne virus? Jako první se ozve vrozená imunita. Reaguje rychle a bez ohledu na to, zda se s daným původcem již někdy setkala.

Jejím úkolem je získat čas a zabránit infekci, aby se nekontrolovaně rozšířila.

B-lymfocyty vytvářejí protilátky proti konkrétnímu antigenu, zatímco T-lymfocyty pomáhají řídit obrannou reakci nebo odstraňovat napadené buňky. Při prvním setkání potřebuje tento proces určitý čas, ale díky paměťovým buňkám může být další odpověď rychlejší.

Proč při nástupu do školního kolektivu běžné vitamíny nestačí?

Když se blíží září, rodiče často sahají po vitamínech na imunitu ve snaze připravit dítě na první vlnu školkových virů. Vitamíny a minerální látky jsou pro obranyschopnost nezbytné, samotný doplněk stravy však není zkratkou k odolnější imunitě. O tom, jak organismus zareaguje při setkání s infekcí, rozhoduje také stav sliznic, střevní prostředí, spánek, strava a předchozí zkušenosti imunitního systému.

Úloha sliznic dýchacích cest jako první linie obranyschopnosti

Většina běžných respiračních virů vstupuje do těla přes nos a hrdlo. Sliznice dýchacích cest přitom není pouze pasivní výstelkou. Představuje první místo, na kterém se organismus pokouší zachytit a zneškodnit původce infekce.

Na její ochraně se podílejí zejména:

• ●hlen, který zachytává viry, bakterie a další cizí částice,
• ●řasinky dýchacích cest., které posouvají hlen směrem ven,
• ●buňky sliznice, schopné rozpoznat nebezpečí a upozornit další části imunitního systému,
• ●sekreční imunoglobulin A (IgA), který se nachází přímo na povrchu sliznic a pomáhá bránit patogenům v přichycení a proniknutí hlouběji do organismu.

Propojení střevního mikrobiomu a tvorby vlastních protilátek

Střevo a dýchací cesty se mohou zdát jako dvě vzdálené části těla, z pohledu imunity jsou však úzce propojené. Ve střevě se nachází velké množství imunitních buněk, které jsou v neustálém kontaktu s mikroorganismy tvořícími střevní mikrobiom. Tato komunikace pomáhá obranyschopnosti rozlišovat mezi neškodnými podněty a skutečnými hrozbami a podílí se také na regulaci tvorby protilátek včetně IgA.

Rovnováhu střevního prostředí podporuje pestrá strava s dostatkem vlákniny, ale také vhodně zvolená probiotika na imunitu. Probiotické mikroorganismy mohou přispívat k udržení příznivého složení mikrobiomu, podporovat střevní bariéru a nepřímo ovlivňovat komunikaci s imunitním systémem.

Doporučujeme

Probiodom KIDS

★★★★★

Probiodom KIDS obsahuje 6 probiotických kultur, prebiotika a vitamín D3.

Zobrazit produkt

Stavební prvky pro dětskou imunitu: Význam laktoferinu, L-lysinu a B6

Imunitní systém potřebuje ke své každodenní činnosti nejen vitamíny, ale také bílkoviny a aminokyseliny. Z nich si organismus vytváří protilátky, enzymy a další látky zapojené do obranné reakce. Laktoferin, L-lysin a vitamín B6 vstupují do tohoto procesu každý trochu jiným způsobem.

Laktoferin a L-lysin: Ochrana sliznic a stavební materiál pro imunitní buňky

Lactoferrin Premium

Zobrazit

L-lyzín Extra

Zobrazit

Vitamín B6 jako klíčový spouštěč syntézy imunitních bílkovin

Aby tělo dokázalo přijaté aminokyseliny správně zpracovat, potřebuje také vitamín B6. Ten se podílí na metabolismu bílkovin a na tvorbě signálních látek, jejichž prostřednictvím spolu komunikují imunitní buňky. Důležitý je například pro tvorbu interleukinu 2, který se zapojuje do aktivace a množení lymfocytů.

Pro rodiče, kteří nechtějí každou z těchto látek hledat samostatně, jsme v Kompavě vytvořili ImunoFit KIDS. V jedné kapsli spojuje laktoferin, L-lysin a vitamín B6.

Zjistit více

Zářijový plán: Jak připravit dítě na školní rok bez neustálých OČR

Rýmě, kašli či dalším infekcím se po nástupu do kolektivu nedá zcela zabránit. To však neznamená, že je třeba čekat až na první příznaky nemoci. Podpora imunity má největší smysl ještě předtím, než dítě onemocní – úpravou spánkového režimu, pestřejší stravou, dostatkem pohybu a podle potřeby také vhodně zvolenou suplementací.

Kdy začít se suplementací před nástupem do školy či školky

Má-li být suplementace součástí přípravy na školní rok, je vhodné ji zařadit již několik týdnů před návratem do kolektivu. Ne proto, že by existovalo přesné období, za které si dítě „vybuduje imunitu“, ale aby se užívání stalo pravidelnou součástí jeho režimu a rodič měl prostor sledovat, jak mu produkt vyhovuje.

Režimová opatření a kombinace živin pro odolný dětský organismus

Ani vhodně zvolený doplněk nedokáže vyvážit dlouhodobý nedostatek spánku, jednotvárnou stravu nebo nedostatečný pitný režim.

• ●Spánek nastavujte postupně. Návrat k dřívějšímu usínání a vstávání je lepší zahájit ještě před koncem prázdnin.
• ●Dbejte na pestrou stravu. V jídelníčku by neměly chybět kvalitní bílkoviny, zelenina, ovoce, luštěniny, celozrnné potraviny ani vhodné tuky.
• ●Nezapomínejte na střevní mikrobiom. Vláknina vytváří příznivé podmínky pro prospěšné střevní bakterie. 
• ●Podporujte pitný režim. Dostatek tekutin je důležitý také pro přirozené fungování sliznic nosu a hrdla.
• ●Dopřejte dítěti pohyb venku. Každodenní aktivita podporuje celkovou kondici, spánek i zvládání zátěže.
• ●Upevňujte běžné hygienické návyky. Mytí rukou, pravidelné větrání a používání vlastní láhve pomáhají snižovat přenos infekcí v kolektivu.

Autorka článku

Mgr. Kristína Janíková

Produktová specialistka

Farmaceutka se zkušenostmi z lékárenské praxe, která se aktuálně věnuje vývoji doplňků stravy, odbornému poradenství zákazníkům a diagnostice v centru Kompava Metflex. Ve své práci propojuje odborné poznatky z oblasti farmacie, výživy a prevence s reálnými potřebami lidí, které denně poznává prostřednictvím diagnostických vyšetření a individuálních konzultací. Jejím cílem je přinášet praktická řešení založená na vědeckých poznatcích, která lidem pomáhají dlouhodobě podporovat zdraví a vitalitu.

Zdroje