Jak vypadá zanícené hrdlo a co na něj nejlépe působí?

Co znamená zanícené hrdlo a jak vzniká?

Zanícené hrdlo (akutní faryngitida) je stav, při kterém dochází k zánětu sliznice v zadní části hrdla (hltanu). Sliznice hltanu je součástí první obranné linie organismu: zachytává viry, bakterie, alergeny i prachové částice a spolu s lokální imunitou pomáhá zabránit tomu, aby se infekce šířila dále do dýchacích cest. Pokud je však vystavena nadměrné zátěži nebo infekci, reaguje zánětem.

Zánět je obranná reakce organismu. Do postižené oblasti proudí více krve, zvyšuje se aktivita imunitních buněk a sliznice otéká. Součástí této reakce je také tvorba hlenu a zvýšená citlivost nervových zakončení, což má za následek zarudnutí, bolest, pálení nebo pocit „knedlíku v krku“. Přestože jsou tyto projevy nepříjemné, ve většině případů nejde o nic vážného a znamenají, že se tělo snaží problém zvládnout samo.

Najčastejší příčiny zánětu hrdla

Zánět hrdla nemá jen jednu jedinou příčinu. Mezi ty nejčastější patří:

• virové infekce, jako je nachlazení, chřipka, COVID-19 či jiné infekce horních cest dýchacích,
• bakteriální infekce, zejména streptokokový zánět hrdla, 
• suchý nebo klimatizovaný vzduch, který vysušuje sliznice,
• dráždivé látky, jako je cigaretový kouř, smog, prach nebo chemické výpary,
• přetížení hlasu (dlouhé mluvení, křik, zpěv),
• alergie a stékání hlenu z nosu do hrdla,
• reflux žaludečních kyselin, které mohou sliznici dlouhodobě dráždit.

Velmi často se však jedná o kombinaci více faktorů - například oslabená imunita, suchý vzduch a virová infekce.

Rozdíl mezi virovým a bakteriálním zánětem hrdla  

Rozlišení je důležité zejména proto, že virový a bakteriální zánět hrdla vyžadují odlišný přístup k léčbě. Zatímco u virového zánětu hrdla obvykle postačí podpůrná léčba a čas, bakteriální zánět může bez správné léčby vést ke komplikacím.

Vírový zánět hrdla

Tvoří největší podíl všech případů. Podle dostupných zdrojů je 70-90 % zánětů hrdla způsobeno viry, nejčastěji viry nachlazení, chřipky, COVID-19 nebo virem Epstein-Barrové (mononukleóza).

Tento typ zánětu se obvykle rozvíjí postupně a bývá doprovázen dalšími příznaky infekce horních cest dýchacích:

• rýma, kašel, chrapot,
• slzení očí,
• únava, bolest hlavy,
• mírně zvýšená teplota.

Bolest hrdla při virové infekci bývá často mírná až středně silná, přesto může být nepříjemná zejména při polykání. Typické je, že se stav začne zlepšovat během 3 až 5 dnů a ve většině případů zcela odezní do jednoho týdne.

Bakteriální zánět hrdla

Je méně častý, ale zpravidla intenzivnější. Nejčastějším původcem je bakterie Streptococcus pyogenes (streptokok skupiny A), která způsobuje tzv. streptokokový zánět hrdla.

Tento typ zánětu má často náhlý nástup a typickými příznaky jsou:

• výrazná bolest hrdla při polykaní, 
• vyšší horečka,
• zimnice a celková slabost, 
• bíle nebo nažloutlé povlaky na mandlích,
• otok mandlí,
• zvětšené, bolestivé uzliny na krku.

Na rozdíl od virového zánětu bývá při streptokokové infekci méně častý kašel či rýma, což je důležitý rozlišovací znak. Vzhledem k tomu, že neléčený bakteriální zánět hrdla může vést ke komplikacím, jako jsou záněty uší, vedlejších nosních dutin nebo vzácně revmatická horečka, je při podezření na streptokokovou infekci důležité lékařské vyšetření a potvrzení diagnózy výtěrem z krku.

Jak vypadá zanícené hrdlo a kdy jde o silný zánět hrdla?

Zanícené hrdlo je často viditelné i pouhým okem. Typicky bývá:

• výrazně zarudlé,
• oteklé,
• citlivé na dotyk a při polykání. 

