Obsah
Co je střevní mikroflóra a proč ji nazýváme druhým mozkem?
Střevní mikroflóra zahrnuje bakterie, viry, houby a další mikroorganismy, které přirozeně obývají trávicí trakt. Často se setkáte také s pojmem střevní mikrobiom. Ten neoznačuje pouze samotné mikroorganismy, ale také jejich geny, činnost a prostředí, které společně vytvářejí.
Ve stěnách trávicího traktu se nachází také rozsáhlá síť nervových buněk nazývaná enterický nervový systém. Řídí pohyb střev, posouvání potravy i část trávicích procesů, aniž bychom na to museli myslet. Právě tato nervová síť dostala přezdívku druhý mozek.
Význam střevního mikrobiomu pro celkovou rovnováhu v těle
Střevní mikrobiom doplňuje práci našeho trávicího systému. Pomáhá zpracovat zejména ty části potravy, které tělo nedokáže rozložit vlastními enzymy.
Patří mezi ně vláknina, ze které střevní bakterie vytvářejí mastné kyseliny s krátkým řetězcem. Ty slouží jako zdroj energie pro buňky střevní sliznice a pomáhají udržovat její přirozenou ochrannou funkci.
Mikroorganismy ve střevě zároveň ovlivňují imunitní reakce a obsazují prostor, který by jinak mohly využít nežádoucí mikroby. Podílejí se tak na trávení i ochraně organismu před vnějšími hrozbami.
Jak bakterie ve střevech komunikují s naším mozkem a nervovým systémem
Pocit sevřeného žaludku před zkouškou nebo důležitou poradou zná téměř každý. Je to jednoduchý příklad toho, jak mozek ovlivňuje trávení. Tato komunikace však funguje i opačným směrem.
Střeva posílají mozku informace prostřednictvím nervů, hormonů, imunitního systému a látek vytvářených střevními bakteriemi. Mikrobiom se zapojuje například do zpracování tryptofanu, který tělo potřebuje k tvorbě serotoninu.
To však neznamená, že jedna potravina nebo jeden druh bakterie okamžitě změní náladu. Osa střevo–mozek je složitá síť, do které vstupuje také spánek, dlouhodobý stres, pohyb, genetika a celkový zdravotní stav.
Narušená střevní mikroflóra: Nejčastější příčiny a projevy
Střevo musí každý den zvládnout náročný úkol. Z potravy má propustit potřebné živiny, ale zároveň musí zabránit pronikání škodlivých mikroorganismů a nežádoucích látek. Proto se právě zde setkává trávení s imunitou.
Jaké signály vysílá tělo při nerovnováze v trávicím traktu
Narušená střevní mikroflóra se může projevit různými trávicími obtížemi.
- časté nadýmání a nadměrnou plynatost,
- bolesti, tlak nebo nepříjemné pocity v břiše,
- zácpu nebo naopak opakovaný průjem,
- nepravidelné vyprazdňování,
- náhlé změny konzistence nebo frekvence stolice,
- zvýšenou citlivost na některé potraviny.
Tyto projevy však samy o sobě nepotvrzují, že problémem je narušená střevní mikroflóra. Podobné obtíže mohou doprovázet potravinové intolerance, střevní infekce, syndrom dráždivého tračníku i další onemocnění trávicího systému.
Pokud se problémy pravidelně vracejí, zhoršují se nebo vás budí v noci, je vhodné obrátit se na lékaře. Odborné vyšetření není vhodné odkládat ani tehdy, když se objeví krev ve stolici, horečka, nevysvětlitelný úbytek hmotnosti nebo výrazná bolest břicha.
Vliv nevhodné stravy, stresu a antibiotik na mikroflóru ve střevech
Jednostranný jídelníček chudý na vlákninu připravuje střevní bakterie o potravu, kterou potřebují. Dlouhodobý stres může měnit rychlost trávení, citlivost střev i kvalitu střevní bariéry. I proto se psychické napětí někdy projeví zácpou, průjmem nebo bolestí břicha.
Výrazný zásah představují antibiotika. Kromě původce infekce mohou zasáhnout také část běžné mikroflóry. Míra a trvání změn závisí na konkrétním léku, délce léčby i výchozím stavu člověka. Právě proto je během užívání antibiotik vhodné užívat probiotika.
Jak obnovit a udržet zdravou střevní mikroflóru
Mikrobiom nelze „resetovat“ víkendovým detoxem. Mnohem lépe reaguje na drobné návyky, které dlouhodobě opakujeme – pestrou stravu, pravidelný pohyb, dostatek spánku a zvládání stresu.
