Co je to dysbióza?

Prečítam celý súbor a zachovám jeho štruktúru aj technické zápisy; upravovať ho nebudem. Read

Co je střevní dysbióza a jak vzniká narušení mikroflóry?

Střeva obývají biliony mikroorganismů – zejména bakterie, ale také viry, houby a další mikroby. Společně tvoří střevní mikrobiotu, zatímco pojem mikrobiom zahrnuje také jejich geny a funkce. Tyto mikroorganismy se podílejí na trávení, tvorbě některých vitaminů, ochraně před patogeny, fungování střevní bariéry i regulaci imunity.

Dysbióza označuje narušení složení nebo funkce mikrobioty. Může jít o úbytek prospěšných mikroorganismů, přemnožení potenciálně škodlivých druhů nebo snížení celkové mikrobiální rozmanitosti. Neexistuje však jeden univerzální „zdravý mikrobiom“, který by byl u každého člověka stejný. Dysbióza proto není přesně definovanou samostatnou diagnózou, ale spíše označením narušené mikrobiální rovnováhy.

Nejčastější příznaky dysbiózy mikrobiomu: Od nadýmání až po únavu

Projevy připisované dysbióze jsou velmi různorodé. Nejčastěji se však objevují:

• nadýmání a nadměrná plynatost,

• bolesti nebo křeče břicha,

• průjem, zácpa nebo jejich střídání,

• změny konzistence a frekvence stolice,

• pocit plnosti či trávicí diskomfort.

Někteří lidé popisují také únavu, horší koncentraci nebo změny nálady. Souvislost může částečně vysvětlovat komunikace mezi střevem, imunitním systémem a mozkem, označovaná jako osa střevo – mozek. Tyto příznaky však samy o sobě nepotvrzují dysbiózu. Mohou doprovázet například potravinovou intoleranci, syndrom dráždivého tračníku, celiakii, infekci nebo zánětlivé onemocnění střev.

Hlavní spouštěče: Od nevhodné stravy až po užívání antibiotik

Složení střevní mikrobioty ovlivňuje strava, věk, zdravotní stav, prostředí i životní styl. K jejímu narušení mohou přispět zejména:

• strava s nízkým obsahem vlákniny a malou rozmanitostí,

• vysoký příjem průmyslově zpracovaných potravin,

• antibiotika a některé další léky,

• střevní infekce a zánětlivá onemocnění,

• dlouhodobý stres, nedostatek spánku, kouření či nadměrná konzumace alkoholu.

Antibiotika ničí bakterie způsobující infekci, ale zároveň mohou zasáhnout i užitečné mikroorganismy. Výsledkem bývá dočasný pokles mikrobiální rozmanitosti a snížená odolnost střeva proti přemnožení nežádoucích bakterií. Antibiotika jsou přesto při správné indikaci důležitá – problémem je zejména jejich zbytečné nebo nesprávné používání.

Jak účinně obnovit rovnováhu střevního mikrobiomu a léčit dysbiózu?

Neexistuje jedna „očistná kúra“ ani univerzální doplněk, který napraví každý mikrobiom. Základem je identifikovat a řešit příčinu potíží. Obnově mikrobiální rozmanitosti může pomoci pestrá strava s dostatkem zeleniny, ovoce, luštěnin, celozrnných obilovin, ořechů a semen. Vláknina slouží jako potrava pro několik prospěšných střevních bakterií, proto je vhodné její množství zvyšovat postupně.

Probiotika mohou být užitečnou součástí péče o střevní mikrobiom, jejich účinek však závisí na konkrétních kmenech, dávce i zdravotním problému. Při výběru je proto důležité sledovat přesné složení produktu. Probiodom obsahuje kombinaci osmi probiotických kmenů a 6 miliard probiotických bakterií v doporučené denní dávce. Součástí jsou také prebiotika inulin a fruktooligosacharidy (FOS), které slouží jako výživa prospěšným střevním bakteriím. Může tak vhodně doplňovat pestrou stravu a celkovou péči o rovnováhu střevní mikroflóry, například i po užívání antibiotik.

Při dlouhotrvajících potížích, krvi ve stolici, nevysvětlitelném hubnutí, horečce, nočních bolestech nebo výrazné únavě je nutné vyhledat lékaře. Komerční test mikrobiomu zatím nedokáže sám spolehlivě určit příčinu potíží ani sestavit univerzální léčbu.