Při silném zánětu hrdla se mohou objevit:

• povlaky na mandlích,
• výrazný otok mandlí,
• zvětšené a bolestivé uzliny na krku,
• silná bolest hrdla při polykaní,
• celková únava a horečka. 

Takové příznaky naznačují, že je organismus vystaven vyšší zátěži a zánět by neměl být ignorován.

Příznaky zaníceného hrdla, které není vhodné podceňovat

Přestože většina zánětů hrdla probíhá mírně, existují signály, které vyžadují zvýšenou pozornost:

• bolest hrdla trvající déle než 7–10 dní,
• horečka nad 38 °C, která neustupuje,
• potíže s polykáním nebo dýcháním,
• bílé povlaky nebo hnis na mandlích,
• opakované záněty hrdla,
• vyrážka, výrazná únava nebo otok obličeje a krku. 

V těchto případech je vhodné vyhledat lékaře.

Zánět hrdla nebo bolest hrdla: Jak je rozpoznat?

Přestože se pojmy bolest hrdla a zánět hrdla často používají jako synonyma, ne každá bolest hrdla znamená infekci.

Bolest hrdla je subjektivní příznak, který může mít více příčin. Zánět hrdla je již konkrétní stav, při kterém dochází k zánětlivé reakci sliznice.

Typické situace, kdy jde spíše o bolest hrdla než o zánět:

• suchý nebo studený vzduch,
• nadměrné mluvení, křik nebo zpěv, 
• kouř, prach, chemické dráždivé látky, 
• reflux žaludeční kyseliny, 
• mírné nachlazení bez dalších výrazných příznaků. 

Bolest bývá mírná až střední, často pálivá nebo škrábavá, bez horečky a bez výrazného zhoršování stavu.

Pri zánětu hrdla již jde o reakci imunitního systému, nejčastěji na virovou nebo bakteriální infekci. Typické znaky zánětu hrdla:

• přetrvávající nebo zhoršující se bolest,
• bolest při polykání, někdy i v klidu,
• zarudlé nebo oteklé hrdlo,
• zvýšená teplota nebo horečka,
• únava, slabost, zvětšené uzliny na krku.

 Pokud si nejste jisti, pomohou vám tyto otázky:

• Trvá bolest hrdla déle než 2–3 dny?
• Zhoršuje se místo toho, aby ustupovala?
• Přidala se horečka, únava nebo bolest při polykání?
• Vidíte v hrdle výrazné zarudnutí nebo povlaky?

Pokud odpovíte ano na více z nich, jedná se pravděpodobně o zánět hrdla, nikoli pouze o dočasné podráždění.

Jaké jsou možné příčiny bolesti hrdla při polykání?

Bolest při polykání může mít více příčin:

• akutní zánět sliznice (při virové nebo bakteriální infekci), 
• otok mandlí, který zužuje prostor v hrdle a zvyšuje citlivost při polykání,
• stékání hlenu z nosu do hrdla,
• reflux žaludečních kyselin, který dráždí sliznici zejména v noci nebo ráno,
• mechanické podráždění (suchý vzduch, kouř, křik).

Zanícené hrdlo u dětí: specifika a první pomoc pro nejmenší

Zanícené hrdlo patří mezi časté důvody návštěvy lékaře u dětí. Dětský organismus se s infekcemi setkává častěji než u dospělých – imunitný systém se teprve „učí“ rozpoznávat viry a bakterie, a proto děti onemocní i několikrát do roka. Přestože ve většině případů jde o neškodnou virovou infekci, je u dětí důležité věnovat příznakům zvýšenou pozornost

Jak se zanícené hrdlo u dětí projevuje?

Starší děti dokážou popsat bolest, škrábaní nebo pálení v krku, u kojenců a batolat je však rozpoznání obtížnější. Zánět hrdla se u nich často projevuje nepřímo: 

• odmítání jídla nebo pití,
• nadměrné slinění,
• pláč při polykání nebo krmení,
• podrážděnost, neklid, zhoršený spánek,
• dotýkání se krku nebo tahání za uši.

U starších dětí sa přidává:

• bolest hrdla při polykání,
• chrapot nebo změna hlasu,
• zvětšené uzliny na krku,
• horečka nebo zvýšená teplota,
• únava, nechutenství. 

Většina zánětů hrdla u dětí je virového původu. Tyto infekce často doprovází rýma, kašel, kýchání nebo zánět spojivek a zpravidla se zlepší během několika dnů za pomoci podpůrné léčby.