Význam prebiotické vlákniny a fermentovaných potravin
Prebiotická vláknina slouží jako potrava pro prospěšné střevní bakterie. Ty ji přeměňují na látky, které vyživují střevní sliznici a pomáhají udržovat vhodné prostředí ve střevech.
- zelenina a ovoce,
- luštěniny,
- celozrnné obiloviny,
- ořechy a semena.
Příjem vlákniny zvyšujte postupně, abyste předešli nadýmání a plynatosti.
Fermentované potraviny zase obohacují jídelníček o produkty kvašení a někdy také o živé mikroorganismy. Pravidelně můžete střídat kefír, jogurt se živými kulturami, kimchi nebo nepasterizované kysané zelí. Ne každý fermentovaný výrobek však obsahuje živé kultury – pasterizace nebo tepelné zpracování je mohou zničit.
Cílená podpora pomocí probiotik pro silný mikrobiom
Probiotika jsou živé mikroorganismy, které mohou v přiměřeném množství podpořit rovnováhu střevní mikroflóry. Ne všechna však fungují stejně. Účinek závisí na konkrétním kmeni i na tom, k jakému účelu se používá. Při výběru proto nesledujte pouze co nejvyšší počet bakterií. Kvalitní probiotika by měla uvádět přesné označení kmenů, doporučené dávkování a podmínky skladování.
Probiodom obsahuje osm stabilních probiotických kmenů – čtyři kmeny laktobacilů, dva kmeny bifidobakterií, Lactococcus lactis a Enterococcus faecium. Součástí Probiodomu jsou také prebiotika inulin a fruktooligosacharidy (FOS), které slouží jako potrava pro vybrané střevní bakterie. Je určen pro dospělé a děti od tří let.
Často kladené otázky:
Jak zjistím, že mám narušenou střevní mikroflóru?+
Narušená střevní mikroflóra se může projevit častým nadýmáním, plynatostí, bolestmi břicha, zácpou, průjmem nebo nepravidelným vyprazdňováním. Podobné příznaky však mají také jiné trávicí problémy, proto samy o sobě dysbiózu nepotvrzují.
Jak obnovit střevní mikroflóru?+
Základem je pestrá strava s dostatkem vlákniny, pravidelný pohyb, kvalitní spánek a zvládání stresu. Pomoci mohou také fermentované potraviny, prebiotika a vhodně zvolená probiotika. Mikrobiom však nelze obnovit jedním přípravkem ani krátkým detoxem.
Co jíst pro podporu zdravé střevní mikroflóry?+
Do jídelníčku pravidelně zařazujte zeleninu, ovoce, luštěniny, celozrnné obiloviny, ořechy a semena. Vhodným doplňkem jsou kefír, jogurt se živými kulturami, kimchi nebo nepasterizované kysané zelí. Příjem vlákniny zvyšujte postupně, abyste předešli nadýmání.
Jak vybrat nejlepší probiotika pro střeva?+
Při výběru nesledujte pouze celkový počet bakterií. Kvalitní probiotika by měla uvádět přesné označení použitých kmenů, doporučené dávkování, způsob skladování a účel použití. Účinek probiotik totiž závisí na konkrétním kmeni i na problému, při kterém se užívají.
Proč se střeva nazývají druhým mozkem?+
Ve stěnách trávicího traktu se nachází rozsáhlá síť nervových buněk, která řídí pohyb střev a část trávení. Střeva zároveň komunikují s mozkem prostřednictvím bloudivého nervu, hormonů, imunitního systému a látek vytvářených mikrobiomem. Označení „druhý mozek“ se však vztahuje především na tuto nervovou síť, nikoli přímo na střevní bakterie.
Autorka článku
Mgr. Kristína Janíková
Produktová specialistka
Farmaceutka se zkušenostmi z lékárenské praxe, která se aktuálně věnuje vývoji doplňků stravy, odbornému poradenství zákazníkům a diagnostice v centru Kompava Metflex. Ve své práci propojuje odborné poznatky z oblasti farmacie, výživy a prevence s reálnými potřebami lidí, které denně poznává prostřednictvím diagnostických vyšetření a individuálních konzultací. Jejím cílem je přinášet praktická řešení založená na vědeckých poznatcích, která lidem pomáhají dlouhodobě podporovat zdraví a vitalitu.
Zdroje
- McFarland LV,Evans CT,Goldstein EJC,Strain-Specificity and Disease-Specificity of Probiotic Efficacy: A Systematic Review and Meta-Analysis,2018
- Zheng D,Liwinski T,Elinav E,Interaction between Microbiota and Immunity in Health and Disease,2020
- Cryan JF et al.,The Microbiota-Gut-Brain Axis,2019
- Wastyk HC et al.,Gut-Microbiota-Targeted Diets Modulate Human Immune Status,2021