Streptokokový zánět hrdla je u dětí méně častý, no důležitý k rozpoznání. Obvykle se projevuje:

• náhlým nástupem silné bolesti hrdla,
• vysokou horečkou,
• oteklými a bolestivými uzlinami,
• zarudlými mandlemi s bílými povlaky,
• u některých dětí také bolestí břicha nebo vyrážkou.
  

Při podezření na streptokokový zánět je nutné lékařské vyšetření a výtěr z krku.

První pomoc při zaníceném hrdle u dětí 

Ve většině případů je cílem zmírnit bolest, podpořit hydrataci a umožnit tělu regeneraci. Rodič může:

• nabízet častěji malé množství tekutin (voda, bylinný čaj, vývar),
  
• zvlhčovat vzduch v místnosti (zejména v zimě),
• nabízet měkká nebo chladivá jídla (polévky, kaše, jogurt, nanuky),
• zajistit dostatek odpočinku a spánku,
• u starších dětí pomůže kloktání slanou vodou.
  

Jak dlouho trvá zánět hrdla a kdy vyhledat lékaře?

Délka trvání zánětu hrdla závisí především na jeho příčině a celkovém stavu imunity. Ve většině případů jde o akutní onemocnění, které má svůj přirozený průběh a při správné péči se postupně zlepšuje.

• Vírová zánět hrdla - obvykle trvá 3–7 dní a postupně dochází k ústupu příznaků, často je postačující podpůrná léčba.
• Bakteriální zánět hrdla – mívá často prudší nástup, bez léčby se může zhoršovat nebo přetrvávat, a proto je při podezření na bakteriální infekci důležité vyhledat lékařské vyšetření.

Lékaře byste měli vyhledat, pokud:

• bolest hrdla trvá déle než 7 dní nebo se zhoršuje,
• objeví se vysoká horečka (nad 38–38,5 °C),
• pociťujete výraznou bolest při polykání nebo máte potíže s dýcháním,
• pozorujete bílé povlaky na mandlích, výrazný otok nebo vyrážku,
• máte zvětšené a bolestivé uzliny na krku,
• jedná se o malé dítě, kojence nebo osobu se sníženou imunitou.

Včasné vyšetření pomáhá nejen zkrátit dobu trvání onemocnění, ale také předejít možným komplikacím a zbytečnému podceňování příznaků.

Jak léčit zanícené hrdlo?

Léčba zaníceného hrdla závisí především na příčině zánětu, jeho intenzitě a celkovém stavu organismu. Ve většině případů se jedná o virový zánět, který nevyžaduje specifickou léčbu a základem je podpora organismu:

• dostatečný příjem tekutín pro zvlhčení sliznic,
• odpočinek a omezení hlasové zátěže,
• zvlhčování vzduchu v místnosti
• lokální přípravky na hrdlo (pastilky, spreje, kloktadla).

Kdy jsou potřeba léky?

• Antibiotika se používají pouze při bakteriálním zánětu hrdla, nejčastěji při potvrzené streptokokové infekci. Jejich zbytečné užívání při virové infekci nemá přínos a může organismus spíše zatížit.
• Volně prodejné léky proti bolesti (např. s obsahem paracetamolu nebo ibuprofenu) mohou pomoci zmírnit bolest hrdla a snížit teplotu, řeší však pouze příznaky, nikoli příčinu zánětu.

Pokud se stav nezlepšuje nebo se zhoršuje, je vždy lepší konzultovat léčbu s odborníkem.

Co na zanícené hrdlo: Účinná domácí léčba

Domácí léčba má za cíl zklidnit podrážděnou sliznici, zmírnit bolest a podpořit regeneraci:

• Kloktání – slaná voda patří mezi nejčastěji doporučovaná domácí řešení. Pomáhá zmírnit otok, uvolnit hlen a mechanicky „vyčistit“ hrdlo.
• Med – má zklidňující účinek na sliznici a může zmírnit bolest či dráždivý kašel. Med není vhodné podávat dětem do 1 roku.
• Bylinné čaje – zejména heřmánkový čaj (zklidňující účinky), mátový čaj (může pomoci při pocitu „škrábání“ v hrdle) a zázvorový čaj (tradičně používaný při nachlazení).
• Zvlhčování vzduchu – suchý vzduch vysušuje sliznice a prodlužuje podráždění; pomůže zvlhčovač vzduchu nebo pára v koupelně po teplé sprše.
• Šetrná strava – volte nedráždivá jídla (polévky, kaše, jogurty, pyré) a dočasně omezte velmi kořeněné, kyselé nebo suché potraviny, které sliznici ještě více dráždí.
• Pitný režim - aby se organismus mohl správně regenerovat, potřebuje být dostatečně hydratovaný, proto je důležité pravidelně doplňovat tekutiny během celého dne.
• Odpočinek a šetření hlasu – dostatek spánku a omezení hlasové zátěže (mluvení, křik, zpěv) mohou výrazně urychlit ústup příznaků.

Pokud nejde o silný nebo komplikovaný zánět hrdla, ve většině případů si organismus dokáže poradit sám, pokud mu vytvoříme správné podmínky.

Trápí vás dlouhodobě zanícené hrdlo? Pozor na chronický zánět!

Pokud se zanícené hrdlo opakovaně vrací nebo přetrvává déle než několik týdnů, nemusí už jít jen o běžnou akutní infekci. Dlouhodobě zanícené hrdlo může být projevem chronického zápalu, při kterém je sliznice hrdla dlouhodobě drážděná a imunitní systém zůstává v neustálém „pohotovostním režimu“. Zatímco akutní zánět je pro tělo prospěšný a po splnění své úlohy odezní, chronický zánět v těle přetrvává i tehdy, když už není co opravovat. Právě to z něj dělá problém.

Více o tom, jak v těle probíhá chronický zánět, jaké má projevy a co může pomoci, najdete v našem článku: Chronický zánět – tichý sabotér energie, imunity a regenerace.

Úloha imunity při zánětu hrdla a prevence v každodenním životě

To, jak často se záněty vracejí a jaký mají průběh, je do velké míry ovlivněno stavem naší imunity a kondicí sliznic. Pokud je sliznice vysušená nebo oslabená, patogeny se na ní zachytí snáze a zánět se může rozvinout rychleji.

Kromě pitného režimu, spánku a zvlhčování vzduchu může pomoci také cílené doplnění živin, které se podílejí na správné funkci imunity a ochraně buněk před oxidačním stresem:

• Zinek - podílí se na aktivaci imunitních buněk a podporuje schopnost organismu reagovat na viry a bakterie. Při jeho nedostatku se infekce dýchacích cest objevují častěji a mají těžší průběh.
• Selen - působí jako silný antioxidant a chrání buňky před oxidačním stresem, který zánět zhoršuje. Zároveň podporuje správnou funkci imunitního systému a spolu se zinkem tvoří silnou dvojici zejména v období zvýšené nemocnosti.
• Vitamin C - přispívá k normální funkci imunitního systému, chrání buňky před oxidačním stresem a podporuje regeneraci tkání.
• Vitamin D - hraje důležitou roli v regulaci imunitní odpovědi. Jeho nedostatek je spojován s vyšším výskytem infekcí dýchacích cest.
• Kurkumin - je známý svými protizánětlivými a antioxidačními účinky. Pomáhá tlumit zánětlivé procesy v těle a může být užitečný při dlouhodobě přetrvávajících nebo opakovaných zánětech.
• Laktoferrin - přirozeně se vyskytující protein vrozené imunity (nachází se např. ve slinách či kolostru), který podporuje první obrannou linii sliznic a díky vazbě železa pomáhá omezovat růst patogenních mikroorganismů.

I když se zánětu hrdla nelze vždy zcela vyhnout, několik jednoduchých návyků může snížit riziko, že se infekce „uchytí“ nebo bude mít těžší průběh:

• Hygiena rukou a méně dotýkání obličeje – viry a bakterie se do těla často dostávají právě přes ústa a nos.
• Větrání a zvlhčování vzduchu – suchý vzduch vysušuje sliznice a oslabuje jejich ochrannou funkci, zejména během topné sezóny.
• Dostatek spánku a regenerace – při únavě a stresu tělo reaguje na infekce pomaleji.
• Pitný režim během dne – i mírně vysušená sliznice je náchylnější k podráždění a zánětu.
• Omezení dráždivých faktorů – kouření, smog, prach, chemické výpary nebo velmi kořeněná jídla mohou sliznici dlouhodobě dráždit.
• Řešení stékání hlenu, alergií nebo refluxu – pokud máte pocit „škrábání“ v hrdle často i bez infekce, může jít o dlouhodobé dráždění, které zvyšuje náchylnost k zánětům.